Recenze: Mandy - Nicolas Cage se šíleným výrazem ve tváři, LSD v puse, koksem v nose a motorovkou v ruce. Prostě tak, jak ho máme rádi. [8.7/10 A.S.]

1. Mandy, nový hororový snímek režiséra Panose Cosmatose (Beyond the Black Rainbow), rozhodně není snímek pro každého. Je plný násilí, je velmi pomalý, než se pořádně rozjede, trvá to hodinu. Je nabitý podivnými, primárně asociačními, ale přitom skoro nic nevysvětlujícími dialogy jak od Lynche, výraznými barevnými efekty, vysokou zrnitostí snímku a jistou umělou zpomaleností všech pronášených slov. Což může dohromady leckterého diváka otravovat a chápu to. Přesto Mandy považuji za skvělý film, který jsem si hodně užila a doporučím ho i vám.

2. Velký podíl na tom má Nicolas Cage (Wild At Heart, Leaving Las Vegas), který má konečně (od filmů Joe a Bad Lieutenant) zase skvělou roli, která mu sedí a kde je jeho inklinace k přehrávání a melodramatičnosti naprosto na místě. Navíc pro svou roli naštvaného dřevorubce sympaticky přibral, takže když se pustí do likvidace protivníků, lze mu to věřit.

3. O co ve filmu jde? Mandy (Andrea Riseborough, The Death of Stalin) je umělecky založená a křehce působící partnerka Reda Millera, málomluvného, zarostlého a statného dřevorubce. Společně žijí v lásce, klidu, míru a souznění někde uprostřed lesů, kde Red kácí stromy a Mandy přes den pracuje v místním konzumu, ve volném čase maluje satanistické lesní chrámy a nosí tričko s Black Sabbath. A co se nestane, jednou Mandy cestou domů z práce potká skupinku opravdověji působících satanistů. Red jim později říká "jesus freaks". A ti se rozhodnou, že Mandy je ideální, byť nedobrovolná, adeptka na nového člena jejich sekty, a později i že by bylo prima ji před Redovýma očima a obzvláště brutálně pocuchat peří.

Recenze: Sorry to Bother You - další fantastický režijní debut [9/10 A.S.]

1. Absurdní komedie Sorry to Bother You není film pro každého. Je to totiž velmi svérázně natočené dílo. Satira zaměřující se na slovní i fyzický humor týkající se rasismu, konzumního způsobu života, technologického pokroku i lidských vztahů samotných. A je natočena tak, že jí budete buď milovat, nebo z kina odejdete s pocitem, že režisér byl asi na drogách, když to psal a natáčel. A ano, drogy se ve filmu také objeví.

2. Hlavním hrdinou filmu je mladý černoch, Cassius Green. Což má v angličtině výslovnost vtipně podobnou větě "cash is green" a sám Cassius si nechává říkat zkratkou Cash. Cash je tak trochu na životní křižovatce. Nemá práci, bojí se smrti, občas ho trápí pocit, že vybouchne slunce, a z těchto pseudofilosofujících nálad mu musí často pomáhat jeho dost extravagantně působící přítelkyně a jakási avantgardní umělkyně v jednom - dívka jménem Detroit (Tessa Thompson aneb Charlotte ze seriálu Westworld). 

3. Cash nakonec zaměstnání najde. Coby pracovník call centra, který lidem po telefonu prodává vnucuje různé věci, bez kterých by se jistě dále neobešli. Způsob, jakým je ta práce ve filmu vykreslená, je opravdu vtipný, ale snímek se hlavně zaměřuje na možnost postupu v práci, který je tím lepší, čím méně černě na lidi působíte. A do toho je ještě řešena otázka novodobého otroctví, odboje proti němu a postavení různých minorit ve společnosti.

Recenze: Hereditary - originalita v temném hábitu [9.3/10 A.S.]

1. Hereditary je nový horor a je to opravdu děsuplný snímek. Který vytváří takovou zvláštní atmosféru napětí a strachu a to velmi zajímavým způsobem. Až na pár scén totiž naprosto upouští od jakýchkoliv typizovaných lekaček a momentů jinak standardních u tradičních hororů a radši dává přednost pomalému budování dost tísnivé a dost psycho atmosféry.

2. V rodině Annie (Toni Collette, která by za svůj výkon v tomto filmu měla být nominována na Oscara) nepanuje zrovna dobrá nálada. Zemřela babička, Annina dost dominantní a hlavně docela podivná matka, a připravuje se její pohřeb. Nejvíce z rodiny truchlí introvertní a podivínská Charlie, které babička velmi chybí. Rodina se ji snaží rozptýlit a přitom vycházejí na povrch různé nepříjemné události, které se staly v životě Annie, a ještě nepříjemnější povahové rysy babičky, jejichž dozvuky ovlivňují snad celou rodinu a kterým se nejlépe brání Annin syn Peter (nesmírně talentovaný Alex Wolff, který mne zaujal už ve filmu My Friend Dahmer). Ale ani ten to nemá jednoduché. Babička po smrti, matka se chová divně, sestra byla asi divná vždycky, otec (Gabriel Byrne) uniká konfrontaci, to vše je zasazené do velkého domu a podkreslené tajemnou hudbou.

3. Debutujícímu režisérovi Ari Asterovi se podařil opravdový majstrštyk. Film totiž do nejméně dvou třetin překvapuje, co se týče děje, i původu děsu, nebo spíš tísně. Navozuje podobný pocit, jako mohl mít divák třeba u sledování filmu The VVitch (který je shodou okolností od stejného studia - A24 - jehož tvorbu obecně doporučuju). Kdy ty nejhorší pocity pramení z toho, že je vše, na co se koukáte, zasazeno do extrmémně psycho atmosféry, ve které se filmové postavy ocitají.

Recenze: (Cock) Blockers - další komedie z produkce Setha Rogena. Bohužel ne moc povedená. [4.3/10 A.S.]

1. Setha Rogena a jeho styl humoru mám velmi ráda. Proto, když jsem se dozvěděla, že produkoval novou "nepřístupnou" komedii Blockers, ve které navíc hraje můj další oblíbenec Ike Barinholtz (Neighbors), zaradovala jsem se.

2. A je mi velmi líto, že nemůžu říct, že by se tahle komedie pod vedením režisérky Kay Cannon nějak zvláště povedla. Byl to režijní debut, ale největší problém byl stejně scénář, nikoliv režie. Scénář napsala dvojice prakticky také debutujících scénáristů. Těmi byli bratři Brian Kehoe a Jim Kehoe, kterým se již předtím sice povedlo napsat a prodat jiný scénář na celovečerní komedii, ten se ale dosud nerealizoval. A ačkoliv základní nápad může být nosný (rodiče mající problém s tím, že jejich dcery dospívají a chtějí začít se sexuálním životem), jednotlivé scény a dialogy byly upachtěné, neuvěřitelné a postavy a jejich motivace a způsob chování tak přehnaný, že mi bylo povětšinou zatěžko se na to dívat. Blockers pro mě tak bohužel byl další film, u jehož sledování jsem se větší část filmu styděla. A byť jsem se po nemalou část filmu usmívala, smích nahlas přišel přesně jednou. Což je u komedie opravdu málo. 

3. Film je o tom, jak dva rodiče dvou různých slečen zjistí, že jejich téměř osmnáctileté dcery chtějí v noci po maturitním plese začít se svým sexuálním životem. A těmi rodiči to natolik pohne, že se rozhodnou jim v tom skutečně za každou cenu zabránit. Myslím, že v kontextu Evropy a konkrétně ČR je takový postoj víceméně nepřenosný, neboť zde je sex zákonem legitimně předvídán a regulován už od 15 let věku, oproti americkým 18. Plus asi i společensky je v ČR jaksi přípustnější a běžnější, že člověk, co končí střední školu, často už nebude panna/panic. 

Recenze: The Shape of Water - krásně barevné obojživelné love story [8/10 A.S.]

1. Na nový film Guillerma del Tora, The Shape of Water, jsem se velmi těšila. Už z traileru bylo zjevné, že půjde o speciální kinematografický zážitek se skvělou kamerou, výpravou i hereckými výkony. Doufala jsem, že příběh půjde nad rámec "němá, ostrakizovaná dívka se zamiluje do němého ostrakizovaného obojživelníka", ale bohužel v tomto ohledu mne film trochu zklamal. Je to prostě "pouze" ta pěkná pohádková love story a scénáristicky nic moc jiného… To ale neznamená, že film není dobrý nebo záživný. Jen dějově nepřekvapí, pokud nepovažujete za překvapení to, že největším zlounem konečně v nějakém lepším filmu tohoto typu není Rus.

2. Snímek čerstvě získal 13 nominací na Oscara (včetně původního scénáře). Bylo to očekávatelné, kritiky byly opravdu nadšené. Zejména z výkonu herečky v hlavní roli, Sally Hawkins, znázorňující němou uklízečku Elisu Esposito. Vedle dalších dvou hereckých výkonů (Octavia Spencer, Richard Jenkins) byl ještě nominovaný samotný režisér, soundtrack, střih, kamera, výprava, scénář, kostýmy, zvuk a nejlepší film roku. The Shape of Water je tak předním favoritem letošní oscarové sezóny podobně jako minulý rok La La Land. A myslím si, že stejně jako všemi vzývaný La La Land v roce 2017 i nyní oslavovaný The Shape of Water nakonec v kategorii "best picture" nezvítězí.

Recenze: Girls Trip - další protěžovaná hrůza [3/10 A.S.]

1.  Girls Trip je další z filmů, které na určité úrovni diváka, co není černoch a/nebo žena, možná podvědomě posouvají směrem k rasismu a misogynii. Protože tak tupé postavy, dementní zápletky a silně nesympatické jednání všech zúčastněných, aby jen tak pohledal.

2. Režisér Malcolm D. Lee se specializuje na "černé komedie". Ve smyslu: filmy zachycující Afroameričany a jejich kulturu. Už jsem od něj utrpěla Barbershop, který mne svou stupiditou zcela ohromil a dovedl mne do bodu, kdy jsem se svým černým kolegou v práci byla ochotna (opatrně) diskutovat na téma "proč nemá člověk věřit těm negativním stereotypům, když je pak ve filmu sám černošský režisér nejen znázorňuje, ale ještě vyloženě podtrhuje"? Výsledky té debaty ovšem nejsou jednoznačné.

Recenze: The Little Hours - orgie zdaleka ne pro každého [6/10 A.S.]

1. The Little Hours je nový film scénáristy a režiséra Jeffa Baeny, který se "proslavil" sympatickou obskurností I Heart Huckabees, jež napsal, pak celovečerním režisérským debutem Life After Beth (již méně sympatická, ale stále obskurnost) a poté filmem Joshy.

2. Ve všech snímcích se režisérovi objevuje nejen jeho dlouhodobá partnerka Aubrey Plaza, ale i další skupina podivně kvalitních/slavných herců, kteří nadále s tímto člověkem spolupracují. Ačkoliv on nadále vyrábí akorát ty více či méně sympatické obskurnosti. Asi k tomu mají nějaký dobrý důvod, tak uvidíme, kam jeho kariéra povede dál.

3. The Little Hours není nijak zvlášť povedený snímek. Svůj "půvab" staví na tom, že život ve středověkém klášteře ve skutečnosti dívky v něm zavřené nebaví. Ve skutečnosti jsou totiž všechny hrozně nadržené, nevyskotačené, drzé, vulgární, agresivní a se sklony ke kriminálnímu chování obecně. To je celé. Pokud se odejme "humor" z toho, že dívka v hábitu jeptišky nadává, páchá násilí, případně dokonce někoho znásilňuje, nezbude ze snímku nic moc jiného, než fakt, že tam je poměrně dost odhalených klínů a 3 relativně známé herečky ukážou prsa.

4. Diváka by tak nemělo překvapit, že mimo toho, že jeptišky (nebo spíš novicky) jsou v klášteře nerady, v hlavě mají místo Boha bordel a z nedostatku svobody a sexu jim už zjevně hrabe, a tudíž - zřejmě z nudy či citové a tělesné deprivace- dělají různé blbosti jako třeba znásilňují jedna druhou nebo zahradníka, se tam v podstatě nic moc neděje. 

Recenze: Baywatch 2017 - podprůměrné ale snesitelné [4,3 A.S.]

1. Film Baywatch má jeden zásadní problém. Vnáší grotesku do prostředí, kde původně nebyla, a příliš u toho tlačí na pilu. Samozřejmě že na vině je špatný scénář, který slušným hercům nenabízí moc prostoru pro to, aby vytvořili kvalitní zábavu. Ale i ta změna žánru zamrzí.

2. Seriál Baywatch totiž bavil mimo záběrů na slečny v plavkách i tím, jak pitomoučce vážně braly jeho postavy své prostředí, aniž by si z něj nebo sebe dělaly legraci. Tvůrci filmu Baywatch měli asi za to, že v roce 2017 už takhle hezkou filmovou naivitu nebude možné beztrestně opakovat, a že tedy snímek musí sám sebe viditelně shazovat. Což mohla být dobrá cesta, ale škoda že si na to nenajali kvalitnějšího scénáristu.

3. Zac Efron, Dwayne The Rock Johnson a parta víceméně krasavců a krasavic (kterým kraluje Miss World Priyanka Chopra, v roli "záhadné" podnikatelky) na pláži vytvoří společenství krásných ale tupých postav. Které na jednu stranu  velmi vážně prožívají svou práci (zachraňování potenciálních se topících a udržování bezpečí pláže, aneb "hlídání pobřeží"), ale na druhou stranu dělají zjevně groteskní a rádoby komické ale ve skutečnosti hloupé věci. Jako že si nechají kapat tuk mrtvého muže do pusy, když by stačilo jen otočit hlavu nebo si zakrýt tvář řukama. Ale to by Zacovi nebylo vidět do jeho krásného obličeje, a nebyla by to "bžunda" takže to se nehodí. Film tak bohužel (třeba jako Špunti na Vodě) trpí syndromem Kameňáku. Kdy spousta scén je tam proto, aby se díky ni dala do filmu navrstvit další rádoby-anekdota. Nebo tak minimálně působí. Plus už mě nebaví jak jednoduše přístupné jsou údajně všude márnice! To ty mrtvoly a jejich doklady fakt nikdo nikde ani trochu nehlídá? 

Nocturnal Animals (Noční zvířata, 2016) - 9/10

Film otvírá svéráznou provokující montáží plnou svlečených, laškovně tančících, hyperobézních modelek za tónů dojemné hudby, zatímco plynou titulky. Úvod plynule přechází do výstavy a ilustruje nám svět vyprázdněného umění, schopného už jen šokovat usedlejší návštěvníky a přitáhnout pozornost a prachy. Tím se živí hlavní hrdinka (Amy Adamsová), životem znuděná snobská galeristka obklopená luxusním životem. Není šťastná, špatně spí a když se svěřuje svým podobně bohatým/úspěšným přátelům se svými existenciálními problémy, ťukají si na čelo a přesvědčují jí, že svět "tam venku", se zaměstnáním u pokladem Lidlu nebo ve skladech Amazon je přece mnohem horší. Adamsová však má na skromnější život romantické vzpomínky, z dob, kdy si natruc bohatým konzervativním rodičům vzala chudého učitele a neúspěšného spisovatele (Jake Gyleenhaal) a cítila se zamilovaná a šťastná. Od rozvodu uplynulo hodně let, během kterých ex-manžel setkání odmítal, ale nečekaně přichází balíček s dokončeným rukopisem Gyleenhaalovy knihy...

Já tu recenzi na podrobnosti.cz snad nedopíšu.

Recenze - A Cure for Wellness. Příliš dlouhé, ale příjemně úchylné pozlátko [5/10 A.S.]

1. Máte-li pocit, že povídky o Adamovi Sklepicovi  patří mezi ta nejúchylnější díla lidské fantazie,  zajděte se podívat na film A Cure for Wellness, který má na svědomí Gore Verbinski. Pokud tedy někdo máte dvě a půl hodiny času a pocit, že už bylo načase filmově oživit zubařské mučeníčko z filmu Marathon Man. 

2.  Trailer na tenhle film mne velmi zaujal a čekání bylo dlouhé. Ale zážitek z filmu samotného ho bohužel nevykompenzoval. Zajímavé pro mne je, že scénář, který hodnotím jako naprosto jistě největší fail snímku, napsal Justin Haythe. Scénárista, který stojí například za dobrým Revolutionary Road, za což byl i nominován na cenu BAFTA. Napadá mě, že Cure For Wellness měla mít původně třeba tři hodiny, a v té vystřižené půlhodině by se vysvětlilo nebo zacelilo spousta těch děr. Nebo že až vyjde režísérský cut, tak se nám objasní, jaká byla původní vize. A třeba zjistíme, že se zakládala na původně dobrém scénáři. Jinak nevím, proč někdo schopný větší kvality napsal scénář, který vlastně nedává smysl. Posuďte sami.

Recenze: Elle - na film o znásilnění slabý znásilňování [7,6/10 A.S.]

1.  Na nový film nizozemského režiséra Paula Verhoevena se asi těšil leckdo. Přecijen člověk  který nám doručil zábavu ve formě Robocopa, Total Recall,  nebo Basic Instinct většinou zaručuje zajímavé podívání. Ani u Elle to nebylo jiné.

2. Film o Michelle, cca padesátileté majitelce úspěsné  firmy co vyrábí videohry (yep, right there), kterou velmi zdařile ztvárnila Isabelle Huppert ve věku 63 let (yep, stick it where it hurts), vypráví o tom, jak se dominantní žena s minulostí, která není úplně jednoduchá a kterou se jí nechce znovu otvírat, postaví k tomu, když je nečekaně ve svém domě znásilněná neznámým mužem ve ski masce.

3. Kdo se (třeba podle traileru) těšil na scény z pořádně natočeného znásilněníčka bude asi trochu zklamán. Ačkoliv znásilnění je jeden z ústředních motivů (vedle touhy po ovládání ostatních), film se mu vizuálně věnuje velmi málo. A je to škoda, protože A) Isabelle má pořád co ukázat, B) dobře natočených znásilňovacích filmů/ scén není nikdy dost (mmm… Irreversible, everyone), C) do filmu který je jinak nabitý erotikou a soubojem o moc by se víc toho faktického tělesného aktu uzurpace moci vyloženě hodilo.

Toni Erdmann (2016) - 7/10

Pod pojmem německý film se nám vybaví zejména zdařilé nelítostné účtování našich západních sousedů se svou temnou minulostí, ať jsou to poslední dny Hitlerovy party v bunkru v Pádu třetí říše, depresivní život pod dohledem Stasi v NDR v Životy těch druhých, nabušený thriller Baader-Meinhof Komplex nebo omračující drama o návratu přeživší Židovky z koncentráku Fénix, všechno filmy za plné hodnocení. Co ale třeba taková německá komedie, potažmo ze současnosti a bez nácků? Mají vůbec Němci smysl pro humor, když nezařazují do filmů mapující éru Třetí říše nebo komunismus v NDR zlidšťující úsměvný humor ala Hřebejk? ;) Je Toni Erdmann komedie?

Jsem váš kouč

Phantasm: Ravager (2016) - 5/10

Série Phantasm patří mezi sofistikovanějšími fanoušky hororového žánru mezi kulty. Těžko říct, zda si vydobyla místo v srdcích fanoušků svou svébytnou atmosférou pohřebních ústavů, netradičním záporákem a viditelně přátelskými vztahy všech zúčastněných, což zjevně vyplývá z požehnaného množství dokumentů o natáčení a materiálu, který se válí na různých nadupaných sběratelských edicích. Na pětku se čekalo sedmnáct let a hle, od 7.10. se válí na VOD službách, stejně jako ovacemi provázená 4K remasterovaná verze prvního Phantasmu, kterou remasteroval Bad Robot, společnost J.J. Abramse. Pojďme si trochu popovídat o historii série a o tom, zda se na pětku máte dívat.

Bad Moms - jak z jednoho vtipu o obřízce udělat skandál [6/10 A.S.]

1. Bad Moms přiláká zejména několik skupin diváků: A) ty co se jim líbila The Hangover a mají pocit, že protože tenhle snímek napsala (a navíc zrežírovala) stejná dvojka, že se budou podobně dobře bavit. B) ženy které mají děti a chtějí si užít i jiné matky bojující s nedostatkem času a pocitem, že sou nejhorší mámy na světě, C) fanoušky Mily Kunis, Kristen Bell, Kathryn Hahn nebo Christiny Applegate a D) ty co hledají oddechovou nenáročnou komedii, E) ty co hledají originální a nekorektně cynický humor.

2. Pro A: nedejte se zmýlit. Hangover mimo dobrého scénáře hlavně měla skvělého režiséra. Todd Phillips (Old School, Starsky and Hutch, Road Trip) komedie  režírovat umí. Jon Lucas a Scott Moore (Ghosts of Girlfriends Past, Hangover) je zas umí psát. Ale jak nefungovala pokračování Hangover bez původních scénáristů, tak scénáristi původní kvalitní Hangover neumí (možná jen zatím) zrežírovat kvalitní komedii. Přitom by stačilo jen málo úprav.

The Nice Guys - a s nimi i very nice film [8,5/10 A.S.]

 1. Film The Nice guys mně zaujal už svým trailerem, kde Ryan Gosling zápasí se záchodovejma dveřma a Russell Crowe předstírá, že by ho těch 30 kilo nadváhy neobtěžovalo při běhání za zločincema.

2. Film natočil Shane Black, který režíroval třeba příjemně vtipného Iron Mana 3 a výborné Kiss Kiss Bang Bang. Ale hlavně je to skvělý scénárista, který položil základy jednoho žánru, když napsal jak sérii filmů Lethal Weapon, tak třeba snímek The Last Boy Scout. Rozhodně pokud neznáte: Shane si zaslouží vaší pozornost a myslím že není třeba se bát ani nového Predátora, protože ho má v ruce právě on. 

3.  Ale zpět k The Nice Guys. Je to příjemně nezařaditelný film. Něco na pomezí komedie, buddy-movie, cop movie, krimi, detektivkou, a satirickým dramatem. Na wiki to klasifikují jako "neo-noir mystery buddy comedy", RT to uvádí jako drama, imdb jako akční komedii, za sebe říkám že to je: kvalitní film, co má přijemně temný a retro nádech, a pobaví i napne.

A Bigger Splash - tenhle výstřik není zas tak velký [7,5/10 A.S.]

1. A Bigger Splash je údajně jen "velmi volně spojený" s filmem  z roku 1969, La Piscine (Alain Delon, Romy Schneider a mladinká Jane Birkin). Tvrdí režisér snímku, Luca Guadagnino. Možná tím mne trochu dožral, protože námět je naprosto totožný, jména postav stejná, scénář změnil (zmodernizoval) jen povolání hlavní hrdinky a některé dialogy. Kdo viděl La Piscine, nebude ničím překvapen.

2. A Bigger Splash je snímek o 4 lidech a jejich komplikovaných vztazích. Dočasně oněmělá rocková legenda Marianne, (Tilda Swinton, které zde na chvilku dovolili make-up, oh-la-la) a její mladší přítel Paul (Matthias Schoenaerts, Drop, skvělý belgický herec, který teď poprvé  v americkém filmu hraje postavu Belgičana) tráví své dny v dočasném ústraní na malém italském ostrově Pantelleria, když je z ničeho nic přijede navštívit Mairannin extravagantní, silně manický, destruktivní a ničím nefiltrovaný ex-přítel Henry (Ralph Fiennes) se svou nedávno objevenou dcerou Penelope (Dakota Johnsson v příjemně kvalitní herecké formě).

Rodinný film / Olmo Omerzu / 2015 - 6/10

Rodinný film je psycho/drama podané střídmým nedořečeným způsobem, někdo by řekl artovým. Děj sám není důležitý, neboť podobně jako v jiných "artech", ani zde neplní primární úlohu uzavřeného poselství, ale jen jakéhosi nosiče "druhého plánu". Prostě a jednoduše divák, který dorazí v očekávání klasické stavby vyprávění, nutně odejde neuspokojen. Tedy s ohledem na vše, co bylo doposavad řečeno, možná, protože..

Dirty Grandpa - De Niro neumí hrát, pošlete to dál [1.5/10 A.S.]

1. Špatné, špatné, špatné. Všechno ve filmu Dirty Grandpa je špatné. Prosím nepleťte si to s relativně povedeným Bad Grandpa (Jackass production) nebo (nedejbože) se skvělým Bad Santa.

tohle byl originální poster - aspoň odkazující na dobrý film, když už nic jiného

2. Dirty Grandpa je totiž fakt ultrasračka. Počínaje scénářem (který byl údajně dlouho na seznamu "zajímavých ale nezpracovaných scénářů" -wtf), přes obsazení, a konče šíleně nenápaditou režií s hrozným necitem pro "comedic timing". Což je na jednu stranu divné, protože jí režíroval brit Dan Mazer, kterej má bejt vtipnej a jehož to byl už třetí režijní počin, ale na druhou stranu: Bruna jen velmi částečně spolurežíroval a I Give It a Year nebyl žádnej zázrak. Ale nebyla to aspoň takováhle vostuda. Holt zjevně ne každej, kdo umí vtipně psát (Mazer byl nominovanej za scénář k Boratovi ale pozor, opět pouze za spolupráci, bůhví kolik toho napsal sám) umí vtipně režírovat*