Recenze: Three Billboards Outside Ebbing, Missouri - skloňte se před mistrovským dílem [9.7/10 A.S.]

1. Three Billboards Outside Ebbing, Missouri je jeden z těch filmů, které si budete pamatovat ještě dlouho poté, co opustíte kinosál. Jak víte, tak svým čtenářům s oblibou vyhrožuji, a ani tentokrát si tuto možnost nenechám ujít. Tedy: pokud si tento klenot kinematografie nelegálně stáhnete doma, a/nebo se na něj budete napoprvé dívat na malé obrazovce, vězte, že si předplácíte vstupenku do pekla tak drsného, že proti tomu mučení lebky zvané budík (ve formě například doživotního nuceného sledování smyčky "the best of Špindl") bude procházka růžovou zahradou. 

2. V příběhu o tom, k čemu může člověka dohnat zármutek a nezpracované sklony k agresivitě, není jednoduché identifikovat dobro a zlo. To se stává poslední dobou na plátně málokdy. Podobně kvalitně byly vykresleny postavy například v Breaking Bad a je skvělé, když se to opravdu povede jako tady. Kdy divák během filmu několikrát přemýšlí nad tím, jestli fandí té správné straně. Neřkuli když se stane zázrak a režisér diváka svým umem "donutí" přehodnotit svá očekávaní, prolamuje klišé a nechá vás v náklonnosti vůči postavám klidně několikrát během filmu přeběhnout k protistraně a zpět. 

ještě někdo chce autogram?

3. Snímku vévodí dvojice postav: Mildred Hayes (Frances McDormand, která tím má solidně zaděláno na druhého Oscara) coby matka truchlící po smrti dcery a Jason Dickson (Sam Rockwell, který si dá nejen první Oscarovou nominaci, ale možná si Oscara rovnou i odnese) jako omezený policista z malého zapadákova na jihu USA, který má v záznamech škraloup spočívající v méně než vhodném zacházení s (nejen) černochy. Tito dva se setkají na různých stranách barikády poté, co si Mildred pronajme za městem 3 billboardy upozorňující na to, že policie stále ještě nevyřešila vraždu její dcery.

Ty už Oscara máš, nech mi nějaký prostor!

4. Scénář, který si režisér Martin McDonagh (In Bruges, Seven Psychopaths) jako obvykle i sám napsal, je krásně komplikovaný, ale přitom uspořádaný a velmi snadno srozumitelný. Během 2 hodin nám představí z malého města asi tucet postav, které si tvrdím říct, že si všechny snadno zapamatujete a nebudete mít problém vnímat jejich sounáležitost ve filmu jako celku. Každá ta postava má své místo a každá je naprosto svébytnou osobností. Ať už se jedná o Dicksonovu obhroublou matku nebo jeho sympatického šéfa (Woody Harrelson aneb Chief Willoughby) s pohlednou manželkou (Abbie Cornish) či Mildredina syna (Lucas Hedges). Nikdo z nich nepůsobí jako epizodní postavička, byť má třeba jen pár scén.

Am sexy and I know it

5. McDonagh byl k napsání příběhu inspirován, když jel po silnici, u které viděl sérii billboardů upozorňující na nevyřešený násilný trestný čin. Stejně jako jedna postava z Three Billboards Outside Ebbing, Missouri tento tah McDonagh považoval za kvalitní strategický krok a to až natolik, že myšlenku rozvedl do příběhu zoufalé matky v zoufalé situaci. Vyplatilo se.

ještě jednou mi naservíruješ studenou polívku!

6. V jiných recenzích na Three Billboards Outside Ebbing, Missouri se můžete dočíst třeba i to, že snímek hodně připomíná filmy bratrů Coenů. Já osobně s tím nesouhlasím, ačkoliv tuto myšlenku chápu. Ale přisuzuju tu asociaci (vedle žánru černé komedie obsahující hodně násilí) hlavně tomu, že hudbu k filmu dělal Carter Burwell, oblíbený skladatel Coenů, který složil OST k Fargu nebo Big Lebowski. A jistá atmosférická podobnost tam tedy je, alespoň v té muzikální rovině. Ale není to určující.

why dont you blow me

7. To, co má film s díly bratrů Coenů ale opravdu společného, je jeho vnitřní inteligence a umná kombinace drsného humoru a tragických, násilím prošpikovaných událostí. Je v něm plno cynismu, ale vedle toho i notná dávka nekýčovité dojemnosti. Přitom McDonagh netlačí na pilu s nějakým morálním řešením, film není didaktický a drží formu po celou dobu. Kdo viděl In Bruges, bude vědět, co ho pocitově asi tak čeká. A může se těšit. Film: 9. Žánr: 10. Koukatelnost: 10.

cože, dodávka kukly se zpozdila?

8. Co se mi na filmu nelíbilo? Dvě maličkosti: jedna postava nosí často sluchátka v uších, (artefakt více funkční než v Baby Driver), což samozřejmě vede k tomu, že v určitém okamžiku něco přeslechne. Výsledek jednoho požáru (billboardů). Realističnost těchto dvou scén mi byla "jediným trnem v oku" při sledování jinak fantastického filmu. 

konečně nám začalo Riskuj

9. Co se mi na filmu líbilo. Veškeré hraní. Scénář. Kamera Bena Davise, Guardians of the Gallaxy). Hudba. Režie. Film celý jako zážitek. Nenudil ani chvilku. Originální násilí (scéna u zubaře a v reklamce). Originální podaný humor (rakovina šerifa, mladá přítelkyně). Elegantní nenásilná dojemnost (dopisy na rozloučenou). Spoiler: slušnost sebevraha! Konečně vidíme na plátně postavu, která má tolik slušnosti, že se zabije úsporným a sitringuovaným způsobem a nechá instrukce k tomu, jak nadále postupovat. Nejhorší sebevrazi jsou sobci, co skáčou lidem pod metro a nechávají je čekat na Vltavské, než dopravní podniky seškrábou jejich mozek ze zdi! Scéna v nemocnici. Transformace postav, u kterých to bylo uvěřitelné, a naopak stagnace či jistá charakterová rigidita u těch, kde by se tomu věřilo hůř. Líbil se mi i konec filmu a to, že vražda a její vyšetřování bylo v tomto filmu oproti očekávání naprosto podružné.

a kdože jí zavraždil?

10. Pro koho film je? Pro fanoušky režiséra. Pro obdivovatele Sama Rockwella. Pro milovníky černých komedií a černého humoru obecně. Pro cyniky. Pro lidi, které nadchlo Seven Psychopaths. Pro diváky, kteří v sobě mají nezkrocenou agresivitu nebo hluboký zármutek a zajímá je, jak se s takovými pocity a osobnostními rysy vyrovnávají jiní. Pro ty, kterým se líbil Manchester by the Sea. Ale také pro všechny ty, kteří chtějí do kina zase po nějaké době na opravdu skvělý film, který pobaví, zaujme, dojme i překvapí. Za mě je to překvapení roku a spolu s Wind River, Meyerowitz Stories a Call Me By Your Name nejlepší film, co jsem viděla za posledních 12 měsíců. Jděte do toho. Upřímně bych snímku přála vítězství v kategorii filmu roku, ale v současném politickém klimatu bude asi těžké porazit The Post, Dunkirk nebo Lady Bird. Tak jako tak, tohle je film, který se v hitparádách určitě zapíše i bez deseti zlatých sošek. A dobře tomu tak.

jak jako policejní brutalita? Dyť to byl jen černoch…