Recenze: Amityville: The Awakening - jen lehce strašidelná reklama na kalhotky [4/10 A.S.]

1. Amityville: The Awakening, nový film z řady snímků o zlém domě v Amityville má několik potenciálních es v rukávě. V jedné z hlavních rolí je Jennifer Jason Leigh, v jejímž podání je hysterická psycho matka skutečně odpudivou postavou. Druhým esem je příjemná sebereflexe v podobě několika vtipů, ve kterých si herci občas mrknou na diváka referencemi na jiné filmy z této franšízy a narážejí na slabou kvalitu remaků, sequelů a podobně. A posledním trumfem jsou celkem zdařile hrající všechny obsazené teenage role, mimo té hlavní.

2. Obdivovatelům ladných ženských křivek ale jistě přijde vhod fakt, že se režisér céčkových hororů, Franck Khalfoun, rozhodl hlavní představitelku, náctiletou Bellu Thorne, v klíčových scénách obléct  pouze do krátkého tílečka a kalhotek a dal jí instrukce, aby se ve svém dětském pokoji pohybovala co nejčastěji jako zkušená striptérka, tedy zadkem napřed a nahoru a vždy něčím obnaženým směrem ke kameře. A prostě aby svým vzhledem co nejvíc kompenzovala ten slaboduchý a nezajímavý scénář. 

3. Amityville: The Awakening je o tom, jak se do amerického, posedlého, zabijáckého a již z dálky se na diváka výhrůžně šklebícího domu, ve kterém se před 40 lety stala podivná tragédie, nyní nastěhuje nová rodina. V níž jsou 3 děti, z nichž jedno je…. voila… v kómatu. A hádejte, kterého haranta z těch tří dům posedne. 

Recenze: Unlocked - áčkoví herci bojují s céčkovým scénářem a prohrávají [5/10 A.S.]

1. Nový film režiséra Michaela Apteda (Agatha, Gorky Park, Enigma, Masters of Sex) Unlocked je akční špionážní thriller nabitý estrogenem. A potenciálem. Ten ale zůstává víceméně neproměněn. Příběh o CIA pracovnici Alice Racine (Noomi Rapace), nuceně nasazené v Londýně na tzv. "unlocking" (doslova odemykání, v našem policejním žargonu "vytěžování" informací, zejména z nespolupracujících subjektů) má zajímavý námět a je napěchovaný herci, kteří umí hrát na jedničku (Toni Collette, Michael Douglas, John Malkovich, Noomi Rapace). A Orlando Bloomem.  Navíc je aktuální a  moderní tím, že se zaobírá současnou složitou problematikou (terorismus obecně a zvláště pak ten z rukou extremistů zneužívajících Islám).

2. Podle traileru snímek vypadal jako slušný napínavý thriller s dobrým zvratem. Pro ty, kteří se chystají na film do kina: velmi doporučuji se na trailer vydržet nepodívat, protože odhalí právě ten nejzajímavější zvrat, který v snímku je. Ono tam těch twistů je sice víc (dle mého asi o 3 víc, než by mělo) ale tenhle je rozhodně nejlepší a nejkvalitněji buduje atmosféru filmu a udržuje tak napětí a díky tomu i překvapení diváka.

Recenze: Power Rangers - není to nejhorší, ale je to jen pro děti [5/10 A.S.]

1. Saban's Power Rangers natočil, jako svůj druhý celovečerní film, režisér Dean Israelite. Jeho prvotina, Project Almanac, o skupině teenagerů cestujících časem, se mi docela líbila, kazil jí jen ten formát (found footage) vlastně.

2. Power Rangers 2017 mají dva významné problémy: A) většinu filmu se věnují tomu, jak se budoucí Power Rangers vlastně potkali a co všechno museli spolu prožít a zažít, než se z nich stali Power Rangers, tedy ochránci vesmíru, kteří morfují do různě barevných a silných super-hrdinů. B) Elizabeth Banks v roli hlavního padoucha (padoušice) jako Rita Repulsa není dostatečně zlounská, děsivá, ani repulsivní. Vlastně jí to docela i sekne. Ale bát se jí moc nedá, je spíš vtipná.

3. Dalším slabým místem je scénář obecně, protože hlavním postavám nedal dostatečně uvěřitelné osobnosti. Leader Power Rangerů je prostě nudný Mirek Dušín, Asiat je tam jen pro zábavu, autista-černoch asi pro tabulky a dvě holky, z nichž jedna je rebelka a druhá jako psychopatka (s potenciálně gay tendencemi, za což údajně v Rusku film promítají jako mládeži nepřístupný) - celý tým působí příliš ploše a jednorozměrně.  Ale to by se asi dalo překonat, kdyby se k tomu, než se z nich stanou Power Rangers, neplácali tak dlouho!

4. Za scénářem stojí skupina asi sedmdesáti sedmi osob, z nichž má cenu jmenovat jen Johna Gatinse, který napsal povedený Zemeckisův film Flight. Scénář se tentokrát nestal nesourodou mozaikou různých smyslů pro humor a vzájemně nepasujících zápletek, jak to občas u těch skupinových děl bývá, ale prostě se rozplizl do jakéhosi homogenního amarounu, který má už po expirační lhůtě a proto se nepřetvoří v to, co by divák doufal.

Recenze: Life - podstatně horší Sunshine. Plus jedna nasraná medůza [5/10 A.S.]

1. Miluju sci-fi. Miluju horory. Miluju vyvražďovačky. Ale Life je tak neoriginální a stupidní snímek, že ani moje láska k žánrům, ke kterým se hlásí, to nezachránila. 

2. Možná hlavně díky tomu, že se filmu účastnilo několik kvalitních herců a snímek se svým povedeným trailerem snažil předstírat, že bude úrovní spíš v kategorii  filmů jako je Marťan, Interstellar, nebo aspoň Gravity, nikoliv Battlefield Earth, Aliens vs Avatars, nebo Critters 4 - na které ale  zase neměl zábavností.

3. Příběh o posádce složené převážně z naprosto dementních a psychicky labilních jedinců, kteří by se vůbec neměli být schopni dostat jako astronauti NASA na takovou misi, se točí kolem sekvence různě špatných rozhodnutí, z nichž to nejlepší je to první, kdy se rozhodnou balíček z Marsu, (obsahující jim neznámý a v té době spící shluk buňek) pozvat na mezinárodní vesmírnou stanici, aby ho tam mohli zkoumat. Od momentu, kdy mají tu věc na palubě, se už zásadně všichni chovají tak, aby dali svůj život a životy zbytku posádky, případně i všech lidí na zemi, co nejsnáze všanc.

4. Jelikož film, který mne v kině potkal o pár dní dřív, byla taky vyvražďovačka, nemůžu si nepostesknout, o kolik líp byl tenhle aspekt zvládnutý právě v The Belko Experiment. Kde se většina postav chovala tak, že jim šlo věřit, že nechtějí za pár minut zhebnout. Snímek Life se ale rozhodl jít jinou cestou. A navíc ještě mixoval různé žánry, aniž by byl jednomu konkrétnímu z nich věrný. K tomu mne nezaujal ani atmosférou, jelikož tu narušovaly stupidní dialogy a nezajímavost všech postav a zkratkovitost osobností, které jim scénář přisoudil.

Recenze: Table 19 - mišmaš z rukou slibných tvůrců [4.3/10 A.S.]

1. Table 19 je taková malá filmová absurdnost. Která se na první pohled může zdát jako prostě čistě špatný film, ale to je jen zdání, které klame. Teda částečně. Částečne to prostě je nepovedené. Nicméně! Přes to, že ten film není dokonalý, ani skvělý, ani super zábavný, ho ke zhlédnutí spíš doporučím, než-li ne. And here is why:

2. Režisérem téhle podivnosti (která se podle traileru i mistního marketingu bohužel maskuje jako klasická rom-com) je Jeffrey Blitz. Což je na Oskara nominovaný dokumentarista a sitcomista (natočil i pár epizode amerického Office) a full feature točí podruhé od roku 2007, kdy natočil Rocket Science, také nepříliš povedenou komedii, také s Annou Kendrick. Takže režie moc naděje sama o sobě nedává, ano. Ale zajímavější je kdo Table 19 napsal. Protože to je velmi zajímavá bratrská dvojice Jay and Mark Duplassovi, kteří mají za sebou můj oblíbený film Cyrus, sitcom Togetherness  a Mark hrál a improvizoval ve FANTASTICKÉ League. League už propaguji dlouho, a opravdu stojí za pozornost, a je úplně jedno, že je o americkém fotbalu. Ale zpět k Table 19. Duplassovi měli film i původně režírovat a je velká škoda, že to nedopadlo, určitě by snímek dotáhli do kvalitnější podoby.

3. V příběhu o skupině lidí, kteří se vzájemně neznají, ale sejdou se u jednoho svatebního stolu (s číslem 19) se sešel ensemble velmi kvalitních herců s komediálním potenciálem na to, aby výsledek byla pecka. Scénář byl správně černohumorný a prezentoval různé ujeté osobnosti a situace, na to, aby zaujal alespoň okrajové úchyláky, jako jsem třeba já. Bohužel ale nebyla zvládnutá režie, A/NEBO z finálního sestřihu chyběly scény, které původní scénář měl a z nějakého důvodu o ně přišel.

Recenze - A Cure for Wellness. Příliš dlouhé, ale příjemně úchylné pozlátko [5/10 A.S.]

1. Máte-li pocit, že povídky o Adamovi Sklepicovi  patří mezi ta nejúchylnější díla lidské fantazie,  zajděte se podívat na film A Cure for Wellness, který má na svědomí Gore Verbinski. Pokud tedy někdo máte dvě a půl hodiny času a pocit, že už bylo načase filmově oživit zubařské mučeníčko z filmu Marathon Man. 

2.  Trailer na tenhle film mne velmi zaujal a čekání bylo dlouhé. Ale zážitek z filmu samotného ho bohužel nevykompenzoval. Zajímavé pro mne je, že scénář, který hodnotím jako naprosto jistě největší fail snímku, napsal Justin Haythe. Scénárista, který stojí například za dobrým Revolutionary Road, za což byl i nominován na cenu BAFTA. Napadá mě, že Cure For Wellness měla mít původně třeba tři hodiny, a v té vystřižené půlhodině by se vysvětlilo nebo zacelilo spousta těch děr. Nebo že až vyjde režísérský cut, tak se nám objasní, jaká byla původní vize. A třeba zjistíme, že se zakládala na původně dobrém scénáři. Jinak nevím, proč někdo schopný větší kvality napsal scénář, který vlastně nedává smysl. Posuďte sami.

Recenze: Assassin's Creed - ušetřete a zůstaňte doma [2.6/10.A.S.]

1. Režisér Justin Kurzel má zcela zjevně rád tři věci: Michaela Fassbendera,  Marion Cotillard a urputně temnou rádoby meta dramatičnost. Ta se zračila jak v jeho (wtf ale zajímavém) zpracování MacBetha, tak nyní v něšťastném převedením hry do filmu: Assassin's Creed. Na které se skoro nedalo koukat. Ale dalo se při něm báječně spát. Nuže, tahle "recenze" je možná trochu ovlivněna občasným zdřímnutím, ale přijde mi že to v celku filmu na hodnocení pouze přidává.  Můj kinozážitek tedy probíhal asi nějak takhle:

2. Vybíráme si Assassin's Creed v 3D verzi, protože (ač varování z několika zdrojů že bude příliš tmavá a nemá to smysl) se těšíme na akční scény co budou v 3D dechberoucí nebo aspoň prima zábavný. V kině zjišťujeme, že 3D verze je nejen přiliš tmavá, ale ještě navíc působí celý snímek podivně neostře a málo kontrastně. Vypadá to zas jako ten velmi nelibý nešvar, kterému říkám "50 odstínu hnědé" a který se projevil třeba i zde. Což je k posrání samo o sobě, ale to nejhorší diváka teprve čeká, když se příběh rozjede.

3. Nejprve se seznámíme s tím, že malý Fassbender (Cal Lynch) v poměrně útlém věku za záhadných okolností osiří. Což vede zřejmě k tomu, že se dá na dráhu zločinu, a hop o 30 let později už je ve vězení za násilnou trestnou činnost. Dobrá, prostě chyběl někdo, kdo by ho v dětství mlátil, tak z něj vyrostl kriminálník, pocud v pořádku, to se stává i v nejlepších Valašských rodinách. Následuje velmi působivá scéna z vězení, kterou osobně považuji za totální hajlajt celého filmu. Spoiler: Fassbenderova poprava. Fassbender to opravdu skvěle to odehraje, jak on to jen umí, a v tu chvíli si člověk mohl říkat "ok, ok, tohle možná bude fakt dobrý". Ale pak to de celé do kopru, protože příběh.

Recenze: The Magnificent Seven - plytká zaprodanost [4.6/10 A.S.]

1. Kde začít, aby to diváka úplně neodradilo? The Magnificant Seven, remake remaku, je dot špatný film. Ne ani tolik sám o sobě. Sám o sobě je jen nudně nezajímavý. Ale jako remake kteréhokoliv ze dvou snímků, které si bere jako předobraz, je postavený na hlavu.

2. Bez velkého spoileru ale nejde říct proč. Takže pro ty, kteří umírají touhou vědět co za kardinální podraz nám tahle novinka připravila, je zde mega spoiler: v posledních minutách, kdy Denzel Washington klečí nad umírajícím hlavním padouchem, se divák dozví, že Denzel tam není "jen tak", ale protože mu padouchovi poskoci kdysi znásilnili matku a povraždili půlku rodiny a jeho samého se pokusili oběsit. Denzel tam je tedy z pomsty! Kdo z vás viděl Sedm Statečných z roku 1960, nebo Sedm Samurajů z roku 1954 ví, že část kouzla těhle filmů spočívala v tom, že tam nešlo o osobní pomstu či vidinu vzácného výdělku, ale o jakousi lidskou solidaritu a odpověd na volání o pomoc. Tím, že Fuqua přimotal do své slátaniny osobní motivaci pomsty rodinných jatek, tenhle aspekt úplně  zabil. Možná si vzpomenete na moment kdy uvírá Eli Walach coby Calvera a ptá se Brynnera: "You Came Back. To a Place Like This. A Man Like You. Why?" Brynner mu neodpoví ale je tam všechno! Je tam celé kouzlo toho filmu. Které novince Fuqua vzal! Hajzl!

3. Pokusím se tedy nesrovnávat. Nesrovnávat to, že Denzel Washington už mi příjde přeceněnej, a že přesto, že v černé košili, černém klobouku, černých džínech a na černém koni je sexy, tak není dostatečně charismatickej jako leader celé té skupiny, a byť na něj párkrát kamera najede velmi efektivně, na nějaké výraznější přilnutí k jeho postavě to nestačí.  Proste s Brynnerovým sexepeallem v té roli nemůže soutěžit. Natož aby měl někdo z té nové party šarm jen těžko překonatelného Steve McQueena.

4. Nebudu srovnávat ani to, že kulisy z roku 2016 vypadají podstatně hůř než kulisy z roku 1960. Že to prostředí westernové vesničky vypadá v modernějším filmu víc jako studiovka, než jako reálná lokace, které máme věřit. Všechno z nějakého záhadného důvodu působí lacině, fejkově a papundeklově. Hlavně budovy a nápisy na nich. Eh.

Recenze: Equity - Skyler útočí na Wall Street [5.6/ A.S.]

1. Film Equity je určitě odvážný počin. V thrilleru z prostředí Wall Street sou v hlavních rolích 3 ženy a z toho 0 krasavic. Hlavní roli má v příběhu investiční bankéřka Naomi Bishop (Skyler White Anne Gunn), která sice hraje tvrdě ale v rámci možností fér a naráží na lidi co hrají fér méně, spoiler: včetně těch ve vlastní firmě. . A vedle ní se objeví ještě prakticky nezámá Sarah Megan Thomas a Alysia Reiner, kterou můžete znát z Orange Is The New Black. Za muže je tam James Purefoy z občas zajímavého The Following ale to co předvádí tady je naopak dost nudné. 

2. Film režírovala Meera Menon, jako svůj druhý film po road-trip komedii o tom jak se dívka snaží ztratit panenství během prezidentské kampaně (jo, that happened a jmenuje se to Farrah Goes Bang) a scénář napsala Amy Fox jako svůj scénáristický debut. Nechce se mi říkat něco tak sexistického jako: "ženy by neměly psát scénáře" ale holt to člověka napadne, při sledování filmu jako Equity. To by jí nestačilo napsat třeba kuchařku?

Recenze: Don't Breathe - ale smrdět můžeš [6.66/10 A.S.]

1. Film Don't Breathe má překvapivě dobré kritické hodnocení všude možně.  Trailer vypadá taky solidně. Možná i proto mě samotný kino-zážitek trochu zklamal. Nebylo to vyloženě špatné a uznávám, že chvilku zápletka "lidi co vidí vs člověk co nevidí vs tma a souboj na život na smrt" je zábavná a napínavá, ale fakt jen chvilku. Zbytek filmu těží zásadně z faktu, že mají velmi charistmatického představitele hlavní role (Stephen Lang - Avatar 1-200)

2. Režisér Fede Alvarez má horory asi rád a rád taky pracuje s blondýnkou Jane Levy, která hrála už v jeho prvním celovečerním debutu Evil Dead. Don't breathe by byl skvělej horor, kdyby 3 děti, co se rozhodnou zdrogovat a oloupit slepého, spícího a mnoha tragédiema v životě postiženého invalidu u něj doma, byly menší svině. Ale oni nejsou. U mě osobně jim nešlo fandit. Co měl jako divák cítit? "Ano prosím, spáchejte tenhle ohavnej a zavrženíhodnej trestnej čin, čistě za účelem svého obohacení, a chudáka slepce nechte na mizině, hlavně ať se vám, dětičky, nic nestane?"

3. Scénář který si Alvarez s kámošem Sayaguesem k filmu napsali hned na začátku představí motivace všech tří loupežníku (Alex, Rocky a Money) tak blbě, že jim vůbec nepomůže k tomu, aby za ně divák loboval: Alex (Dylan Minette, kterého si možná pamatujete z Prisoners) je vometák co zneužívá toho, že jeho otec má přes svou firmu přístup k security kódům zákazníků a film neuvádí konkrétní motivaci proč Alex krade. "Money" sám přiznává, že chce co nejvíc peněz. A Rocky (Jane Levy) chce sice taky primárně prachy, ale scénář nám ukáže že je chce na rádoby "bohulibé účely" tedy "zachránit" sebe a svojí sestřičku z neutešené rodinné situace a Detroitu obecně. Jenže, nešlo by si, sakra, najít práci a normálně si vydělávat? Jako to dělají milióny jiných? Je nutné kvůli tomu okrádat ostatní? A kdyby aspoň boháče, nebo nějaké velké pojištěné korporace, možná by se jim dalo fandit víc. Ale když se rozhodnou okrást slepého osamoceného válečného veterána malý spoiler: kterému navíc někdo zabil malou dceru, co žije v chatrné ruině a jen díky vyhrané soudní při má možná nějaké úspory, které ale znamenají rozhodně jeho "všechno", má jim fakt divák fandit?