Zobrazují se příspěvky se štítkemNekomedie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemNekomedie. Zobrazit všechny příspěvky

1. května 2018

Recenze: Dvě nevěsty a jedna svatba - další film za trest [1/10 A.S.]

1. Vždy, když píšu příkře o českém filmu, má to dva důsledky. 1) je mi z toho poněkud smutno, 2) stojí mě to hrozně moc času. Smutno je mi z toho, že českému filmu fandím a jsem si vědoma toho, jak ohromné úsilí každý film stojí. A jak je v českých podmínkách někdy složité, aby ten film vůbec spatřil světlo světa. Sama teď také tvořím, příští týden padá první klapka v mé režii, a tak se opravdu dokážu vcítit do člověka, který má ty nejlepší úmysly a věnuje hodně času, energie a peněz do toho, aby před diváky dostal co možná nejlepší dílo. A i proto mne mrzí, že to dílo ani tentokrát v případě Dvou nevěst a jedné svatby nemůžu pochválit. 

2. A stojí mne to spoustu času, protože většinou poté, co vyjdu z kina, píšu svému kolegovi, který má v hodnocení filmů o několik dekád přede mnou náskok a víc zkušeností, a srovnáváme své pocity. Já jsem na české filmy jaksi o něco přísnější než on. Což je přičítáno mé "mladické nerozvážnosti a zápalu", že prý tak kriticky také kdysi psával. A napíšeme si klidně i několik desítek mailů, kde já vysvětluji, proč si myslím, že Pepa nebyl tak příšerná sračka jako třeba Špindl, a proč mi u Špuntů na vodě nebo Zoufalých žen (což bylo zatím to nejhorší, co jsem tento rok viděla v kinech) bylo aktivně v kině stydno. A jak stále ještě odmítám udělit českému filmu vlastní kategorii a hodnotit to jen v ní (k čemuž se přiznala právě v recenzi na "Dvě slepice a jednu trapnou kostelní seanci" Mirka Spáčilová) a on mi oponuje a říká, že jsem příliš přísná. A tyhle debaty se táhnou dny, někdy i týdny, a obsahují opravdu sáhodlouhé a jistě obě strany vyčerpávající maily rozebírající stav českého filmu a pátrající po příčině toho, že vypadají tak, jak vypadají. 

15. dubna 2018

Recenze: (Cock) Blockers - další komedie z produkce Setha Rogena. Bohužel ne moc povedená. [4.3/10 A.S.]

1. Setha Rogena a jeho styl humoru mám velmi ráda. Proto, když jsem se dozvěděla, že produkoval novou "nepřístupnou" komedii Blockers, ve které navíc hraje můj další oblíbenec Ike Barinholtz (Neighbors), zaradovala jsem se.

2. A je mi velmi líto, že nemůžu říct, že by se tahle komedie pod vedením režisérky Kay Cannon nějak zvláště povedla. Byl to režijní debut, ale největší problém byl stejně scénář, nikoliv režie. Scénář napsala dvojice prakticky také debutujících scénáristů. Těmi byli bratři Brian Kehoe a Jim Kehoe, kterým se již předtím sice povedlo napsat a prodat jiný scénář na celovečerní komedii, ten se ale dosud nerealizoval. A ačkoliv základní nápad může být nosný (rodiče mající problém s tím, že jejich dcery dospívají a chtějí začít se sexuálním životem), jednotlivé scény a dialogy byly upachtěné, neuvěřitelné a postavy a jejich motivace a způsob chování tak přehnaný, že mi bylo povětšinou zatěžko se na to dívat. Blockers pro mě tak bohužel byl další film, u jehož sledování jsem se větší část filmu styděla. A byť jsem se po nemalou část filmu usmívala, smích nahlas přišel přesně jednou. Což je u komedie opravdu málo. 

3. Film je o tom, jak dva rodiče dvou různých slečen zjistí, že jejich téměř osmnáctileté dcery chtějí v noci po maturitním plese začít se svým sexuálním životem. A těmi rodiči to natolik pohne, že se rozhodnou jim v tom skutečně za každou cenu zabránit. Myslím, že v kontextu Evropy a konkrétně ČR je takový postoj víceméně nepřenosný, neboť zde je sex zákonem legitimně předvídán a regulován už od 15 let věku, oproti americkým 18. Plus asi i společensky je v ČR jaksi přípustnější a běžnější, že člověk, co končí střední školu, často už nebude panna/panic. 

13. dubna 2018

Recenze: Pepa. Aneb Michal Suchánek čte knihu do promítání filmu [3.7/10 A.S.]

1. Hned na začátek přiznám, že když jsem viděla trailer na film Pepa, tak se mi na české poměry docela líbil a začala jsem se na film i celkem těšit. Ano, věděla jsem, že to je od Jána Nováka, režiséra Kameňáku 4 a příšernosti nazvané Dukátová skála, a co hůř, na scénáři s režisérem spolupracoval autor Špindlu. Ale, trailer ukazoval podstatně lepší kameru, než jsem čekala, zajímavé retro a hlavně - ať se vám toto prohlášení líbí, nebo nelíbí - Michal Suchánek umí hrát. Když má co a někdo ho dobře vede, tak rozhodně. Takže do kina jsem včera na Pepu šla vyloženě s lehkým srdcem a pocitem, že "třeba bude českému filmu zase líp".

2. Ale ono není. Tedy takhle: já jsem ze sálu odešla s pocitem, že jsem právě viděla velmi wtf a spíše nepovedené, ale upřímně snaživé hořkobolné drama. Které se pokoušelo být českým ekvivalentem Punch-Drunk Love (nebo, jak řekla Mirka Spáčilová, American Beauty, což v tom také vidím, ten pokus) a jako takový jsem film považovala za zajímavý úkaz. Ale posléze jsem ze všech mně dostupných informací zjistila, že film Pepa měl být komedie. Nebo prostě humorný film. Což se ovšem hrubě nepovedlo. Příběh o nešťastníkovi jménem Pepa Novák, který se protlouká životem snad jen proto, aby ostatním umožňoval si o něj otírat boty a klepat mu popel do pusy, je totiž jako komedie opravdu hodně nepovedený. A Pepovým "trampotám" spočívajících v tom, že věčně jen na někoho nešťastně kouká a většinou u toho navíc ještě nic neříká, se v kině, kde jsem byla, nesmál opravdu nikdo. Maximálně došlo občas k mírnému pousmání, ale i to bylo rychle zaplašeno úlekem z nešťastného záběru typu: obzvláště nechutně se pářící Jakub Kohák nebo intrikující Alice Bendová.

24. prosince 2017

Recenze: Špindl - consummatum est [1/10 A.S.]

1. Jelikož jsem na Vánoce v ČR, řekla jsem si, že je nutné, abych dala v kině šanci i českému filmu. A zašla na nový film Milana Cieslera, Špindl.

2. Než se rozepíšu o tom, jak hrůzný ten počin je, chci říct, že si uvědomuju, že na něm pracovala spousta lidí. A mnoho z nich možná i s láskou a nasazením. A patrně někteří i s přesvědčením (přání otce myšlenky?), že tvoří něco dobrého. Nebo aspoň snesitelného. Těm všem chci vyjádřit jakýsi hold za snahu. Možná věděli, že vzniká sračka (zejména pokud umí číst a dostal se jim do ruky "scénář" před prvním dnem natáčení), ale doufali, že je to někam posune v jejich kariéře. Možná se již při natáčení styděli za to, co pomáhají vytvořit, ale potřebovali peníze. Možná se jeli do Špindlu pobavit a natočení "filmu" byla pouze vedlejší záležitost. A možná, možná i herecky inteligentní jedinci jako třeba Anna Polívková nebo Oldřich Navrátil věřili tomu, že to, co dělají, přinese lidem zábavu, a proto je to dobré. Budiž. Pokud ano, tak je to šlechtí, byť to vypovídá něco hrozivého o jejich vkusu.

3. Poslední dobou při psaní recenzí hodně přemýšlím nad slovy jednoho herního recenzenta (který nyní žije v Číně a z recenzenta se posunul i do oblasti vývoje her), který kdysi řekl, že přesun z pozice recenzenta her do pozice producenta a následné proniknutí do samotného vývoje her pro něj znamenalo, že se mu hůř pak psaly recenze. Když viděl, kolik je za tím, aby hra vznikla, práce a kolik lidí si s tím tu práci dalo. Tomuhle pocitu rozumím a ztotožňuju se s tím vnitřním rozporem. Sama jako scénáristka, která občas i režíruje, vím, jak nesmírně náročné je převést svou vizi z hlavy na plátno. Kolik dalších lidí k tomu člověk potřebuje, kolik energie, času a peněz tomu všichni věnují. A jaký zázrak je, když se to povede, neřkuli tak, jak to autor zamýšlel. Také myslím na slova jednoho dramaturga z České televize, který mi před cca 20 lety, kdy jsem poprvé prodávala nějaký svůj výtvor televizi a trápila se ve střižně s U-maticem, řekl, že každé to dílo existuje ve třech podobách. Jedna je v hlavě autora, druhá je to, co autor natočí a sestříhá, a třetí to, co divák vidí. A že opravdu málokdy se stane, aby se slily do jedné a té samé verze.

16. prosince 2017

Recenze: Suburbicon - špatný film v dobrém provedení [4.7/10 A.S.]

1. Suburbicon, nejnovější režijní počin George Clooneyho, ve mne zanechal určité pochyby ohledně toho, jestli Clooney bude i nadále patřit k mým oblíbeným režisérům. Clooney si mne naprosto získal svým režijním debutem Confessions of a Dangerous Mind, který považuji za jeho dosud nejsympatičtější dílo (a velký díl úspěchu přikládám tomu, že ho psal Charlie Kaufman), byť z filmařského hlediska je asi kvalitnější jeho thriller The Ides of March nebo drama Good Night, and Good Luck. Ostatní Clooneyho filmy se mi moc nelíbily. Skóre tedy zatím bylo 3 skvělé filmy a 2 průměrné. Suburbicon, jeho šestý režijní počin, mohl buď jednoznačně rozhodnout ve prospěch Clooneyho jako schopného režiséra, nebo misky na váhách vyrovnat. Což se taky stalo. Bohužel. Takže je to 3:3 a rozhodně asi jeho předělávka Hlavy22. Už se bojím. 

2. Když jsem viděla recenze na Suburbicon na serveru Rotten Tomatoes někde pod třicítkou, u filmu, jehož scénář psali bratři Coenovi a režíroval ho George Clooney, neuměla jsem si představit, že by takový verdikt byl nějak "spravedlivý. Když v něm navíc hrají Julianne Moore a Matt Damon - oba schopní více než dobrých výkonů. Co by mohlo na takovém filmu být nepovedené? Navíc tak hodně nepovedené? V příběhu o tradiční maloměstské rodince, kterou řídí Matt Damon v roli předměstského strejce a která se jednou v noci probudí s tím, že u nich v obýváku sedí párek výhrůžně se tvářících mafiánů? 

15. dubna 2017

Recenze: Špunti na vodě - další kino tragédie [2/10 A.S.]

1. Jako člověk, kterého baví filmy Adama Sandlera (ano, píšu to s vědomím, že si říkám o další příval hejtu a námitku, že člověk, co se baví u Sandlera, nemá nárok o něčem říkat, že je to hloupé) snesu v komedii leccos. Nevadí mi fekální humor, nevadí mi jednoduché zápletky, nevadí mi prvoplánová groteska. Tedy když to něco kompenzuje. Špunti na vodě bohužel nemají nic, čím by vyrovnali fakt, že jde o film, který působí jako: i) by byl bez scénáře (opsání základního schématu od S tebou mě baví svět nepočítám za scénáristiku), ii) vznikal totálně bez peněz (tak pouťově inscenační a hlavně do komedie nevhodnou hudbu a špatnou kameru, které se nedaří ukrýt nedostatek fondů, člověk jen tak nevidí), a iii) ač v ní hrají jindy třeba dobří herci (Langmajer, Liška, Polívková), tak bohužel i oni zde působí herecky místy ochotnicky, protože všechny role jsou přehrávané a karikaturní.

2. "Příběh" je o 3 ženách, které se celý film jeví jako totální semetriky, hysterky a obecně prostě ženy, se kterými musí být skutečně peklo pobý.  Chtějí potrestat své 3 muže za to, že jsou ulhaní, nezodpovědní a neposlouchající kreténci. A ti mají být potrestaní tak, že jim ženušky hodí na krk děti a odjedou na dovolenou. A má nastat zábava z toho, jak si tatínci neví rady se svými ratolestmi. Což je v dnešní době tak opelichaný koncept a nechutný stereotyp, že už to mě vlastně popudilo.

21. února 2017

Recenze: Fist Fight - groteska na pěst [4.3/10 A.S.]

1. Fist Fight mohl být dobrý film. Mohlo to být něco jako 21 Jump Street nebo Horrible Bosses. Ale celovečerní debut režiséra Richie Keena se nezapíše mezi povedené komedie. Bohužel. Přestože měl k dispozici skupinu velmi talentovaných herců a celkem zajímavý námět.

2. Jenže relativně zajímavou myšlenku "co se stane, když se na střední škole pohádají učitelé a skončí to výzvou na pěstní souboj" zpracovalo do scénáře trio složené ze dvou scénáristických začátečníků a herce. Já mám osobně problém s filmovými scénáři, které píše skupina (a to nejen proto, že právě píšu scénář ve skupině), v drtivé většině případů dopadnou prostě jako podprůměrná nesourodá mozaika, která příliš tlačí na pilu. Stejně je to i tady.

3. Představuju si, že každý z přispěvatelů k příběhu měl nápad na několik dobrých gagů a potenciálně vtipných scének. Jenže jakmile se daly tyhle nápady dohromady, tak vytvořily dílo vybočující svojí groteskností i nad žánr crazy komedie. Mohl být dobrý nápad kůň na perníku prohánějící se školní chodbou? Mohl. Mohl být dobrý nápad, aby školní psycholog byl taky na perníku a ještě k tomu hebefil? Mohl. Mohl být dobrý nápad, aby učitel dějepisu byl zároveň novodobý Chuck Norris se zkušenostmi a dovednostmi Arnieho z Komanda? Mohl. Mohl být dobrý nápad mít studenta chronického masturbátora? Ne, to sice ne, to už je ohrané, ale kdyby to byl jen tenhle přešlap, ještě by to šlo. Ale pokud dáte do jednoho filmu zároveň koně na perníku, školního psychologa na perníku se zálibou v sexu s teenagerama, učitele dějepisu, co rozmlátí vybavení jedné třídy sekerou a kolegům vyhrožuje, že je zabije, dalšího učitele se zálibou ve stahování lidí z kůže nožem, a k tomu studenta chronického masturbátora, a dalšího, co je vyděrač a drogový dýler, a má to stále být crazy komedie odrážející alespoň částečně nějakou realitu středostavovské Ameriky (protože považte, film má i morální vzkaz politikům, rodičům i dětem), je to velkej fail. Který nezachrání ani herci jako Charlie Day, Ice Cube, Kumail Nanjiani (Silicon Valley), Tracy Morgan (30 Rock), nebo Dean Norris (Breaking Bad) a Jillian Bell (Workaholics) .

2. září 2016

Recenze: The 9th life of Louis Drax - wtf x wtf [5/10 A.S.]

1. Film The  9th Life of Louis Drex je jedna velká bizarní slátanina. By se mohlo zdát, kdyby rozuzlením příběhu nedal výsledný "twist" filmu jakýs-takýs smysl. Není to žádný Sixth Sense, ale troufám si tvrdit, že zhruba do poloviny snímku vám nebude jasné, kam se příběh ubírá a proč.

2. Na mě to celý působilo jako špatně napsané a ještě hůř zrežírované. Jakoby režisér Alexandre Aja (Mirrors, The Hills Have Eyes) nevěděl, jestli točí  grotesku, pohádku, drama, romantiku, krimi, nebo sci-fi či mystery. Prvky toho všeho tam totiž sou, a nedává to zrovna smysl ani to netvoří nějakou snadno uchopitelnou koncepci.

3. Hodně člověku pomůže, pokud viděl režisérům předchozí film Horns. Který mně se hodně líbil, a ten také obsahoval směsici drama, komedie, i mystery. Ale narozdíl od The 9th Life of Louis Drax měl aspoň 1 sympatickou postavu, které se dalo držet palce. Což tady chybí.

4. Louis Drax je devítiletý kluk, který se vyznačuje zejména tím, že je duševně zmršený, drzý, rádoby-chtře znějící, chovající se zároveň dětsky i dospěle, a se sklonama k přitahování karambolů. Ve svých devíti letech už prošel tolika úrazama a nemocema, že to "není normální". To přitahuje pozornost nejen jeho rodičů, ale postupně i terapeutů a lékařů, co ho dostanou do péče poté co spadne z obzláště vysoké skály.

25. srpna 2016

Don't Think Twice - realistický pohled na život komiků v NYC [7,6/10 A.S.]

1. Don't think Twice je jeden z těch počinů, který nesou punc skutečné filmové kvality, ale je možné, dokonce v této chvilce už asi i pravděpodobné, že si nenajde moc svých diváků, protože samotný námět (život komiků v New York city) nebude lidi zajímat, a postavy v příběhu vystupující nenabídnou moc prostoru pro ztotožnění, fanscinaci, nebo prvoplánové pobavení. Pro ty, co se sami třeba nezajímají o New York, showbusiness, stand-up, improvizaci, nebo obecně život "umělců" to tak asi nebude tahák. Dokonce si umím představit, že ten námět může někoho ihned odpudit. Ale to by byla škoda, protože ten film vlastně nemá chybu.

2. A protože film vlastně nemá chybu, je natočen střízlivou ale precizní rukou režiséra (a spisovatele a komika)  Mika Birbriglii, na základě jeho scénáře, a má skvělé obsazení (obzvláště potěší méně roz-skotačený Keegan-Michael Key a naopak energetičtější -než BritaGillian Jacobs, a pro obdivovatele BBT je tam tradičně škatulkovaná ale dobrá Kate Micucci) mohla by se tahle recenze ukončit tím, že: "je to skvělé, vtipné i dojemné, nemoralizující ale podnětné, prostě: podívejte se na to".

3. Ale jelikož tohle je jeden z mála filmů, kde mám možnost přidat něco z vlastní zkušenosti, tak to udělám. Příběh Don't Think Twice se zaměřuje na to, co se stane se skupinou do té doby se krásně kamarádících, vzájemně se podporujících a dohromady v improvizačním divadle (nazvaném příznačně Commune) působících  komiků, když se jeden z nich dostane do Saturday Night Live (ve filmu nazvaném Weekend Live, ale velmi přiznaně to má být SNL). Co se stane s lidmi, kteří komedii zasvětili půlku svého života, a nedostali se dál, než do vystupování v lévném prostoru, kde sice každý den stojí před lidmi, a baví je, ale zároveň si tím nevydělají na živobytí, a sou pořád tak trochu losers, a odkázáni na své tzv. "day jobs" (typicky servírky, poslíčcci, nebo učitelé komedie), když jeden z nich najedou dostane "the big dream job" - angažmá na SNL.

3. června 2016

The Meddler - dejte zhlédnout svým matkám [7/10. A.S.]

1. The Meddler má oproti jinému filmu pro stárnoucí ženy (Hello, My Name Is Doris) několik velkých východ. Lepší scénář. Lepšího režiséra a chce se mi říct i lepší herečku. Ačkoliv Susan Sarandon má Oskara jednoho a Sally Field dva. Ale já věřím že s lepším scénářem a lepším režisérem by i ta Doris byla snesitelnější. No nic, zpět k Meddlerovi.

2. The Meddler rozšiřuje sbírku snímků o příliš dotěrných matkách, které poté, co nastoupí do důchodu, nebo jim zemře manžel, nebo odejdou děti z domova, nezvládnou veškerý ten volný čas a pocit náhlé nepotřebnosti a začnou organizovat život jiným, z nichž někteří to vítají, jiní však méně. Podstatně méně. Ale to je těm matkám úplně jedno.

3. Film si napsala a zrežírovala Lorene Scafaria, kterou si pamatuju žejména kvůli příjemné prvotině Seeking a Friend for the End of the World, což je film zajímavý mimo jiné i tím, že byl jeden z  prvních kde Steve Carrell dostal šanci hrát něco trochu vážnějšího a (vedle třeba hodně dobrého Crazy, Stupid, Love)  a dokonce být i v roli prvního milovníka.

4. Na filmu The Meddler (člověk, který se vměšuje do záležitostí ostatních) je dobré především obsazení. Lori, čerstvě rozvedenou dceru Susan Sarandon hraje Rose Byrne v příjemně vážné a civilní poloze (kór po slabých Neighbors 2 je to občerstvující), a dál se tam objeví jako vždy skvělý JK Simmons, (coby vyklidněný bývalý policista Zipper) který i přednášku o slepicích dokáže udělat zajímavou až dojemnou (no kidding). Ten chlap je prostě skvělej a jeho rozsah od despotického psychotika (Whiplash) po rozněžnělého vdovce (Meddler) by mu mohl leckterý Sandler Cruise závidět. V maličkých vedlejších rolích se mihnou komičky Cecily Strong (SNL), Lucy Punch (The Class) nebo Sarah Baker.

11. května 2016

The Boss - Melissa nutně potřebuje lepšího režiséra [4/10 A.S.]


1. Melissa McCarthy je nadaná komička. Režiséři sice většinou těží (podobně jako u Rebel Wilson) primárně z faktu, že je tlustá, z čehož se dá náramně dobře dělat legrace, ale škoda že podstatně méně využívají toho, že umí bejt sama o sobě vtipná, bez ohledu na váhu. Důkazem je film Spy, nebo i její menší výstup v Bridesmaids, ale bohužel už ne ve filmu The Boss, kde hraje hlavní roli.

2. "Komedii" o tom, jak sirotek k bohatství přišel (skrzevá svou dravou a dominantní osobnost)  a pak o bohatství přišel (skrzevá svou nadutost a hloupost), aby pak k novému a ještě většímu bohatství přišel (skrzevá dementní Hollywoodský scénář) napsal a režíroval Melissin manžel Ben Falcone (jo ten air marshal z Bridesmaids). Kterému by se mělo zakázat svou ženu režírovat, protože už spáchal dost trapnou Tammy. Problém je, že Tammy i The Boss byly komerčně úspěšné filmy, takže asi se dočkáme dalších hrůz z rukou této dvojice.

3. Přitom by stačilo tak málo. Dát jí trochu lepší scénář a nějak víc ji režijně krotit. Což u The Boss byl největší nedostatek. Zatímco většina postav ve filmu si aspoň hrála na realistické osoby, Michelle Darnell (McCarthy) působí jako Melissina zlá karikatůra křížená s Paulou Deen.

4. května 2016

Mothers Day: svátek matek - kupa zvratek [2.2/10 A.S.]

 1. A máme tu další hrůzu z rukou Garryho Marshalla. Po Valentines Day a New Years Eve přišel Mothers Day. Bojím se co bude příště, jelikož jeho filmy mají výrazně sestupnou tendenci a to už ten VD byl pěkná VD. Ale aspoň dost utržil, což u svátku matek asi nehrozí, soudě podle chabého prvního víkendu.

2.  A to v něm byli: Julia Roberts, Jennifer Aniston,  dcera Goldie Hawn Kate Hudson, Jason Sudeikis a režisérův oblíbenec Hector Elizondo (již po 18té ve filmu Garryho Marshala).  Ale buď ženy po čtyřicítce už netáhnou (že by??), nebo byl ten film sračka, nebo obojí, protože nevydělal ani 10 mega a přitom měl jako jediného vážného soupeře film Keanu. Ne jako chudáci co maj první víkend teď, spolu s Kapitánem Emerikou.  Nebo že by to bylo tím že se tam Shay Mitchel nesvlékla?

3. O čem film je? O tom jaké sou ženy matky, asi. Nebo o tom, jaké mají (ale pouze ženy) matky. Případně eště o tom, jaké mají ženy s matkama problémy. Tedy film ryze ženský, o ženách, a pro ženy.

4. Problém je, že všechny ženy v něm vystupující sou buď: hloupé, povrchní, hysterické, úzkostné, slabé, nebo různé kombinace výše zmíněného, případně vše najednou. Posuďte sami: jedna postava se trápí nejvíc tím, že snědla předchozí den dortík, místo toho aby řešila reálný a její rodinu ovlivňující problém, že má matku rasistku, která jí svým chováním významně nabourává život. Další (a to je asi ta nejsympatičtější) postava chytá hysterák kdykoliv se jí něco nepovede, a zazlívá svému ex že si našel mladší (a výrazně pozitivnější a víc v pohodě) ženu. Pak je tam jedna dospělá žena, co před rodiči skrývá svojí sexualitu a raději žije ve lži, a mladá žena co kvůli traumatu z dětství trestá svoje okolí ještě v dospělosti, a jedna starší žena, co nám tvrdí že si jednou v životě musela vybrat jestli láska nebo kariéra, protože evidentně ve 21- století v USA se stále ještě musí dělat tato Soffina volba a nejde mít obojí? Zřejmě to se nám film snaží říct.

24. února 2016

Dirty Grandpa - De Niro neumí hrát, pošlete to dál [1.5/10 A.S.]

1. Špatné, špatné, špatné. Všechno ve filmu Dirty Grandpa je špatné. Prosím nepleťte si to s relativně povedeným Bad Grandpa (Jackass production) nebo (nedejbože) se skvělým Bad Santa.
tohle byl originální poster - aspoň odkazující na dobrý film, když už nic jiného
2. Dirty Grandpa je totiž fakt ultrasračka. Počínaje scénářem (který byl údajně dlouho na seznamu "zajímavých ale nezpracovaných scénářů" -wtf), přes obsazení, a konče šíleně nenápaditou režií s hrozným necitem pro "comedic timing". Což je na jednu stranu divné, protože jí režíroval brit Dan Mazer, kterej má bejt vtipnej a jehož to byl už třetí režijní počin, ale na druhou stranu: Bruna jen velmi částečně spolurežíroval a I Give It a Year nebyl žádnej zázrak. Ale nebyla to aspoň takováhle vostuda. Holt zjevně ne každej, kdo umí vtipně psát (Mazer byl nominovanej za scénář k Boratovi ale pozor, opět pouze za spolupráci, bůhví kolik toho napsal sám) umí vtipně režírovat*