Spoiler Alert Podcast - Mission: Impossible - Fallout. Aneb: co mají Dáša Veškrnová a Tom Cruise společného?

Nejnovější díl akční veleságy Mission: Impossible, šestý díl s dovětkem Fallout, je opravdu hodně zábavná filmová událost. Roku stoprocentně a někteří říkají i že dekády či snad tohoto tisíciletí. Tak nebo tak, Spimfurt, Kverulant a já jsme se ve studiu vzácně shodli, že je to fakt skvělá akční podívaná. A že Tom Cruise ve svých 56 letech předvádí, že si zřejmě před lety při natáčení Interview s Upírem té upíří krve asi někde fakt cucnul. Ten cucák prostě nestárne. Ale Ethan Hunt narozdíl od něj trochu ano, což mu ale dává snad ještě větší možnost k rozletu. 

Takže pokud již máte MI:6 za sebou a chcete se dozvědět, cože to mají naše bývalá první dáma a korunní princ Xenuova království společného, stačí když zmáčknete play. Jo a bacha... na spoilery. Fakt tam jsou. Přeci bych vám nelhala, no ne?

Recenze: Mission: Impossible - Fallout : oddalovaný orgasmus s otazníkem na konci [8.3/10 A.S.]

1. Plutonium. Přelidněná planeta. Maskování se za jiné osoby. Padouch, kterého už známe. Nekalé plány. Někdo to musí odnést. Nejlépe masově. Pokud tomu, ovšem, nezabrání Ethan Hunt se svým týmem. Na tohle všechno plus fanstatické kaskadérské kousky a bombastické akční záběry nás láká nová Mission: Impossible - Fallout. Začnu tím, že Tom Cruise je vedle Adama Sandlera jeden z velmi mála amerických herců, kteří jsou aktivní a komerčně neskutečně úspěšní prakticky bez přerušení již více než tři dekády. Na kontě v podstatě nemají finanční propadáky, pokud nepočítáme Tomův úlet s muzikálem a Sandlerovo účinkování v artovějších a nezávislejších filmech.

2. Už tento fakt, že se Tomovi tak dlouho daří, jak finančně, tak u fanoušků a na rozdíl od Sandlera většinou i u kritiků, je neuvěřitelný úspěch. Ale když k tomu připočítáte to, že jeho hlavní tažný kůň, frančíza s názvem Mission: Impossible se ještě navíc skoro díl od dílu zlepšuje, je to téměř zázrak. Natáčením nejnovějšího, šestého, dílu se strávilo 161 dní a na výsledku je to ohromné odhodlání a preciznost všech opravdu vidět.

3. M:I-Fallout je toužebně očekávaný a solidně promovaný díl. A diváka nezklame. Ujal se ho totiž stejný režisér, který nám přinesl už minulý díl, skvěle našlapanou akční podívanou M:I - Rogue Nation. Americký režisér Christopher McQuarrie, oskarový scénárista filmu The Usual Suspects, k tomu navíc znovu dostal vymazlený rozpočet (178 mega dolarů) a skvělé obsazení, včetně aspoň chvilkového návratu Michelle Monaghan (v roli bývalé manželky Ethana Hunta). A já jsem byla jedním z těch lidí, kteří doslova odpočítávali hodiny do premiéry a která jsem naběhla na první možné promítání tady v New Yorku a ještě nyní, o půlnoci, píše tuto recenzi, aby čtenářům co nejdříve přinesla dojmy z toho zážitku a zhodnotila, jestli se to čekání vlastně vyplatilo.

Recenze: Black Water - Jean-Claude, Lundgren a potenciální pornoherečka na ponorce, co víc si přát? [4.7/10 A.S.]

1. Film Black Water je hrozně špatný. A po skoro všech stránkách nepovedený. Stupidní neoriginální scénář (film začíná trochu jako Saw a pokračuje jako Escape Plan, jen aby končil jako Miami Vice zkřížené s Mlčením jehňátek), pekelně natočené akční scény, kdy lze člověka střelit z několika metrů samopalem do břicha, aniž by ho to jakkoliv oslabilo v následujícím boji, a pochybné herecké výkony. Ale přesto vám ho doporučím. Je totiž dost zábavný. 

2. V hlavní roli je stále ještě sexy a v super formě Jean-Claude Van Damme, který neztratil nic ze své baletní elegance ani specifického hereckého stylu. Jean-Claude se v roli tajemného Wheelera probere v nějaké temné kobce, neví, jak se tam dostal, proč tam je, nebo kde je. Jediným dalším člověkem, s kterým Wheeler může skrze zeď sousední cely komunikovat je Marco (Dolph Lundgren). Ten sice také neví, proč je chudinka Jean-Claude tam, kde je, ale ví aspoň zhruba, kde se oba nalézají a co je tam čeká. Nic pěkného, samozřejmě.

3. Vyjde najevo, že jsou oba vězněni na jakési podivně luxusní ponorce. Luxusní, protože má stropy skoro 4 metry vysoko v jakékoliv místnosti, do které se kamera podívá. A tahle ponorka je plovoucím tajným, ale americkou vládou podporovaným vězením pro ty nejnebezpečnější kriminálníky. Ano, člověk se už v této chvíli může zasmát s vědomím, že takový druh zábavy bude pokračovat.

4. K Jean-Claudovi se záhy připojí slečna s makeupem a projevem odkvétající pornoherečky (Jasmine Waltz) a hereckými kvalitami jen mírně tento obor převyšující. A společně pak bojují proti zlému nepříteli. Kdo je zlý nepřítel a proč, není moc jasné, ale to je fuk. Samozřejmě že v Black Water jde o flashku, na které je seznam veledůležitých aktivačních kódů (tentokrát ne na atomovky, ale na spící agenty, nicméně všichni ve filmu se tváří, jako kdyby to byly atomovky), chudák Jean Claude je obviněn z velezrady, konspirace proti USA, CIA, FBI a pravděpodobně celému světomíru. Nám ale stačí jediný pohled do nevinných očí tohoto zraněného belgického srnce a víme, že ON by NIC z toho NEUDĚLAL a je nutné mu fandit.

Recenze: Tag - zábavný film o zábavné hře kterou chci hrát! 7/10

1. Film Tag je především lehká zábava na jeden večer. A jako takový by se měl i ten snímek brát. Natočil ho všestranný  tvůrce Jeff Tomsic jako svůj celovečerní debut.  A podle mě tahle komedie o partě mužů ve středním věku, kteří si již po několik dekád zpříjemňují život a prohlubují své přátelství tím, že jeden měsíc v roce hrajou hru "na babu", funguje tak jak má.

2. Ano, mohla by mít trochu méně ploché postavy a chytřejší konec. Ale proč koukat darované letní crazy komedii na zuby, že? Když navíc v hlavních rolích jsou: ultra-mega-uber-sexy Jeremy Renner (Wind River), jako obvykle slušňácký Ed Helms (The Hangover), výtečný komik (a nyní již i zavedený herec) Hannibal Burres (Blockers) a v neposlední řade ležérní Jake Johnson (The Mummy, Lets Be Cops  převlečený za Jasona Mantzoukase (Lego Batman Movie, How To Be Single) a svůj komediální talent opět potvrzující krasavec Jon Hamm (Baby Driver).

Solo: A Star Wars Story: nerecenze [6.6/10 A.S.]

Solo funguje,

míň než Darebák Jedna,

víc než R.P.O. 

Solo alfou je,

skoro jak Indiana,

Deckard však vrch má.

Raketky vzlétnou,

kde nahoty film se bál,

roboty dodal.

Pro koho to je?

Pro ženy a mimoně.

Han brings sexy back.

Spoiler Alert Podcast: Ready Player One

A je to tady. Podcast k filmu Ready Player One. Což je dlouho očekávaný a komerčně úspěšný nový snímek Stevena Spielberga. Který je pro některé z nás senilní dědek nad hrobem, pro jiné z nás fantastický tvůrce a filmový mág, který nás ještě v budoucnosti překvapí a pro Spimfurta to je "ten režisér co dělal E.T a Indyho". A protože jsem teď zase na pár týdnů v Praze, tak jsme se konečně měli opět možnost sejít všichni tři ve studiu a vyříkat si dojmy z filmu osobně. Z filmu, na který jsme se docela těšili, a o kterém by se podle nás dalo debatovat daleko déle než těch mrzkých 38 minut. Které si ale můžete nyní poslechnout i vy, pokud se tedy nebojíte spoilerů a odhodláte se zmáčknout tlačítko play.

Recenze: Gringo - zábavně černohumorné překvapení [7.3/10 A.S.]

1. Gringo, od "z kaskadéra-přes-herce-režisérem" Nashe Edgertona (brácha slavnějšího Joela Edgertona), nezaznamenal v USA moc velký úspěch ani u fanoušků, ani u kritiků. Budu tak asi jedna z mála, která vám vyloženě doporučí na tento film jít. A ještě rovnou přiznám, nejen že mě od začátku do konce bavil, ale že mě (jako si klade za cíl asi každá komedie, ale většině se to nepovede) několikrát rozesmál nahlas. A to je výkon. U Gringa jsem se sice v žádném bodě nesmála tolik jako třeba u sloního bukkake v The Brothers Grimsby, ale přesto považuju Gringo za povedenou akční komedii. 

2. Hlavním hrdinou je kultivovaný slušný korporátní otrok Harold (David Oyelowo), který je tak trochu podpantoflák a to doma i v práci. V práci ho méně či více viditelnými způsoby ponižuje hlavně kamarád a šéf Richard Rusk (Joel Edgerton) aneb expertní slizoň s možná dobrými úmysly, doma ho pak zvládá finančně (a nijak jinak) vysávat sexy manželka (Thandie Newton). A navíc Harold právě zjistil, že je na mizině a z práce ho možná budou propouštět. Takže na tom, pochopitelně, není moc dobře.

3. Harold tedy konfrontuje Richarda, který plány na prodej firmy a propuštění Harolda popře, a naopak Haroldovi slíbí, že ho čekají světlejší zítřky (pomocí vtipné metafory s mrkví). A že se jede podívat do Mexika, kde firma vyvíjí zelenou pilulku s vysokým obsahem cannabis, která má způsobit revoluci na trhu s léčivými výrobky obsahující marihuanu, jestli tamní dodavatelé a odběratelé, které má Harold v rámci tohoto projektu na starosti, nezlobí.

Recenze: Annihilation - Garlandův sci-fi sen o jedné sci-fi knize aneb ženské putování za duhou [6.7/10 A.S.]

1. Alex Garland patří mezi mé oblíbené autory a režiséry. Na jeho nejnovější film Annihilation o skupině vědců (eh, tedy vědkyň) pátrající po způsobu, jak zastavit rozpínání nějaké zřejmě mimozemské duhové hmoty, která se objevila v USA a začala pohlcovat všechno kolem jednoho majáku, jsem se tedy velmi těšila. Proto se mi jen těžko píše, že se tak úplně nepovedl. A to hned z mnoha důvodů.

2. Dopředu je dobré říct, že se Garland významně odchýlil od knižní předlohy od Jeffa VanderMeera. Garland úmyslně tu knihu nečetl před psaním scénáře znovu a ví, že tam má mnoho věcí jinak, a proto považuje svůj scénář za něco jako "sen o námětu té knihy". Mně bohužel většina těch jeho změn připadá k horšímu. Až na tu hypnózu, co byla v knize, to je dějová berlička, kterou nemám příliš v oblibě. 

3. Ale i film sám se podobou, ve které jde teď v USA v kinech (a v ČR na Netflixu), odchýlil v několika zásadních bodech od Garlandova vlastního původního scénáře. Těžko říct, zda důvodem pro ty konkrétní změny (opět k horšímu) byl nějaký tlak ze strany studia, nebo to bylo Garlandovo vlastní rozhodnutí. Kolem filmu obecně panovaly neshody, producenti Rudin a Ellison se tak dlouho různě dohadovali, jaké změny udělat/neudělat, až se kvůli jejich rozdílným představám film ocitl na Netflixu místo v klasické kino distribuci přes Paramount.

4. Hlavní postavou Annihilation je bioložka a ex-vojanda Lena (Natalie Portman), jejíž manžel Kane se ztratil před rokem na nějaké tajné misi a ona by se nyní ráda dozvěděla, čeho se ta mise týkala a co se mu tam vlastně stalo. Pátrání ji zavede na (jak jinak) přísně střeženou tajnou vládní lokaci, kde se přidruží ke čtveřici žen, které se chystají jít k majáku po stopách právě té mise, které se účastnil i Lenin manžel Kane (Oscar Isaac). Skupinu tvoří: bioložka, psycholožka, astrofyzička, geomorfoložka a medička. Na rozdíl od knihy, kde je to bioložka, psycholožka, antropoložka a průzkumnice se zcela zásadní rolí. Ale v obou verzích příběhu jsou v té skupině pouze ženy. A to protože následují předchozích několik průzkumných skupin, které byly složeny ze samých mužů a neuspěly.

Recenze: Death Wish - co zbude z Bruce, když mu vezmete humor a aroganci? [6/10 A.S.]

1. Death Wish s Brucem Willisem v hlavní roli je remake filmu Death Wish s Charlesem Bronsonem. Nebudu srovnávat, nemá to cenu a pokuste se to také nedělat. Příběh o lékaři, který žije spořádaným rodinným životem stabilně se chovajícího otce, manžela a pracovníka do chvíle, než mu manželku zabijí a dceru zbrutalizují neznámí útočníci, sice není originální, ani nijak chytrý, ale je záživný.

2. Trochu mi ovšem trvalo akceptovat Bruce v jeho nové herecké poloze. Tedy jako nehumornou a nesexy postavu, která nejenže většinu filmu truchlí, ale ještě navíc se u toho tváří jako právě splaskávající puchýř. Člověk prostě není u Bruce zvyklý na to, že by neposkytl aspoň trochu záblesků Johna McClana, Joe Hallenbecka, Mr. Churche, Korbena Dallase, Davida Addisona nebo aspoň Šakala. Záblesky toho typického ironického smyslu pro humor, sebevědomí přecházejícího do arogance, spousty vtipných průpovídek a občas i oné úsměvné zahořklosti a hlavně neutuchajícího sexappealu.

3. Willisův MUDr. Kersey je ale jiný. Vynikající chirurg, obětavý otec, co nechybí snad u žádného důležitého sportovního zápasu své dcery, a milující manžel, který nezapomene manželce ani po 20 letech soužití opakovaně skládat komplimenty a vyznávat lásku. Ale naprosto mu chybí charisma. Když mu film dá možnost se ukázat, ve scéně, kde Kerseyho obtěžuje vulgární divák hry na fotbalovém hřišti, Willis stáhne krovky a konflikt apaticky uklidňuje místo toho, aby ho přiživoval nebo záhy fyzicky náhle vyřešil. Jak mívají jeho postavy ve zvyku. Není to špatně, jen to je nezvyk. Ale darovanému Willisovi na plátně na charisma nekoukej. Buďme rádi, že je "zpátky".

Recenze: Hostiles - Christian Bale mužně trpí po boku indiána a blondýny od jinýho Batmana [8/10 A.S.]

1. Hostiles je zajímavé dílo. Nemělo by vás rozhodně odradit, že je to western. Protože možná víc než western je to kvalitní, napínavé a relativně akční drama, na které se velmi dobře dívá. A to i přes nezdravě dlouhou stopáž v podobě 2 a čtvrt hodin.

2. Režíroval ho totiž talentovaný herec, scénárista a režisér Scott Cooper. Který kdysi debutoval jako režisér hodně dobrým snímkem Crazy Heart a jeho dosavad posledním dílem byl jeden z nejlepších filmů s Johnny Deppem z této dekády (Black Mass). Což není ani tak chvála konkrétně Black Mass jako spíš úleva nad tím, že si Depp po sérii nepříliš povedených scénářů vybral konečně zas něco zajímavějšího, když přijal roli brutálního gangstera Jamese Bulgera.

3. V Hostiles hraje hlavní roli Christian Bale, coby zarputile se tvářící důstojník americké kavalerie Joseph Blocker, který dostane za úkol eskortovat několik indiánů přes půlku Ameriky do jejich rodné Montany. Ti indiáni byli právě propuštěni z vězení a cestou přes několik států Ameriky koncem devatenáctého století jim hrozí újma, Blocker je proto má chránit a postarat se, aby se do rodné vísky dostali živí a zdraví. Problém je, že kapitán Blocker všechny indiány k smrti nenávidí a nejradši by sám přispěl k tomu, že se tihle konkrétní nedožijí ani večeře.

Recenze: Game Night - zábavná oddechovka na jedno použití [8/10 A.S.]

1. Game Night je nový režijní počin scénáristů filmů Horrible Bosses a Horrible Bosses 2. To by vám mělo naznačit, v jakém duchu se film ponese. V tom černohumorném, vtipném, svižném, s nádechem krimi. Film se prostě povedl. Možná je ale škoda, že si ho Jonathan Goldstein a John Francis Daley také sami nenapsali. Protože scénář byl, vedle extrémně dobrého obsazení, sexy hudby a zajímavé režie, to nejslabší. A to přesto, že se snímek celkově skutečně podařil. Mohl však být ještě lepší.

2. V příběhu o skupině převážně obyčejných lidí převážně středního věku z převážně střední třídy, kteří zažijí naprosto nečekaně převážně neobyčejnou noc zahrnující honičky se zbraněmi, fingované i reálné únosy, prostřelené údy (nikoliv pohlavní) a řešení hry na vraždu, totiž scénárista Mark Perez zašel příliš hluboko do nerealističnosti, a snímek je tak místy groteskní, ale zároveň nešel dostatečně hluboko, aby z tématu vytěžil maximum absurdností. Jako se to povedlo právě Goldsteinovi a Daleymu v Horrible Bosses. Game Night má slušně našlápnuto, ale k úplnému rozletu nikdy nedojde. Jako by je celou dobu někdo držel za …údy. Tentokrát ty pohlavní.

Recenze: Den of Thieves - elitně otravný Gerard Butler vs mudrující kriminálníci z L.A. kopírují Michaela Manna - [5.3/10 A.S.]

1. Den of Thieves je jedním z těch filmů, kde je možné si všimnout velkého bodového rozdílu v hodnocení fanoušků a kritiků.  Fanoušci tomu dávají 8-9 z 10, zatímco kritici kolem trojky. Osobně chápu obě strany.

2. Skupina drsných policajtů vedených pomačkaným Nickem Flanaganem (nově odulý Gerard Butler) se žene za skupinkou kriminálníků vedených mastermindem s přezdívkou Merrimen (Pablo Schreiber). Ti plánují vykrást nevykradnutelnou národní banku, ve které se každý den likvidují bankovky, které se tak vyřazují z oběhu, a tudíž pokud se je povede ukrást po odpisu z knih, ale před fyzickou likvidací, tak dle Merrimena "nebudou nikomu chybět". Což JE zajímavý nápad. Ale divák se záhy musí smířit s tím, že se dívá na snímek VELMI inspirovaný filmem Heat od Michaela Manna. Křísnutý Inside Manem od Spika Lee (pokud jste neviděli, napravte), ale režírovaný debutantem Christianem Gudegastem, který předtím napsal London Has Fallen. Tedy je nutné upravit svá očekávání a vědět, že příběh, při kterém budeme sledovat dva vůdčí typy, každého na jiné straně bariéry a každého s jinou funkčností morálního kompasu, nebude moc na výši. 

3. Režisér nám záhy po začátku filmu dost polopaticky podává, co po nás chce: agresivní macho policajt má své mouchy, geniální kriminálník má své přednosti, a teď se, diváku, rozhoduj, komu budeš fandit. U tradičních "heist" filmů divák fandí kriminálníkům a přeje jim, aby se jim jejich plán vydařil. Za ty nejlepší heisty, u kterých toto funguje jmenuji: Ocean's Eleven, Hold-Up (připomeňme si vedle Belmonda i nahou a mladou Kim Catrall), Inside Man, A Fish Called Wanda, The Taking of Pelham 123 (originál). Pak jsou krimi filmy, kde fandíte policajtům, aby chytli kriminálníka. The Departed, Serpico, Fargo. A pak spíše komediálně laděné snímky, kde se protistrany, policajt a kriminálník, spřátelí:  2 Guns, Bulletproof, a jelikož jsou oba sympatičtí (nebo vtipní), ale přesto je jeden zločinec a druhý policajt, divák si tak od půlky láme hlavu nad tím, jak scénář vyřeší, aby se justice nažrala a film zůstal celý. Nutno podotknout, že z těch dvou zmíněných příkladů se to scénáristicky nejlépe povedlo té Sandlerovině. Jak jinak.

Recenze: Molly's Game - pokerovou "princeznu" s daddy issues obhajuje spanilý Mirek Dušín [7/10 A.S.]

1. Molly's Game natočil jako svůj první režijní počin scénárista Aaron Sorkin. Kterého určitě znáte jako mistra slova z filmů The Social Network, Moneyball nebo Steve Jobs. Sorkin má dar psát úderné, ale přitom vzletné a vysoce funkční dialogy, a jako jednomu z mála se mu daří psát scénáře, které fungují i při natočení se záměrem presentovat děj jakoby v reálném čase. Což se ne vždy povede. Srovnej Steve Jobs s Money Monster.

2. Sorkinova scénáristická filmografie se většinou opírá o příběhy, které se skutečně staly (i A Few Good Men je založené na reálném incidentu z Guantanama), a jinak tomu není ani u Molly's Game. Příběhu o Molly Bloom, vrcholové lyžařce, ze které se stala úspěšná pořadatelka exklusivních her pokeru, což přitáhlo pozornost FBI, vévodí Jessica Chastain v hlavní roli. Je pravděpodobné, že za svůj výkon bude nominovaná na Oscara (ještě jsem neviděla The Post, abych odhadla, jak velká hrozba je tento rok Meryl Streep, a jestli se tam Jessica vedle garantované Sally Hawkins, Frances McDormand, Greta Gerwig a solidně predikované Margot Robbie vejde), už má za sebou nominaci na Zlatý Globus, stejně jako Sorkin za svůj scénář, který je adaptací knihy samotné Molly Bloom.

3. Obsazení je vhodné a Jessica je své předloze opravdu podobná. Molly Bloom si sama přála, aby ji zrovna tahle Hollywoodská zrzka hrála. Proč ne. Obě to jsou velmi atraktivní ženy, kterým není problém věřit, že se úspěšně pohybovaly ve společnosti bohatství, moci a vysoké hry. A zde snad ještě víc než kdy jindy umí Jessica prodat svou sexualitu a skutečně se na to dobře dívá, nejen díky pěkné kameře od Charlotte Bruus Christensen. Která svou optikou například zachraňovala jinak ne moc povedenou The Girl on the Train.

Spoiler Alert Podcast: Star Wars - the Last Jedi

Při natáčení třetího Spoiler Alert Podcastu, tentokrát na téma filmu Star Wars - the Last Jedi - jsme se měli projednou opět možnost sejít osobně, jelikož jsme se po delší době vyskytovali všichni tři v jedné zemi v ten stejný čas, takže dnešní díl se natáčel znovu v nahrávacím studiu Bros (děkujeme Rosťovi za vytvoření předvánoční pohody) a jsme tedy slyšet lépe než minule po Skypu. Obvyklé varování - pokud jste film neviděli, tak vypněte nahrávku po úvodním sdělení našeho hodnocení a pocitů z filmu, protože pak následuje spousta zásadních spoilerů. A ačkoliv i tentokrát máme každý trochu jiné názory na to co se povedlo či nepovedlo, u tohoto filmu se názorově doplňujeme hlavně já s Kverulantem a oponuje nám Spimfurt. Který, dle svých slov, "není fanoušek Star Wars, ačkoliv k tomu má všechny předpoklady". Ale všichni tři jsme se shodli na tom, která scéna nám z celého filmu přišla povedená ve své perverzosti. Pokud to chcete vědět taky, stačí zmáčknout play. 

Recenze: Star Wars - the Last Jedi. Ale jo. Je to tam. [77% A.S.]

Pozor, tento článek obsahuje nezakryté spoilery z předchozích dílů Star Wars.

1. Na nejnovější Star Wars jsem se velmi těšila. Já se totiž hrozně jednoduše a rychle zamiluju a minulý týden jsem se, zhruba ve 20té minutě Star Wars: New Hope, brutálně zamilovala do Luka Skywalkera (Luke forever!), když jsem se poprvé dívala na Lucasovy původní Star Wars. Ano, prožila jsem něco přes tři dekády života, aniž bych viděla Star Wars. Vždycky jsem si přála vidět původní trilogii v kině na velkém plátně, ale bohužel se mi to nepovedlo. Tak aspoň The Force Awakens a Rogue One, no.

2. Ale zpět k nejnovějšímu dílu ságy Star Wars. Jako člověk, co není zatížen Star Wars nostalgií z dětství, ani dekádami mediální masáže na téma "Han Solo rocks", můžu říct, že Han Solo je nesympatická a ne moc zajímavá (byť vtipná) postava a úplně chápu, proč ji Ford neměl rád a radoval se z toho, když Solo zařval. A vůbec mi v tomhle díle nechyběla.* Navíc když se na tu postavu dívám optikou dnešní podivné doby, tak mne ještě víc dožírá gigantičnost přetvářky za kauzou #YouToo, protože pokud takhle sexistická a Leiu v prvním díle jednoznačně harašící postava může být nakonec "populární a všemi milovaný, obdivovaný hrdina", tak to zjevně vypovídá o tom, jaká byla tenkrát doba a jak se koukalo na vztahy na pracovišti či flirtování pomocí urážek završených tak trochu vnuceným polibkem. Který následuje poté, co mu Leia výslovně řekne: "nech mě" a "pust mě" a tak podobně. Proto mi připadá absurdní, jak se jako Hollywood "diví" a je ochoten odsuzovat šmahem lidi za 30 let staré kauzy, které neobsahují násilnou trestnou činnost (nebo trestnou činnost vůbec), ale činnost která byla v té době zjevně normální (ve smyslu běžně se vyskytující) a natolik akceptovaná, že její odraz je i v jednom z nejpopulárnějších filmů všech dob. A x dalších filmů či seriálů jde ve stejných stopách, nebo si z takových poměrů otevřeně dělá legraci (Hello Entourage). Ale podle těch dnešních (absurdních) pravidel by Sola měli ze všech dílů vystříhat, no ne? 

Recenze: Only the Brave - nečekaně dobré drama o požárnících [8,3/10 A.S.]

1. Only the Brave je velmi dobrý film. A to nejen tím, že může zaujmout relativně širokou diváckou základnu. Protože je to z části "top gun, akorát s požárníky" a z části "čistokrevné Oscarové drama". Ale přitom mu nechybí humor, nadhled, natož skvělé herecké výkony. Z traileru tohle všechno ovšem možná nepoznáte, a tak se lecjaký divák na ten film podívá převážně kvůli očekávání akce a pak třeba bude trochu překvapen, že jí tam zas tolik není. Ale filmu to rozhodně není na škodu, má jiná želízka v ohni (intended).

2. Snímek vypráví o zformování a činnosti elitní skupiny "požárníků" (dávám je do uvozovek, protože nejsou klasičtí požárníci tak, jak je asi převážně známe), kteří působí v USA jako jednotka sloužící hlavně k limitaci a likvidaci lesních požárů pomocí tzv. active supression tactics. Tedy nepracují primárně s vodou, ale převážně s krumpáčem a motorovkou. A jejich pracovní náplní je strategicky vykopávat kolem ohně díry a kácet stromy, a tak vytvářet mezery ve vysoce hořlavém porostu. A tím zabránit, aby se již vypuklý požár dále šířil. Profese je to určitě nejen nesmírně náročná, ale i zajímavá, a jsem ráda, že vznikl film, který mi umožnil do ní nahlédnout.

Recenze: The Foreigner - Jackie Chan je bůh. I v jinak průměrném filmu. [6.6/10 A.S.]

1. Nový film, ve kterém hraje Jackie Chan, se jmenuje The Foreigner a je adaptací podle všeho velmi povedené knihy, The Chinaman, kterou spisovatel Stephen Leather napsal na konci osmdesátých let minulého století. A v tom právě spočívá podle mě největší problém snímku. Není totiž podaný jako retro, ale současný, čímž je dost neaktuální.

2. Když Stephen Leather pracoval v osmdesátých letech jako editor britských Times, byly rozepře mezi Brity a Iry na vrcholu, stejně jako činnost organizace IRA. V dnešní době je ale IRA už spíše archaický problém, na který se filmoví fanoušci rozpomenou leda tehdy, když se opět dívají na filmy In the Name of the Father, 50 Dead Men Walking, The Jackal nebo výtečnou '71. V devadesátých letech, kdy byla kniha poprvé vydaná, byla IRA relevantní asi jako dneska terosté z řad muslimů, takže se o ní točily filmy jak na běžícím pásu. Michael Collins, Patriot Game nebo The Devil's Own třeba. Ale po roce dva tisíce (a po tzv. Belfastské dohodě) už činnost IRY a s ní i napětí mezi Brity a Iry logicky upadalo. Takže pak například drama z roku 2008 Hunger, s Fassbenderem v hlavní roli, správně bralo tématiku irsko-anglického konfliktu jako "podívání do historie". Proč tohle neudělal Foreigner s Chanem, a nezasadil film do 80.-90. let, kam příběh patří, je mi záhadou. 

3. The Foreigner vypráví příběh Quana, hodného čínského imigranta, který v Londýně má svůj restaurant a dcerku, kterou nadevše miluje. A je tak pochopitelně dosti naštván, když mu ji teroristé zabijí. Kdyby se filmu dodal trochu modernější (nebo naopak přiznaně retro) kabát, mohl by být super. Jenže vzhledem k tomu, že zlí teroristé se ukáží být z IRA, se film následně dost detailně věnuje irsko-britským vztahům a ilustruje je jako v současnosti velmi napjaté, to působí trochu komicky. Stejně jako neschopnost policie/ bodyguardů/rozvědky dopadnout včas Chanova Quana. Ale obecně šel film příliš do hloubky a předpokládal znalosti, které běžný divák Chanových filmů asi nemá*. Domnívám se totiž, že málokdo se bude dnes automaticky orientovat v termínech jako PIRA, CIRA nebo OIRA (Provisional IRA, Official IRA nebo Continuity IRA), kterými snímek operuje, a málokdo v kontextu dnešního světa pochopí motivaci hlavních zlounů a z ní vyplývajících několik filmových twistů.

Recenze: Unlocked - áčkoví herci bojují s céčkovým scénářem a prohrávají [5/10 A.S.]

1. Nový film režiséra Michaela Apteda (Agatha, Gorky Park, Enigma, Masters of Sex) Unlocked je akční špionážní thriller nabitý estrogenem. A potenciálem. Ten ale zůstává víceméně neproměněn. Příběh o CIA pracovnici Alice Racine (Noomi Rapace), nuceně nasazené v Londýně na tzv. "unlocking" (doslova odemykání, v našem policejním žargonu "vytěžování" informací, zejména z nespolupracujících subjektů) má zajímavý námět a je napěchovaný herci, kteří umí hrát na jedničku (Toni Collette, Michael Douglas, John Malkovich, Noomi Rapace). A Orlando Bloomem.  Navíc je aktuální a  moderní tím, že se zaobírá současnou složitou problematikou (terorismus obecně a zvláště pak ten z rukou extremistů zneužívajících Islám).

2. Podle traileru snímek vypadal jako slušný napínavý thriller s dobrým zvratem. Pro ty, kteří se chystají na film do kina: velmi doporučuji se na trailer vydržet nepodívat, protože odhalí právě ten nejzajímavější zvrat, který v snímku je. Ono tam těch twistů je sice víc (dle mého asi o 3 víc, než by mělo) ale tenhle je rozhodně nejlepší a nejkvalitněji buduje atmosféru filmu a udržuje tak napětí a díky tomu i překvapení diváka.

Thajskem ku zdraví: noční můry mají pré (2)

1. Dnes je můj druhý den cvičení. Po včerejší ochutnávce toho, co to znamená během 24 hodin zhruba 7 hodin z toho cvičit, se mi nespalo zrovna nejlépe.  Překvapivě mě ani tolik nebolelo tělo, jako duše. Probudila jsem se ve dvě ráno s hrůzným pocitem, že už musím vstávat a cvičit. Nejradši bych zalezla zpátky do klobouku, jako ten kreslený králík.

2. Asi hodinu se mi nedařilo znovu usnout, protože mi v hlavě běžel "best of" z těch nejhrůznějších momentů předchozího dne. Fakt, že mezi jednotlivými koly Muay-Thai v ringu je jen minuta pauza a během ní se musí dělat kliky. Kua. Jaká je to jako pauza, když má při ní člověk dělat kliky? Byť jen deset v kuse, velmi brzy se to přejí. Nebo to, že trenér boxu lže. Opakovaně mi říká, že "tohle je už poslední cvik/kolo", a pak přidá další!! Nevím, jestli by pro mě bylo horší vědět, že "tuhle hrůzu musíš dělat ještě 30x", nebo opakovaně zažívat to zklamání, když se vyjeví, že tohle nebylo posledních 30 sekund balancování v kliku na tyči položené na čince, jak slíbil. 

Recenze: Ghost in the Shell 2017 - vizuální mlask, obsahové splask [6.3/10 A.S.]

1. Film Ghost in the Shell se nejvíc bude líbit těm, kteří vůbec netuší, co nějaké Ghost in the Shell je, žádnou jeho předlohu nikdy neviděli a od filmu neočekávají hloubku. Čímž nechci říct, že snímek je vyloženě špatný, jen asi není ideální pro fanoušky originálu/originálů.

2. Pro ty bude totiž tenhle "reboot" (protože on to ani není pravý remake) frančízy původně japonské manga, později skvělého anime filmu, zklamáním. Ale to se dalo čekat. Kór když scénář psala zase skupina lidí a jeden z nich (Ehren Kruger) má scénáristicky na svědomí poslední 3 (tedy ty horší a nejhorší) Transformátory.

3. Ale aspoň že co filmu chybělo díky tomu, že Hollywood a nezajímavý režisér Rupert Sanders změnili, co mohli, a film zjednodušili pro diváka obsahově, se mu snažili vynahradit vizuálně. A vizuálně je film skutečně podnětný a vyplatí se na něj jít ve 3D nebo ve 4D a do toho světa se tak mít možnost maximálně vnořit. Mimochodem -  byl to můj první zážitek s 4D kinem a musím říct, že pro tento typ filmu je asi ideální a že mě ty pohyby křesla hodně bavily. Klidně jich mohlo být i víc.

4. Příběh tohoto Ghost in The Shell je takový... nijaký. Protože v roce 2017 už holt cyber-punk zjednodušený do "jsem robot nebo člověk a mám vůbec duši?" a "někdo potenciálně zlý mě chce zničit, protože jsem (potenciálně) mašina" je taaaak, ale TAAAK obnošený. Nemá ani cenu ho moc popisovat. Tak jen ve zkratce: roboto-kyborgo-člověk hledá ve svém nitru podstatu roboto-kyborgo-člověčenství a ostatní mu v tom různě brání či pomáhají. Děj je předžvejkaný do jednoduchých zkratek, rádoby hlubší myšlenky působí obnošeně.