1. Demolition je hezky natočený a velmi působivě zahraný snímek. Bohužel s tak špatně poslepovaným scénářem plným vzájemně neslučitelných prvků (a tím nemyslím komedii a drama), že ve výsledku je hrozně těžké filmu za A) věřit, a za B) nezazlívat, že v něm člověk vidí odlesky jiných, (lepších) filmů, jen chabě napojené na nějaký demoliční vehikl, který je sám o sobě neunese. Plus k hlavnímu hrdinovi nejde cítit ani sympatie ani obdiv ani posvátnou bázeň, nebo něco jiného, co by člověka zajímalo natolik, aby myšlenkama nezabíhal ke kariéře Jaka Gyllenhaala a nepřemýšlel o tom, kdy se kolouškovi zase poštěstí bejt v něčem fakt dobrým. Tedy v něčem jiném, než ve filmu o tom jak narcistickej agresivní zbohatlík, co mu nečekaně umře žena, řeší náhlou změnu své životní situace.
2. Film natočil Jean-Marc Vallee, Kanaďan co předtím natočil třeba oskarové Dallas Buyer's Club, nebo Wild. Scénář napsal prakticky debutant Bryan Sipe a možná v tom je ten problém. Sice to má hezký dialogy, řekněme, ale ta ústřední myšlenka a jak se film vůbec dostane k tomu, že se střetnou jeho hlavní protagonisté (Davis a Karen) je tak stupidní a těžko uvěřitelné a teatrální, že to vlastně dopředu celý zabije. Posuďte sami.
3. Mladý investiční bankéř Davis (Jake) utrpí během prvních pěti minut filmu (odhaleno i v traileru) ztrátu manželky. V nemocnici si na uklidnění chce koupit bonbóny M&Ms, ale mašina mu je nevydá. Davis se naštve a rozhodne se firmě co automaty na dobrůtky vyrábí poslat stížnost. Doteraz v pořádku. Při psaní stížnosti se Davis ovšem rozhodne do dopisu popsat celý svůj život, včetně rozklíčovávání intimních pocitů ohledně manželky a manželství.
4. Proč? Protože nám tím chce scénárista a režisér asi ukázat jaký je Davis psychopat, nebo v jakém rozkladu je jeho duše po smrti manželky? Ale ono ne. Ono to bylo čistě proto, aby se vytvořila záminka, proč se mají dvě hlavní postavy setkat a bylo to jako něčím originální. Davis totiž není takový psychopat ani v takovém rozkladu, je akorát sebestředný a možná na nějaké úrovni otřesený, ale není dostatečně zajímavý, na to, aby věrohodně podal svojí motivaci, proč ten dopis psal způsobem, kterým ho psal. Působí to akorát děsně křečovitě.