Recenze: The Greatest Showman - nepříjemný kýč jak bič [4.3/10 A.S.]

1. Pro Hugha Jackmana bylo údajně ztvárnění postavy showmana a de facto zakladatele cirkusů, jak je dnes (ne)známe, P.T. Barnuma, velkým snem. Dlouho se na to připravoval a fyzicky u tvorby filmu The Greatest Showman prý trpěl víc než u natáčení Logana. Výsledkem je fakt, že Hugh Jackman opět předvádí, že je skvělý tanečník (a zpěvák), ale to není nic nového. Kdo viděl jeho vystoupení na Oscarech před pár lety nebo Bídníky, tak si toho je celkem dobře vědom.

2. Film The Greatest Showman stojí a padá s Jackmanem, stejně jako Barnumovo muzeum a později i cirkus byl závislý na charismatu, fantasii a megalomanii svého tvůrce. Film má ovšem děsnou smůlu v tom, že debutující režisér Michael Gracey mu nedokáže dát spád a že scénáristi v čele s Jenny Bicks (Sex and the City) se rozhodli bůhvíproč osekat z Barnumova velmi rozmanitého života to nejzajímavější. Někdy asi v zájmu ušetření času, jindy aby ho diváci mohli mít víc rádi. Jen málokdo si totiž asi bude oblibovat postavu, která nechala kvůli výdělku sešít opici a rybu k sobě, aby ji mohla vystavovat jako údajnou mořskou pannu. Nebo nechala lidi platit za nahlédnutí do útrob čerstvě zemřelé údajně nejstarší osoby na světě ("stošedesátiletá" kojná a služka Washingtona), kterou Barnum prakticky "vlastnil" a jako otroka využíval i v době, kdy už nebylo otroctví legální. A v dnešním klimatu by už asi divák neodpustil Barnumovi účast v pojízdném varieté dělajícím si z černochů terče leckdy krutých vtipů.

Thajskem ku zdraví: everybody hustles (27)

1.  Po návratu z Macau jsem se několik dní cítila příjemně fyzicky i psychicky občerstvená. Ovšem pouze do té doby než mě dostihlo zdejší kolující nachlazení. A to přesto, že pacient nula (OB) se snažil chránit rouškou, a stejně tak ostatní, kteří to od něj postupně chytli. Domnívala jsem se, že se mi to vyhne, ale nestalo se tak. Takže jsem v pondělí slehla i já.

2. Naštěstí ale od té doby co se nechávám očkovat proti chřipce se u mě díky tomu výrazně změnil průběh všech možných nachlazení, rýmiček, chřipek, a podobného moribundu. Jednak je dostávám tak cca 1 max 2 x za rok, některé zimy vůbec, ale hlavně nemají trvání 5-7 dnů, jako předtím, ale 1-2 dny. Ano, včetně rýmy. Během většinou 30 hodin se to stačí rozject, proběhnout, i vymizet. Považuju to za neskonalé zlepšení a upřímně doporučuju všem si jednou ročně tu injekci nechat píchnout. Je možné že to má nějaké nevýhody nebo vedlejší účinky, ale já jsem žádné nezaznamenala, naopak vidím jen samá pozitiva.  A sociální jistoty.

3. Ale ano, den a půl jsem necvičila, a byla zalezlá na pokoji, pospávala, dívala se na Star Wars, kurýrovala se, občas se malinko litovala ale taky jsem u toho konečně pořádně pracovala. A jelikož nachlazení nebylo nijak dramatické, tak jsem během něj dopsala těch 90 stránek, o které jsem byla "pozadu" vůči plánu. Hurá. Možná nejsou v takové kvalitě jako měly být, ale je to začátek a jsem teď zas v limitu. A mám tak lepší pocit z toho, jak postupuji ve své nové kariéře. 

Recenze: Assassin's Creed - ušetřete a zůstaňte doma [2.6/10.A.S.]

1. Režisér Justin Kurzel má zcela zjevně rád tři věci: Michaela Fassbendera,  Marion Cotillard a urputně temnou rádoby meta dramatičnost. Ta se zračila jak v jeho (wtf ale zajímavém) zpracování MacBetha, tak nyní v něšťastném převedením hry do filmu: Assassin's Creed. Na které se skoro nedalo koukat. Ale dalo se při něm báječně spát. Nuže, tahle "recenze" je možná trochu ovlivněna občasným zdřímnutím, ale přijde mi že to v celku filmu na hodnocení pouze přidává.  Můj kinozážitek tedy probíhal asi nějak takhle:

2. Vybíráme si Assassin's Creed v 3D verzi, protože (ač varování z několika zdrojů že bude příliš tmavá a nemá to smysl) se těšíme na akční scény co budou v 3D dechberoucí nebo aspoň prima zábavný. V kině zjišťujeme, že 3D verze je nejen přiliš tmavá, ale ještě navíc působí celý snímek podivně neostře a málo kontrastně. Vypadá to zas jako ten velmi nelibý nešvar, kterému říkám "50 odstínu hnědé" a který se projevil třeba i zde. Což je k posrání samo o sobě, ale to nejhorší diváka teprve čeká, když se příběh rozjede.

3. Nejprve se seznámíme s tím, že malý Fassbender (Cal Lynch) v poměrně útlém věku za záhadných okolností osiří. Což vede zřejmě k tomu, že se dá na dráhu zločinu, a hop o 30 let později už je ve vězení za násilnou trestnou činnost. Dobrá, prostě chyběl někdo, kdo by ho v dětství mlátil, tak z něj vyrostl kriminálník, pocud v pořádku, to se stává i v nejlepších Valašských rodinách. Následuje velmi působivá scéna z vězení, kterou osobně považuji za totální hajlajt celého filmu. Spoiler: Fassbenderova poprava. Fassbender to opravdu skvěle to odehraje, jak on to jen umí, a v tu chvíli si člověk mohl říkat "ok, ok, tohle možná bude fakt dobrý". Ale pak to de celé do kopru, protože příběh.

Bad Moms - jak z jednoho vtipu o obřízce udělat skandál [6/10 A.S.]

1. Bad Moms přiláká zejména několik skupin diváků: A) ty co se jim líbila The Hangover a mají pocit, že protože tenhle snímek napsala (a navíc zrežírovala) stejná dvojka, že se budou podobně dobře bavit. B) ženy které mají děti a chtějí si užít i jiné matky bojující s nedostatkem času a pocitem, že sou nejhorší mámy na světě, C) fanoušky Mily Kunis, Kristen Bell, Kathryn Hahn nebo Christiny Applegate a D) ty co hledají oddechovou nenáročnou komedii, E) ty co hledají originální a nekorektně cynický humor.

2. Pro A: nedejte se zmýlit. Hangover mimo dobrého scénáře hlavně měla skvělého režiséra. Todd Phillips (Old School, Starsky and Hutch, Road Trip) komedie  režírovat umí. Jon Lucas a Scott Moore (Ghosts of Girlfriends Past, Hangover) je zas umí psát. Ale jak nefungovala pokračování Hangover bez původních scénáristů, tak scénáristi původní kvalitní Hangover neumí (možná jen zatím) zrežírovat kvalitní komedii. Přitom by stačilo jen málo úprav.

Ghostbusters - jinak, ale s respektem k originálu [6,7/10 A.S.]

1. Paul Feig je ceněný a šikovný komediální režisér. Dokazuje to nejen zkušeností z režie Arrested Development, nebo Office, ale i hodně povedené "ženské" komedie Bridesmaids a podobně kriticky i komerčně velmi úspěsné akční ale i tak lehké komedie Spy. Oba ty filmy mají něco společného: v hlavních rolích převážně ženy. Ženy, které dostaly hodně dialogu. Proč to zmiňuju. Ono to totiž není tak samo sebou. Přesto, že ženy tvoří cca polovinu populace, a v reálném životě, domnívám se, sou daleko ukecanější než muži, tak na plátně se mluvící vyskytují podstatně méně. A to tak že o HODNĚ. Aby to nebylo jen tak plácání bez "štatistik", tak uvádím zajímavou studii, která srovnala 2000 filmů právě podle dialogů určených ženám a mužům. Můžete si tam nastavit filtr podle žánru, podle box-office, podle regionu či přímo konkrétního filmu a výsledky sou hrozně zajímavé. A velmi silně v neprospěch žen.

2. Normálně mě takové věci nezajímají, ale vzhledem k tomu že novým Ghostbusters se vyčítá vedle znesvěcení materiálu remakem samotným hlavně to, že sou v hlavních rolích 4 ženy, z nichž eště navíc žádná neslouží jako typická "pastva pro oči" (protože od toho je v tom filmu muž, hle, Chris Hermsworth), přišlo mi plodné se pozastavit nad tím, jaký to vlastně je/není problém.  A při bližším zkoumání ta vlna nevole bohužel na "něco" poukazuje.

3. Krotitelky duchů tento rok tvoří: poněkud upjatá vědkyně a profesorka Erin, její bývalá kolegyně a vyšetřovatelka paranormálních jevů Abby, inženýrka/ mechanik a weirdo skupiny Jilian,  a víceméně náhodný nadšenec v podobě Patty, zaměstnankyně metra. Společně objevují že duchové existují a posléze i že se chystají spolu s pomocníkem z řad žijících zaútočit na NYC.