Knižní předloha (lišácky přeložená jako Lisey a její příběh) byla jedna z méně zajímavých pozdních (tzn. bez nelegálních drog, alkoholu a bouračce) Kingových děl, kde se zajímavý základ - jakási předběžná terapie autora, že za sebou nechá po smrti osamělou manželku, dychtivých agentů a spousta fanoušků magorů - rozmělnil do špatně poživatelné kaše z žánru fantasy, drama a "všichni jsou v prdeli". Bláboly utahaná kniha plná jako zaklínadel se opakujících dementních slov typu "darda" nebo "milunka", se stala součástí exkluzivního materiálu pro Apple TV v podobě osmidílného seriálu.
U slabších nebo dokonce špatných knih Kinga však byla několikrát filmová adaptace zdařená, protože nezaujatý tvůrčí tým dokázal vytáhnout to potřebné a zpracovat ho po svém (Mlha nebo Geraldova hra). U Lisey však Stephen King vyjímečně přichází do tvůrčího týmu jako scénárista, protože si chtěl svou knihu pohlídat - a jak to dopadlo?
Seriál vypráví příběh Lisey (Julianne Moore), jejíž manžel Scott Landon (Clive Owen) byl velmi úspěšný spisovatel. S manželem jí pojilo silné citové pouto a dokázala ho podporovat i přes jeho před lidmi tajené problémy, po kterých by už řada manželek mávala na taxík k rozvodovému právníkovi nebo k psychiatrovi. Lisey se s jeho smrtí ani po dvou letech nedokázala smířit a prohrabat se v manželově literární pozůstalosti a vydavatelé s fanoušky už jsou poměrně netrpěliví...
|
Seriál má totiž, ať už je to díky scénáři nebo předloze od Kinga velký problém a to je - nedostatečná soudnost. Příběh je z větší části tvořen vzpomínkami z různých časových rovin a scénárista King ve snaze zachovat v adaptaci vše od apokalypticky tragického dětství po romantické vzpomínky mistrovsky kazí mysteriózní atmosféru nebo napětí. Když už děj v současnosti konečně spěje k finále, zkazí vám to ještě jednou vzpomínkovou epizodou a závěrečná epizoda aspiruje na nejvíc do země zadupané finále roku. Kdyby se našel někdo soudný a odvážil se nerudnému mistrovi zredukovat linku s dětstvím, byli bychom možná o tři epizody méně šťastnější a spokojenější, protože nevhodnost a nepřiměřenost skladby vzpomínek do zajímavé současnosti je hlavní velkou bolestí Liseyina příběhu.
Vadila mi i další věc. King dokáže přemýšlivějším divákům i kazit to, čím příběh nejvíc děsí - pokud psychický teror nebo týrání dětí, případně násilí na ženách poté, co ho se vším všudy naservírujete divákovi, utlumíte nějakou stupidní relativizací typu "je to fantasy žánr" tak se divák pořád musel dívat na klasické násilí, jen si má ulevit tím, že postavy byly pod vlivem zla. Spisovatel King tak dobře rozuměl lidskému zlu a dokázal tím čtenáře bombardovat mezi řáděním ostatních zel, scénárista King nemá odvahu říct, že se díváte na klasické peklo v režii bílé lůzy a vzápětí vše uhlazuje fantasy vysvětlením nebo zázrakem.
Jakej white trash teror? Prostě je to zlo odjinud, vůbec to nechápeš |
Když to shrneme, místy nabízí seriál dobrou porci napětí a sympatické/sympaticky zahrané protagonistky, ale trpí porouchaným vyprávěním, kdy vás střídavě strašlivě nudí a bombarduje blábolením, abyste si pak vlastně řekli, že jste se na to mohli úplně vykašlat. Veškerá pozitiva i negativa tedy zprůměrovaně zůstanou na polovině. Zvažte, zda vám to kvůli Julianne Moore stojí za to.
Seriál je k dispozici s českým překladem na AppleTV.
Žádné komentáře:
Okomentovat