1. The Meddler má oproti jinému filmu pro stárnoucí ženy (Hello, My Name Is Doris) několik velkých východ. Lepší scénář. Lepšího režiséra a chce se mi říct i lepší herečku. Ačkoliv Susan Sarandon má Oskara jednoho a Sally Field dva. Ale já věřím že s lepším scénářem a lepším režisérem by i ta Doris byla snesitelnější. No nic, zpět k Meddlerovi.
2. The Meddler rozšiřuje sbírku snímků o příliš dotěrných matkách, které poté, co nastoupí do důchodu, nebo jim zemře manžel, nebo odejdou děti z domova, nezvládnou veškerý ten volný čas a pocit náhlé nepotřebnosti a začnou organizovat život jiným, z nichž někteří to vítají, jiní však méně. Podstatně méně. Ale to je těm matkám úplně jedno.
3. Film si napsala a zrežírovala Lorene Scafaria, kterou si pamatuju žejména kvůli příjemné prvotině Seeking a Friend for the End of the World, což je film zajímavý mimo jiné i tím, že byl jeden z prvních kde Steve Carrell dostal šanci hrát něco trochu vážnějšího a (vedle třeba hodně dobrého Crazy, Stupid, Love) a dokonce být i v roli prvního milovníka.
4. Na filmu The Meddler (člověk, který se vměšuje do záležitostí ostatních) je dobré především obsazení. Lori, čerstvě rozvedenou dceru Susan Sarandon hraje Rose Byrne v příjemně vážné a civilní poloze (kór po slabých Neighbors 2 je to občerstvující), a dál se tam objeví jako vždy skvělý JK Simmons, (coby vyklidněný bývalý policista Zipper) který i přednášku o slepicích dokáže udělat zajímavou až dojemnou (no kidding). Ten chlap je prostě skvělej a jeho rozsah od despotického psychotika (Whiplash) po rozněžnělého vdovce (Meddler) by mu mohl leckterý Sandler Cruise závidět. V maličkých vedlejších rolích se mihnou komičky Cecily Strong (SNL), Lucy Punch (The Class) nebo Sarah Baker.
