Spacefest (iv): idiotsky dlouhý závěr reportáže o Spacefestu

1. Závěrečný den Spacefestu byl pro mne opět ve znamení Marsu. Leckdo by si možná řekl, že po pěti nebo kolika přednáškách už mě Mars nebude bavit, ale není to tak. Tentokrát to byla panelová diskuze, kterou moderátor udělal velmi interaktivní, a víceméně od začátku dal posluchačům možnost ptát se odborníků na dotazy.  A to bylo zajímavé, protože se teprve teď naplno projevilo, co všechno za typy lidí na té akci bylo.

Hello, My Name Is Doris - pojďte pane, budeme si hrát [5/10 A.S.]

 1. Film Hello, My Name Is Doris je děsně divnej. Jakože jestli se Fukovi zdála druhá Sněhurka dbl WTF, tak Hello, My Name Is Doris musí bejt v úplně jiný galaxii všech možných podivností.

2. Proč? Protože snímek o cca 70tileté paní, co je A) hoarder, B) stydlivý infantilní nesoudný neurotik, C) pravděpodobně eště panna, D) žijící ve skladišti, kterému říká dům po své zemřelé matce, o kterou se vetšinu svého života starala a díky níž neměla čas na vlastní život, E) člověk co se chová a obléká extrémně kýčově a F) divná osoba se "social skills" a obecně s komunikačníma schopnostma  zhruba na úrovni průměrného tepláka ve slabší chvilce, nás nutí dívat se přes hodinu na to, jak tahle ženská balí o cca 40 let mladšího krasavce, co je její nový kolega v práci. A je to bolestivé.

3. Nejenže to je bolestivé (a né tím dobrým způsobem), trapné a skutečně místy až oči zavírající, ono to je eště hrozně sexistické. Protože Doris svého kolegu zcela otevřeně sexuálně obtěžuje (například ho lží donutí aby byl skloněný mezi jejíma nohama, zatímco ona u toho vydává značně perverzní zvuky, simulující - asi - přicházející orgasmus sedmdesátileté stařenky), a pak ho začně naprosto na férovku stalkovat (založí si falešnej účet na facebooku, zjistí si kam rád chodí a tam se začne nenápadně objevovat atd), a jako vrchol všeho spoiler: mu zničí jeho vztah.