Brawl in Cell Block 99 (2017) - 9/10

V roce 2015 se nenápadně vynořil nízkorozpočtový western Bone Tomahawk režijního nováčka S. Craiga Zahlera. Dobře obsazený a výtečně zahraný western o takřka beznadějné záchranné misi na území kanibalských Indiánů překvapil pomalým tempem servírovanou zdařenou fúzi drsného hororu z prostředí divokého Západu s občasným černým situačním humorem. Působil téměř nostalgicky, ale zároveň čerstvě a neokoukaně. Kritika ho milovala nejen za to že se jedná o film pro užší publikum, kterému vyhovuje účelně pozvolné plynutí děje, ve kterém se pečlivě servírují občasné události jako šok pro nepřipraveného lehce klimbajícího diváka. Zahler se o natočení Bone Tomahawku podle vlastního scénáře snažil od roku 2011 a i když výsledek stál za to, nepředpokládal jsem, že fanklub nového zajímavého režiséra bude dostačovat na výrobu dalších zajímavých snímků. Spisovatel a scénárista Zahler ostatně v rozhovorech tvrdil, že napsal do té doby cca 20 scénářů, které neměl problém prodat velkým studiím, ale žádný se nakonec nezfilmoval. K mému překvapení se o dva roky později nenápadně objevuje film Brawl in Cell Block 99, opět v omezené kinopremiéře a vržen do náručí streamovacích služeb!

Bradley (Vince Vaughn) má smolný den. Nejdřív dostane padáka z autodílny a zlomí klíč v zámku skříňky. Náladu mu nezlepší převržená popelnice před jeho domovem na chudém předměstí, ale definitivně mu zkazí den jeho žena (Dexterova ségra Jennifer Carpenter) oznámením, že má už tři měsíce aférku a že jejich vztah se pohybuje na bodu chladu v márnici už nějakou dobu. Bradley jí pošle do domu, aby nebyla svědkem (nebo se nestala terčem) náhlého pudu vybít si vztek a poté nám způsob systematické pomalé úlevy na manželčině autě hodně napoví o jeho postavě. Pak se Bradley s posvěcením manželky rozhodne jejich životní situaci zlepšit novým zaměstnáním u drogového dealera a film nám poté vypráví o tom, zda se mu to podaří.

"Ne, nevím u které dřevorubecké firmy skončil můj bratr."

Jako člověk, co rád ví o filmu dopředu co nejméně, se snažím v recenzích většinou moc nepoodhalit příběh dopředu. V případě BICB99 je to milosrdná služba, protože základní zápletka děje je odhalena až po polovině stopáže a zbytečně byste pak jako typická oběť trailerů na jiné filmy první polovinu filmu pasivně čekali, až začne ten děj, který vám předem vykecal recenzent nebo příliš prozrazující upoutávka. Klíčem k zábavě tu je, podobně jako u předchozího režisérova snímku způsob vyprávění a jakou cestou Bradleyho snahu o lepší život a řešení problémů povede. V tomhle směru je i pro mediálně opatrné čtenáře recenze ironicky kazisvět upřímný název snímku, přeložitelný jako "Rvačka ve vězeňském křídle 99".

Rvačky se dočkáme, protože BICB99 je bezelstný exploatační film, který by se dobře vyjímal v 70. letech v tzv. grindhouse kinech, příběh o drsných a těch, co jsou ještě drsnější. Vince Vaughn se u mě nikdy jako výrazný herec nezapsal a pamatuju si u něj, že se občas mihnul ve filmech typu Cela nebo Vybíjená, kde byl větší prostor pro charizmatičtější nebo zábavnější herce. Vyjímku tvoří jeho role v druhé sérii True Detective, kde v něm vyhrábli tvůrci charizma pro sympatického gangstera stojícího ironií osudu na straně dobra. K dobru se jistě bude počítat i role Bradleyho, protože herec tu představuje úspornými prostředky mlčenlivého duševně nekomplikovaného rváče, pravděpodobného mužského ideálu pro nácky a děsně mu to sedí. Vaughn kvůli roli i zhubl špeky a trénoval na roli box, takže veškeré potyčky tady působí přijemně důvěryhodně.

Film obsahuje i svěží ultranásilí, servírovaném v té správné teplotě. Je to ten druh brutality, u které se s respektem zašklebíte při představě utrpení oběti, vaše drahá polovička uteče do koupelny a Mel Gibson vytáhne nádobíčko z kalhot (a čistě náhodou v příštím snímku Zahlera Gibson hraje - opět s Vaughnem). Hrdé prohlášení režiséra, že si u efektů nijak digitálně nepomáhali, skvěle zapadá do staromilského koktejlu praktických efektů, poctivých rvaček, cynických hlášek, drsných a drsnějších postav, stěží by ale někdo film řadil do kategorie retra. Specialitou je režisérův smysl pro absurdní humor a nadsázku tiše se plížícím celým filmem. Je to jako směs koření v KFC, neumíte přesně pojmenovat přísady, ale jste rádi, že vám to chutná - a opět dodávám, že tenhle film vás bude bavit hodně nebo vůbec, stejně jako Bone Tomahawk, tak prosté to je.

"Přetoč to zpátky, dělej, ještě jednou!"

Jestliže byl Bone Tomahawk výletem do starých časů, které si představujeme jako cynický drsný svět plný bezpráví, násilí a nesmyslné smrti, díky BICB99 zjistíme, že ten starý svět pokračuje někde dál a že je fajn o nich točit filmy, které nejsou pro širší publikum. Ze Zahlera se stává režisérská jistota a i když nevím, koho budou tahat po betonu v jeho dalším filmu, těším se už teď.

"Konečně nám odpustili tu Streepovou, brouku."