Recenze: první z dvou desítek nejlepších amerických indie filmů v kinech v roce 2018

V letošním roce se urodilo velké množství kvalitních filmů z menších produkcí, nebo dokonce z rukou debutujících režisérů. Tady je jedna desítka těch filmů, které mne zatím nejvíc zaujaly. A už nyní je mezi nimi i film za maximální počet bodů. Druhou desítku si schovávám na uvedení na Silvestra, jelikož nyní teprve začíná tzv. pravá "oscarová sezóna" a v příštích cca 8 týdnech tak můžeme v kinech čekat ještě mnoho zajímavého i v rámci nezávislé tvorby (nebo si vzpomenu na něco, na co jsem prozatím zapomněla). Ale teď již to nejlepší z americké 2018 indie tvorby doposavad:

Hail, Caesar! Umí vůbec Coeni zklamat? [8/10 A.S.]

1. Hail, Caesar! není ten nejpovedenější z filmů od bratrů Coenů, ale rozhodně patří k jednomu z nejzajímavěji zpracovaných snímků od této dvojky scénáristů a režisérů. Dovolím si říct, že výsledek nejnovější bratrské spolupráce je jako kdyby Barton Fink o obzvláště vlahé noci měl trojku s Leonardem Zeligem a  Edem Woodem, respektive s jejich režiséry Woody Allenem a Timem Burtonem.

2. Pro někoho to může být dobrá zpráva, pro někoho méně, ale faktem je, že Hail, Caesar! v sobě má: absurdně dlouhé, intelektuálně laděné, ale přesto vtipné dialogy, komické roztržky, vzájemně se pletoucí postavy, černý humor mísící se s groteskně podaným násilím, a k tomu Scarlett Johansson v latexovém kostýmu mořské panny a George Clooneyho, kterého někdo zesměšní a (netrikově) zfackuje. Nestačí? Kdo neviděl trailer, doporučuju ať se na něj ani nedívá a de do kina úplně na blind. Tak je to ostatně vždy nejlepší, poslední dobou mi přijde, že trailery zbytečně vyspoilí půlku filmu.

3. Příběh vlastně není sám důležitý. Strávíte jeden den pozorováním šéf-producenta velkého Hollywoodského studia (skvěle obsazený Josh Brolin), který má eště tak trochu úlohu místního Viktora Čističe, kdyby Viktorovi vzali čističské nářadí a řekli mu, že vše musí vyřešit převážně slovy.