1. První díl této trilogie (jejíž doufejme závěrečný díl nás postihne v kinech za rok) mi přišel únosně zajímavý, sice nijak ohromující, ale své kouzlo to mělo. Druhý díl je skok do filmové propasti. Na všech úrovních. Režie, scénář, herecké výkony, ale bohužel i samotná produkce a provedení, kde film o kouzelnících hodně sráží to, že místo dojmu že "tohle mohlo být fakt pěkné kouzlo" člověk odchází jen s pocitem "tohle udělat v CGI asi dalo práci". Kdybychom to převedli na pocity diváka při kouzelnickém představení, tak divák odchází s pocitem že ví jak to kouzelník udělal, místo s otázkou: sakra, jak von to dokázal. Škoda.
2. Režie Now You See Me 2 se ujal John M Chu (specialistu na taněční filmy a klipy) a odvedl úděsnou práci, zejména v tom že neumí uřídit herce, ani žánr, natož ten scénář. Nazvat slátaninu od Eda Solomona (MIB, Charlies Angels) scénářem je ovšem hrubá nadsázka, protože jestli něco dokazuje, že už náš svět ovládají roboti, tak je to právě tahle blitka. Kterou hádám že vyklopily na papír počítače, v případě tohodle sequalu. Odmítám že by tohle mohl napsat člověk, protože tak bezduše poslepovanou blbost, kde se jen zmixují takový ty "základní stavební prvky filmových příběhů moderní doby" jako A) vše pohánějící trauma z dětství, B) nejméně 3 twisty, C) aspoň jedna dvojrole, D) rozkol mezi členama týmu E) velkolepé finále působí zcela nehumanoidně. Není tam žádná reálná emoce, žádné moudro nebo poselství (ačkoliv se o to film velmi neobratně snaží), a bohužel taky žádná legrace a minimum napětí. Skoro se až musím omluvit Warcraftu.