Dojmologie: haraším, harašíš, haraší, harašíme?

 1. Byla jsem požádána, abych pro jeden časopis napsala úvahu na téma kauzy Harveyho Weinsteina. Ta se v posledních týdnech tak grandiózně rozbujela, že nyní zasahuje cca polovinu Hollywoodu a postupně také spoustu lidí i mimo showbyznys a Ameriku. A jak tak nad tím přemýšlím, docházím k tomu, že člověk aby snad byl rád, že není slavný / mocný / bohatý / cokoliv zajímavého. Může tak lépe spát. Bez obav, že se probudí a v emailové schránce najde tucty dotazů od novinářů na to, jak mohl před těmi 10, 15, 20, 30 lety spáchat x/y/x²/√x.

2. Samozřejmě považuji sexuálně motivované trestné činy za špatné, společensky škodlivé a po zásluze kriminalizované. Od (ex) právníka se specializací na trestní právo a se silnou inklinací k činnosti na straně, která pachatele vyšetřuje a stíhá, nikoliv obhajuje, asi ani nic jiného nelze očekávat. Ale nemůžu se plně ztotožnit s tím, že se jaksi obecně přijalo, že je v pořádku společensky naprosto odsoudit (až zcela zničit) člověka pouze na základě něčího tvrzení. Samozřejmě že v případě, kdy takových tvrzení je hodně, z různých zdrojů a obsahují určitou dávku věrohodnosti, dává to intenzivnější pocit případného provinění. A žádné oznámení tohoto typu není dobré automaticky znevažovat. Ale i tak jsem zastáncem názoru, že je nejdříve nutné situaci odborně prošetřit, než dojde k dramatickým (a často nenapravitelným, popřípadě jen velmi obtížně) škodám na něčí reputaci, schopnosti být dále zaměstnán, obstarávat si obživu, nebo mít normální společenské vazby.

Gerald´s Game (Geraldova hra, 2017) - 7/10

Letošní rok se může přetrhnout s adaptacemi knih i v ČR populárního hororového spisovatele Stephena Kinga. Seriály The Mist (Mlha) a Mr. Mercedes, rozpačitá fantasy The Dark Tower (Temná věž), rekordy v návštěvnosti hororů trhající It (To). K tomu přidejme producentské snahy streamovacího giganta Netflix, který vrazil peníze do celovečerní adaptace povídky 1922 a překvapivě do Geraldovy hry, jak to dopadlo?

Dědo, tady smrdí nějaká zdechlina. Dědo? Dědo?!?

Recenze: The Little Hours - orgie zdaleka ne pro každého [6/10 A.S.]

1. The Little Hours je nový film scénáristy a režiséra Jeffa Baeny, který se "proslavil" sympatickou obskurností I Heart Huckabees, jež napsal, pak celovečerním režisérským debutem Life After Beth (již méně sympatická, ale stále obskurnost) a poté filmem Joshy.

2. Ve všech snímcích se režisérovi objevuje nejen jeho dlouhodobá partnerka Aubrey Plaza, ale i další skupina podivně kvalitních/slavných herců, kteří nadále s tímto člověkem spolupracují. Ačkoliv on nadále vyrábí akorát ty více či méně sympatické obskurnosti. Asi k tomu mají nějaký dobrý důvod, tak uvidíme, kam jeho kariéra povede dál.

3. The Little Hours není nijak zvlášť povedený snímek. Svůj "půvab" staví na tom, že život ve středověkém klášteře ve skutečnosti dívky v něm zavřené nebaví. Ve skutečnosti jsou totiž všechny hrozně nadržené, nevyskotačené, drzé, vulgární, agresivní a se sklony ke kriminálnímu chování obecně. To je celé. Pokud se odejme "humor" z toho, že dívka v hábitu jeptišky nadává, páchá násilí, případně dokonce někoho znásilňuje, nezbude ze snímku nic moc jiného, než fakt, že tam je poměrně dost odhalených klínů a 3 relativně známé herečky ukážou prsa.

4. Diváka by tak nemělo překvapit, že mimo toho, že jeptišky (nebo spíš novicky) jsou v klášteře nerady, v hlavě mají místo Boha bordel a z nedostatku svobody a sexu jim už zjevně hrabe, a tudíž - zřejmě z nudy či citové a tělesné deprivace- dělají různé blbosti jako třeba znásilňují jedna druhou nebo zahradníka, se tam v podstatě nic moc neděje. 

The Secret (2016) - 9/10

Dovedete si představit, že byste našli něco nového, co v životě hrozně chcete, ale nešlo by to získat kvůli nějaké vyšší moci, například víře nebo filozofii, kterou se navzdory selskému rozumu řídíte? Třeba kvalitní sex, obrovskou várku sušenek Oreo nebo Prince s normálně nedostupnými příchutěmi ze zahraničí nebo lásku? Veselou historku o srážce víry a skutečného života přináší anglická minisérie The Secret.

Love & Mercy - zamilujte se se mnou [9,2/10 A.S.]

1. Love & Mercy je krásný film. Film snad jen s jediným problémem. Ten má jméno John Cusack. Jenže, jenže, než začnete vykřikovat: “no jó Cusack hrát neumí" - ono to není tak jednoduché. On hrát asi umí, ale víceméně jen v jedné poloze. Buď hraje nějakou komediální neuroticky zromantizovanou verzi sebe sama, a de mu to (High Fidelity, Serendipity, Pushing Tin, Bullets Over Broadway), nebo se pokouší o vážnější role a záleží na tom, koho má vedle sebe. A tam většinou má i ten problém. Ne sám se sebou, ale s tím, že ho ve vážnějších rolích kde kdo přehraje.

2. Jako v Love & Mercy Paul Dano. Geniální Paul Dano, který si narozdíl od Leonarda (a možná i Marka Reylance) tento rok skutečně zasloužil Oskara. A který Cusacka přehraje levou zadní, ve spánku, v posteli, u klavíru, v plavkách, ve studiu, i pod vodou. Takže Cusack sice může být ve filmu o životě Briana Wilsona (kreativního mozku za hudbou skupiny Beach Boys) dobrý i dokonce velmi dobrý (a je), ale má tu smůlu, že půlku filmu jeho mladší verzi (která je shodou okolností více podobná reálnému Brianu Wilsonovi) hraje Paul Dano, a tím pádem na jiné už slunce moc nesvítí.