Recenze: Call Me by Your Name - broskve už nikdy nebudou chutnat stejně [9/10 A.S.]

1. Call Me by Your Name je takový obyčejně neobyčejný příběh. Nominovaný na 4 Oscary. Obyčejný v tom, že vypráví o první lásce, tak jako již nespočetné filmy před ním, neobyčejný tím, že hlavním hrdinou je sedmnáctiletý Američan Elio Perlman (čerstvě na Oscara nominovaný Timothée Chalamet), který je z funkční milující rodiny, netrpí finančním nedostatkem, ani nedostatkem rodičovské lásky, ani není ošklivý nebo hloupý. Naopak po něm jede sličná Marcia (Esther Garrel), kamarádi za ním chodí domů a s rodiči má natolik dobrý vztah, že se i v sedmnácti od nich nechá objímat a občas všichni společně sedávají na gauči v jednom propletenci.

2. Pro "coming of age" snímek jsou tohle velmi neobvyklé okolnosti. Hlavní hrdina nemá zjevný důvod trpět (mimo adolescence samotné). Je léto, začátek osmdesátých let, Elio žije s rodiči v severní Itálii v nádherné vile (do které se režisér filmu Luca Guadagnino údajně natolik zamiloval, že ji impulsivně na místě chtěl rovnou koupit, a štáb ho od toho musel odradit), obklopený milující rodinou, volným časem, hezkým počasím, kamarády, a dobrým jídlem, které vadí rodinná kuchařka. Vše vypadá nádherně.

3. Do toho přijede na stáž 24letý Američan Oliver (Armie Hammer), který má přes léto pomáhat svému profesorovi archeologie panu Perlmanovi, Eliově otci, s akademickou prací. Oliver je jiný než Elio. Extrovertní, otevřený, klasicky krásný, s kdekým flirtuje a se všemi vychází s určitou typickou americkou žoviálností a lehkostí, kterou Elio nejprve označuje za aroganci. Elio musel navíc Oliverovi přepustit svůj pokoj a nyní sleduje, jak Oliver snadno zapadá do sociálního života kolem něj, jak ohromuje jak Eliovy kamarády, tak místní krasavice a v neposlední řadě i jeho otce. Nakonec Elio po nějaké době introspekce a prohlubování vztahů s tímto mladým Adonisem zjistí, že je Oliverem vlastně ohromen i on sám. 

this dude is not so bad after all

4. Rozvoj vztahu, který Elio a Oliver během filmu prožijí, divák sleduje pomocí skvěle napsaných vtipných dialogů a pečlivě vybraných pomalých záběrů ukazujících sbližování dvou lidí, pro které romantické sblížení tohoto typu není úplnou samozřejmostí, a oba dva se přitom dozvídají hlavně něco sami o sobě. Režisér se ve filmu hodně zaměřuje na nekýčovité zdůraznění vizuální krásy přírody, Itálie, Olivera i všeho okolo, a nejen v důsledku toho se na plátno kouká opravdu dobře po celé dvě a čtvrt hodiny.

chceš se jít před kameru parádit s náma?

5. Jediná scéna, která se údajně před natáčením vůbec zkoušela, byla ta, kde se Elio a Oliver spolu poprvé mazlí na louce. Poté, co je režisér instruoval, aby hráli víc vášnivě, žádostivě a romanticky, se do toho Elio a Oliver při zkoušce pořádně "zakousli" a váleli se po sobě na louce až do té doby, než jim připadalo, že už je tenhle nácvik příliš dlouhý a začali se rozhlížet okolo. Aby zjistili, že režisér mezitím někam odešel a už nějakou dobu tedy po sobě lezou "jen tak". Nutno říct, že právě tehle moment je extrémně povedený, zkoušení se tedy zřejmě vyplatilo.

to jsme to dobře nazkoušeli, co?

6. Ve filmu se objeví scéna, při které jedna z postav masturbuje do broskve (spoiler: následně obsah té broskve druhá postava začne vylizovat, což byla scéna, kde mi připadalo, že je ukázáno zbytečně moc). V zájmu své oddanosti realističnosti režisér i herec nejprve sami (odděleně) vyzkoušeli, jestli to vůbec jde, a až poté se rozhodli scénu natočit. Takové odhodlání se cení. A ten zp§sob se určitě zapíše do seznamu nejzapamatovatelnějších masturbačních nápadů. Pokud ne rovnou někam do této desítky, pak určitě alespoň do stovky. A právem. 

sklenice s játry ani jablečný koláč holt není po ruce…

7. Přes to, že ve filmu je několik sexuálních scén, Armie Hammer uvedl, že největší problém měl s natočením záběrů kde tancuje. Ta se natáčela bez hudby a on měl tancovat nadšeně, dobře a v podstatě tak, aby oslovil skoro všechny přítomné. Což bez hudby a s tím, když na vás kouká celý štáb, je asi pořádně složitý úkol, ale jak Oliver, tak Elio, který se k němu  po chvíli připojí, se toho úkolu zhostí výborně. A je to jen jeden z těch mnoha střípků, které pěkně ilustrují momenty sbližování (ještě vedle koupání, louky, procházky městem). Film je ale nejvíc poutavý v druhé polovině, ve které už jsou city vzájemně projeveny, ke sblížení došlo a teď obě postavy řeší "co vlastně dál s tím". Film: 8. Žánr: 9. Koukatelnost: 10.

taková normální židovská rodinka

8. Co se mi na filmu nelíbilo? Během prvního sledování mi připadaly některé záběry příliš dlouhé (například na broskvoně a sad okolo), ale zpětně dávají smysl a vlastně signalizovaly určité symboly, se kterými film později otevřeně pracoval. V první třetině se mi zdálo chvilkami nesympatické, že hlavní hrdina má tak skvělé podmínky k životu, tedy vykouzlit pocit empatie a dramatické obavy o jeho pohodu bylo pro mě ze začátku trochu složitější. Ale s odstupem musím uznat, že právě to je jednou z větších hodnot filmu, že se neuchyloval k žádnému klišé představováním homosexuální lásky (a lásky obecně) u jedinců z rozbitých rodin, přehnaně kritickou matkou či s absentujícím otcem, z chudých poměrů nebo nevalného vzhledu. První láska může být sama o sobě natolik dramatická, že silný příběh o ní už nic takového nepotřebuje, aby s divákem rezonoval.

a jak to máš ty, tati?

9. Co se mi na filmu líbilo? Na Oscara nominovaný scénář Jamese Ivoryho, adaptovaný podle knihy André Acimena, která asi bude opravdu dobrá. Všichni herci. Vypíchnu Michaela Stuhlbarga (Mr. Perlman), který tento rok hrál ve 3 oscarových filmech: The Post, The Shape of Water a právě Call Me by Your Name. A celkově v jeho filmografii najdeme samé perly (Seven Psychopaths, Trumbo, Steve Jobs). Monolog, který otec říká synovi o lásce a jeho zkušenostech s ní,  patří k těm, které si určitě zapamatujete. Hudba nominovaná na Oscara (Sufjan Stevens). Zejména Mystery of Love a Visions of Gideon. Krásná dobová výprava. Nesmírně silný závěr (spoiler: Timothée Chalamet při závěrečném pohledu do kamery poslouchal právě Visions of Gideon, které mu pomohly cítit a následně beze slov znázornit bolest ze zlomeného srdce). Zajímavé a emočně silné používání hry se jmény. Když jsem poprvé kdysi viděla titul "Call Me by Your Name", tak mi ten nápad připadal mírně narcistický, ale ve snímku naopak scéně, ve které je ten mechanismus použitý, dává akorát o to romantičtější náboj.

snad z toho nebude jednou #youtoo? kauza

10. Pro koho film je? Pro lidi, co si chtějí zavzpomínat na svou první lásku nebo se zamyslet nad láskou obecně. Pro fanoušky žánru "coming of age" a osmdesátých let. Pro ty, kterým se líbily předchozí filmy režiséra (I am Love, Bigger Splash). Jeho styl je opravdu nezaměnitelný a Call Me by Your Name je velmi důstojné završení trilogie snímků o lásce. Pro lidi, kteří chtějí život prožít naplno a možná k tomu potřebují malé povzbuzení.