Sklepica & Nejdetonický s.r.(v).o. - výročí atentátu

1. Adam se probudil překvapivě brzy. Možá za to mohla ta čerstvá díra po sedmičče, kterou mu včera z těla vyrvala nádherná mladá zubařka, po asi půl hodině pokládání svých prsou Adamovi na tvář a souběžnému brutalizování jeho čelisti. Nabízela sice Adamovi injekci, ale to nevěděla, s kým  má tu čest. Když mu mezi dásně rvala nějaký ostrý přístroj s názvem "oddělovač zubů" s opatrným varováním "teď to asi bude trochu bolet" Adam se vnitřně usmál. Navenek nemohl, protože mu držku držela v rozvíráku. Roztahování mezizubního prostoru ostrými předměty, a kroucení zdravými zuby ovšem byla Adamova běžná domácí kratochvíle. Chtěl lékařce říct, že může ten klínek zarazit mezi každý zub, který Adam má a udělat z jeho pusy pořádně krvavé řečiště, ale přišlo mu to málo lyrické na to, jak velké potěšení by mu to způsobilo. Plus měl pořád hubu v rozvíráku, takže možnost komunikace byla velmi omezená.

2. Když už byl Adam tak brzy vzhůru, protože pulsující díra v puse mu nedala spát, rozhodl se, že dožene učení německých frází, které včera díky návštěvě zubařky odložil. Nalistoval příslušné stránky v učebnici, kterou dostal od své skoro-přítelkyně, Luizy. Pečlivě učebnici přetvořila k "obrazu svému" a přepsala podle ní nevhodná slova jinými. Ein ball Jude is auf dem Tish. Unter dem Tish ist ein Jude. Wo ist der Jude? Wo verstecken sich die Judenschweinen? Němčina Adamovi nepřišla jednoduchá. Ale udělal by cokoliv, aby potěšil Luizu. Přeci jen to byla ona, kdo ho před pár lety zachránil před smrtí uhořením.

3. I když vlastně ho zachránil Epimetheus. Adam se podíval na hodinky a pak směrem ke dveřím svého pokoje. Bylo půl osmé, dalo se čekat, že Epimetheus touhle dobou již leští penis, češe své pyžamo, nahřívá hrnečky na kávu a hledá Ripley. Adam se podíval pod deku na svojí posteli. Blýskly na něj oči spokojené vrnící Ripley. Adam si povzdechl. Ta kočka se k němu zase vetřela. Navíc mu opět spala mezi nohama, což znamená, že až si jí nevrlý Epimetheus od něj vezme, bude na Adama opět apelovat, aby si častěji myl koule. Zatracená kočka. Adam neměl vodu rád.

4. Soužití s Epim ale nebylo tak příšerné, jak si Adam původně myslel. Epimetheus byl sice dost divný člověk, ale většinu času se zdržoval u svého počítače, nebo v koupelně. A Adam téměř nevylézal z pokojíku, který mu Epimetheus přiřkl, takže jejich interakce byla naprosto minimální. Pokud se tedy nepočítají sobotní kuchyňské chvilky zůčtování.

5. Ano, Adam se rozhodl že určitá rutina, kterou zavedla jeho, dnes již mrtvá, matka, by se hodila do života i novým spolubydlícím. Koneckonců Epiho svědectví o tom, že panií Sklepicovou viděl jak se zasebevraždila, zachránilo Adama před vězením. Akorát ten blbeček nemusel zmiňovat, že když to sledoval, měl přitom penis v ruce. To jim oběma prodloužilo výslech na policejní služebně. Ale Adam už se pomalu smiřoval s tím, že Epimetheus je otravně upřímný a lhát prakticky neumí. Ale i díky tomu byly jejich týdenní chvilky zůčtování relativně produktivní.

6. Každou sobotu v jednu hodinu se oba sešli v kuchyni, kde měl Epimetheus většinou již připravený a naservírovaný nějaký bizarní ale v zásadě poživatelný pokrm. Z důvodu který chápal jen Epimetheus, se jedlo hodně řeckého jogurtu a tvarohu. A vždy byl po hlavním chodu dezert. Sestávající se z tvarohu s fíkovou marmeládou. Prvních 37 sobot to Adamovi chutnalo. Pak se pokusil vzepřít, ale Epi mu připomněl že ho zachránil před vězením, a Adam tak poslušně slopal tvaroh s fíkama každou sobotu od té doby, aniž by protestně byť jen kvíknul. Většinou si ale před obědem zapíchnul do mezizubního prostoru několik kancelářských svorek, protože pocit bolesti a příchuť krve mu pomáhala sníst to tvarohové nadělení. Tuto sobotu ho čekal tvarohový dezert již po stodevadesátétřetí. A k tomu debata nad tím, jak se jim spolu žije a pracuje. Adam nevěděl, co je horší.

7. Hned po tom požáru Epimetheus nabídl Adamovi, aby se k němu nastěhoval po dobu rekonvalescence. A když se jednou večer náhodně potkali v koupelně, kam Epimetheus šel na svou pravidelnou dvouhodinovou sprchu, a Adam umýt plesnivějící kružítko, prohodili pár zdvořilostních frází o tom čím se Adam vlastně živí. Epimetheus nesměle nadhodil, že by mu Adam mohl platit nájem, poté co zjistil, že doménový business Adamovi relativně kvete. Jelikož Adam byl ale zrovna nahý a z kružítka mu kapala krev na šeříkové dlaždičky po babičče, Epimetheus nebyl schopen dodat žádné další požadavky. Radši ho rychle vypakoval s tím, že mu kružítko umeje, hlavně ať už přestane kapat krev na ten krásný předválečný vzorek a ohrožovat Epiho estetické cítění svým olbřímím chlupatým břichem. Naštěstí panděro aspoň krylo Adamův penis.

8. Když se o několik týdnů později potkali Adam s Epim znova, tentokrát u předávání prskající kočky, kterou Adam našel v kupce svého měsíc nepraného spodního prádla, nastala další párminutová konverzace. Adam se před jistou dobou rozhodl koupit za své výdělky z domén nějakou kryptoměnu. A nyní by jí rád zakoupit podstatně víc a hledal investora. Epi byl vůči bitcoinu tenkrát docela skeptický. Hodnota btc sice stoupala, ale Epimétheus nebyl zrovna člověk, který by rád riskoval. Ale byl ochoten Adamovi dělat aspoň účetnictví. Zhruba po roce ovšem zjistil, že Adam přes všechny své nedostatky umí s penězmi nejen hospodařit ale i je aktivně rozmnožovat. Hodnota bitcoinu již v roce 2016 stoupla z původní stovky, za kterou jí Adam v roce 2013 kupoval, na cca 600 dolarů. Epi se tak odhodlal k nejvíce rizikovému kroku svého života - k investici a nabídce k vytvoření partnerství. V roce 2018 kdy je btc za 15 tisíc dolarů toho Epi ale opravdu nelitoval. Plánoval, jak si za nabyté bohatství jednou pořídí operaci na zmenšení lebky. S Adamem byli teď již plnohodnotní obchodní partneři. Adam Epiho dokonce každý rok pátého ledna zval ke společnému uctění  památky na Aloise Rašína, kterého Adam zbožňoval. 

9. Adam původně v roce 2014 ovšem váhal, zda s Epim jít do spolubydlení. Natož později do podnikání. Dokonce vyhrožoval, že se odstěhuje, protože ho štve Epimetheova kočka, jeho příšerné zvyky jako uklízení a neochota ustupovat rutinám. Plus z Adamova pohledu Epiho nesmyslné rozhodnutí přestat s profesionálním studiem ekonomie a věnovat se amatérskému studiu programování. Ale před spaním si zas Adam uvědomoval, že mu to všechno vlastně nějakým zvláštním způsobem vyhovuje. Měl koho nesnášet, když už nebyl schopen milovat. A cit je cit. 

10. Adam by rád miloval třeba Luizu. Koneckonců kvůli ní a hákovému křízi, který má vytetovaný na svém nádherném levém ňadru se tu každý den učil němčinu a historii nacismu. Když se tenkrát probral z požáru, a ona brebentila že je úžasné že se sešli zrovna na "Jeho narozeniny", a s nadšeným švitořením poukazovala na plakáty, které Adam zachránil z hořícího domu jako jedinou vzpomínku na svého otce, a nakonec mu poodhalila, že pod požárnickou uniformou skrývá to tetování, Adamovi i v tom opojení kouřem a ubohém stavu došlo, že jestli chce někdy nějakou dívku jako je Luiza dlouhodbě citově zaujmout, nemůže být sám sebou. Naopak musí předstírat, že je někdo, kým ho ona chce mít. Logicky proto jeho první slova poté co mu pomohla vstát byla "Heil Hitler. Dík". Luiza se zahihotala a od té doby za ním jednou za měsíc chodila a pomáhala mu s kružítkovými seancemi. Při kterých měla na sobě gestapácký kostým a adamovi píchala kružítko nejen do anál u ale i do nosu a nadávala mu přitom do židovských sviní. Oba se u toho náramně bavili. A Adam jí tak musel platil méně než svým jiným přítelkyním. Epimetheus během takových chvilek seděl s Ripleyovou v náručí zamčený v komoře. Oba měli špunty v uších, a Epi pro uklidnění počítal sklenice s fíkovým džemem a čekal až zazní: "Hail Victory" ve společné orgasmické křeči těch dvou. A na měsíc bude zase pokoj. A jediná němčina co se bude domem ozývat je hledání židů z druhé lekce, za kterou Adam není schopen pokročit. Přitom Epi už dávno ví, že Die Juden sind in der Fabrik. Kde jinde by byli.