Spoiler Alert Podcast - Důvěrný nepřítel - aneb chytrý dům, který ovládne i váš klitoris.

Jelikož fandím českému filmu a zajímá mne ochrana osobních ůdajů i vývoj umělé inteligence, tak jsem se na nový snímek režiséra Karla Janáka, kyber-thriller s názvem Důvěrný nepřítel, docela těšila. Protože jak trailer i zpráva distributora avízovala, se na právě tyto oblasti měl film zaměřit. 

Filmy Karla Janáka (Snowborďáci, Rafťáci) nikterak nepohrdám, naopak se klidně "přiznám" že minimálně na Snowborďáky mám vlastně jen dobré vzpomínky. Nemám problém ani s tím, když se režisér etablovaný převážně v jednom žánru (komedie) rozhodne navštívit žánr nový (thriller, mystery, scifi). Vyzkoušet po tvorbě humoru i thriller, drama nebo horor koneckonců dostalo chuť a úspěšně zrealizovalo mnoho tvůrců. Z poslední doby třeba Jordan Peele, Adam McKey, nebo o pár let před nimi Woody Allen.

Ale ti všichni měli jednou obrovskou výhodu, kterou Janák neměl. Měli v rukou skvělý scénář. A ve dvou případech z těch tří jmenovných si ho i sami napsali. Což možná bude s jeho kvalitou také souviset. Ale hlavní je, že ať už ho psali sami, nebo ne, původní scénář byl žánrově blízký tomu, co se nakonec objevilo na plátně. Ať už jde o Get Out, Match Point, nebo Big Short, nedocházelo k tak velké změně úmyslů a vyznění, jako zde. Protože podle všeho byl původní scénář Marka Epsteina koncipován jako komedie, nebo aspoň humorně laděný film. A Janák ho se spoluscénáristou Lubomírem Slivkou předělali na nesmírně vážně se tvářící a až na jednu jedinou hlášku (tvar ženy) jakýkoliv úmyslný humor či nadhled naprosto postrádající drama. A je to vážně škoda.

Je MAC adresa osobní údaj?

1. Pokud vás zajímá právo a technologie může vás zaujmout třeba případ Max Schrems vs Facebook, vedoucí ke zrušení certifikace Safe Harbor, která byla do té doby uznávaným právním nástrojem zajišťující legální přenos osobních údajů z Evropy do USA (a vůbec, Facebook poslední dobou dostává od Evropy na prdel solidně, bude to ještě zajimavý). Nebo Google vs Španělsko, který nám dal výsledné Right to be Forgotten, a Googlu celé nové oddělení právníků, co se od té doby musí zabývat statisícema žádostí o odstranění linku. 

2. Mimochodem, aby vám Google schválil žádost o odstranění linku, který vede k fotce vašeho konečníku ve kterém je zastrčená pastelka, budete muset prokázat, že vám veřejná distribuce takového snímku způsobuje újmu, ta informace není aktuální (pastelku ste si z prdele už vyndali) a zároveň na tu fotku nelze aplikovat tzv. "veřejný zájem".  Tedy že z té fotky společnost jednoznačně jako celek neprofituje. Takže například kdyby ten konečník nepatřil vám, ale sousedovic nezletilci, a ta pastelka nebyla pastelka, ale váš penis, je důvodné se domnívat, že Google tu žádost zamítne, protože bude tvrdit, že veřejnost má právo o vás vědět, že ste nebezpečný pedofil. Just sayin...

3. Mě osobně zajímá právní regulace sběru a vyhodnocování informací o pohybu lidí po komerčních prostorech. Podívejte se třeba na Nomi vs FTC a Bluetrace vs Holandsko. Jednoduše: máte mobilní telefon. Občas chodíte ven. A ten mobil máte s sebou. Dete do kina, které je umístěno v obchodním středisku. Po kině, mírně zklamaní z blbého filmu zajdete na palačinku, pak zabrouzdáte do knihkupectví a těsně před odchodem z nákupního centra si koupíte boty. Pokud ste s sebou měli telefon a nechali ho komunikovat s internety, je možné, že váš pohyb po Obludáriu byl monitorován.

Můj pohled na zrychlení osobního počítače s Windows určený pro absolutní laiky.

Zaznamenávám stále více programů na automatické čistění systému, mýty kolem defragmentace registrů a mazání různých zapomenutých nepotřebných souborů. Naděje, že se počítač zrychlí jsou ale často zklamány po pár dnech od takového vyčistění, kdy se nános v nějaké míře dané aplikacemi a chováním uživatele znovu vymkne kontrole.

Vídám laptopy za dvacet tisíc, které startují 5 minut a po těch následuje další čekání než naběhne browser nebo třeba Excel. Každé kliknutí je následováno trestem v podobě čekání a tzv. chroupání hard disku. Rád bych se s vámi podělil o zkušenosti, které jsem nabral během více než dvaceti let pinožení s počítači. Tato doporučení se netýkají zrychlování grafiky pro hry a výpočetní rychlosti.

Pověra.

Podle mně největší pověra stojící za neuvěřitelnou pomalostí běhu Windows a programů v nich spuštěných je založena na představě, že lze současně provozovat více aplikací. Ve skutečnosti multitasking znamená jen rychlé přepínání mezi během různých programů s tím, že každému přidělí nějaký čas, co se stihne, to se stihne a pak přepne na další aplikaci/knihovnu/systémovou funkci. A zase se provede jen část. Protože se to děje opravdu rychle, uživatel si může existovat ve světě, kde mu všechno běží najednou. Iluze je dokonalá. A je to tak správně ale...