9. srpna 2017

Recenze: Detroit - zajímavé drama jedné noci [7,5/10 A.S.]

1. Detroit je nejnovější snímek režisérky Kathryn Bigelow. Ta má na kontě kvalitní filmy jako: Zero Dark Thirty nebo The Hurt Locker, za který dostala dva Oscary. Ale nesmí se zapomenout ani na její neméně (byť jiným způsobem) povedený Point Break (1991), kde se ve své první akční roli představil John Wick Keanu Reeves.  

2. Takže na nový film právě této režisérky je záhodno se vždy těšit. Ani teď tomu u mne nebylo jinak. A trailer, poukazující na nepokoje probíhající na konci šedesátých let ve městě Detroit, mě navnadil ještě více. Různé druhy rasových svárů či přímo nepokojů jsou totiž zde, v USA, stále aktuální, byť v jiné formě a intenzitě a ta tématika mne tudíž zajímá.

3. Z traileru mi ale nebylo jasné, že se snímek zaměřuje pouze na (neklikat před filmem,  jsou tam spoilery) události jedné noci, v jednom domě. Tudíž divák, který se třeba "těšil" na příběh nějak komplexněji pojímající celou tu situaci, díky které do města nakonec prezident poslal armádu, aby nepokoje, ve kterých zemřely desítky lidí a stovky byly zraněny, nějak zkonsolidovala, bude možná trochu zklamán. 
o rabování a vřavě která panovala okolo je  film jen okrajově

4. Ale pokud půjdete na film s tím, že chcete vidět velmi zručně natočené a opravdu skvěle zahrané drama, točící se kolem jedné skupiny černochů, co jsou ve špatný čas na špatném místě, a bělochů, kteří se postarají, aby ta chvíle velmi nepěkně eskalovala, máte se na co těšit.

myslíte že nám ti bílí policajti budou věřit?

5. Příběh je o tom, jak se pár bílých policistů chovalo k několika černým podezřelým z trestného činu (o kterém divák ví, že ho podezřelí nespáchali, nebo aspoň ne v rozsahu, který má na mysli policie) v roce 1967. Tedy v době, kdy byl například vyhlášen rozsudek Loving v. Virginia (na jehož motivy byl natočen pěkný film Loving), který teprve zneplaťnoval státní zákony zakazující sňatky mezi bělochy a černochy. A pouhých 14 let od jiného zásadního soudního rozhodnutí (Brown v Board of Education), které zakazovalo dělit vzdělávácí instituce na "pro bílé" a "pro černé". Tedy je dobré si při sledování filmu Detroit uvědomovat, že se odehrává v době, kdy ještě žili lidé, kteří vyrůstali za platnosti zákonů podporujících rasovou segregaci. A někteří si z nich se třeba na černochy koukali jako na méně hodnotné spoluobčany.

tak další černoch na holení je kde?

6. Jedním takovým je i hlavní hrdina filmu, mladý policista Philip Krauss (Will Poulter), který nemá daleko do bezhlavého střílení kolem sebe, přičemž si vždy najde "vhodnou" výmluvu, proč někoho zastřelit. Obzvlášť když ten někdo je černý. Philip se během služby dostaneke skupině černochů, kteří jednoho večera nevhodně blbli a policisty vyprovokovali k tomu, aby si mysleli, že jeden z nich má zbraň. A Philip Krauss je odhodlaný přijít na to, kdo ji má a to za skutečně jakoukoliv cenu.

dej tu věc pryč od mýho obličeje!

7. Scénář k filmu napsal Mark Boal, který s Bigelow spolupracuje již potřetí, a na film se tak i díky němu dobře kouká a jeho dialogy se dobře poslouchají. Navíc je snímek zaplněn kvalitními herci. Z nichž navíc ještě jeden, John Boyega, vypadá, jako by z oka vypadl mladému Denzel Washingtonovi. A o opravdu dramatické momenty, kde mají možnost svůj herecký um všichni ukázat, není nouze. Film nesklouzává k lacinému pathosu, naopak, jak je u Bigelow zvykem, i ty nejvypjatější události podává střízlivě a syrově. Když někdo umře, odehraje se to rychle, kamera je u toho a často ze tří různých úhlů. Divák tak nemá možnost uniknout. Film: 8, žánr: 7, koukatelnost: 7,5

mami, jakže se jmenuje můj táta?

8. Co se mi na filmu nelíbilo? Mám vlastně jen jedinou výtku. Tou je délka filmu a s tím spojená i částečná změna žánru zhruba v jeho třetině. Film má 2 hodiny 23 minut a z toho prvních 30 je víceméně úvod do situace a kontextu a má až dokumentární styl. Až zhruba po 40 minutách filmu se dostaneme mezi hlavní hrdiny, s kterými pak trávíme zbylé téměř dvě hodiny. Na konci filmu je naopak velmi rychle projetý soudní proces s hlavními aktéry a ačkoliv ten sám by si asi zasloužil vlastní snímek, tak mi zde připadal kvůli délce celého snímku jaksi navíc. 

if you say waterfalls one more time…

9. Co se mi na filmu líbilo? Námět  je velmi zajímavý. To, že se Will Poulter skvěle vymanil z postavy legračně zpívajícího prosťáčka z filmu We're The Millers. Postava černého sekuriťáka Melvina, který se snaží situaci zklidnit a sám se tak dostane do problémů. Velmi se mi líbilo, že na filmu spolupracovalo i několiv přeživších toho incidentu, kteří shodně tvrdí, že se režisérce povedlo z velké většiny film udělat opravdu věrný realitě.


sen čtenářů parlamentních listů?

10. Pro koho film je? Pro všechny, které zajímá téma rasové nesnášenlivosti. Pro ty, které to téma nezajímá, ale mají rádi kvalitní drama. Pro ty, kteří si chtějí umět lépe představit, jaké to je být adresátem tvrdého rasismu a policejní brutality. Nebo třeba jen pro ty, kteří si chtějí po skončení filmu oddechnout a zaradovat se z toho, jaký mají vlastně krásný život. 

tak vstávat, víc než ty 2 scény mě v tomhle filmu nebude

Žádné komentáře:

Okomentovat