Jak se žije v USA: dobře, ale hlavně: na dluh!

1. Jak asi někteří z vás ví, před několika týdny jsem se stěhovala. Výběr padl na hezký byt v New Yorku v Brooklynu, v části města, ve které je běloch minoritou, černoši na ulicích postávají okolo obřích "tranzistoráků" (nebo jak by se přeložil "boom box", kazeťák to asi nebude), ze kterých řve hip hop, všude se tam line vůně trávy (a ne, nemyslím tu čerstvě posekanou), a kdo nemá "street smarts" tak tam nemá co pohledávat. 

2. No a tam teď budu bydlet. Protože již nejsem bohatý právník, ale chudý spisovatel, který bude jistě brzy dřít bídu s nouzí. Tak si nemůžu moc vyskakovat a bydlet budu ve čtvrti, která není nad mé momentální přijmy. To dá rozum (navíc hip-hop i vůni trávy mám vyloženě ráda).

3. Co ale nedá rozum je to, že aby mi v této čtvrti (nebo vlastně skoro kdekoliv v USA, dle mé dosavadní zkušenosti) někdo pronajal byt, musím být ochotna prozradit pronajímateli a realitce o sobě tolik informací, že by se z toho dal vytvořit nejen můj profil do erotické seznamky, ale i naklonovat moje osobnost a mé zážitky a zkušenosti do nějaké středně pokročilé AI a ta by mne pak byla schopna jistě úšpěšně replikovat.

4. Považte totiž. Musela jsem poskytnout: daňové přiznání za několik posledních let, výplatní pásky za posledního čtvrt roku, výpisy ze všech bankovních účtů, přehled akcií, životních úspor, sociálního zabezpečení, atd. Dále pracovní smlouvu nebo jinou garanci stálého příjmu, který musel být nejméně 4x tolik než tvoří nájem. Potom nejméně 3 referenční osoby, které nesměly být z mé rodiny či přátel a v práci to nesměli být mí podřízení. Dále popis svého charakteru a motivační dopis proč tam chci bydlet. Kopii pasu a zelené karty. Fotky své osoby vystihující můj "lifestyle". Detailní životopis. Emailovou komunikaci vystihující že jsem důvěryhodná osoba. Referenci od minulé bytné. Souhlas s tím že dopředu zaplatím 3 nájmy. Poté jsem musela projít dvěma kolama pohovoru a zodpovědět velmi všetečné otázky které zjišťovaly, jestli jsem zodpovědný milý jedinec, který je ochoten jim dát své srdce na dlani.

vyřazené foto. značka: koudel hledá koudeláka

5. Přišlo mi, že člověk, který má k dispozici prokazatelně dostatek peněz na to, aby si mohl ten byt koupit, by neměl mít problém si ho pronajmout. Také mi přišlo, že člověk, který úspěšně absolvoval několik vysokých škol,  pracoval ve fortune 500 společnosti jako právník ve vedoucí roli, a ochotně a s úsměvem během 24 hodin doložil všechno o co si tazatelé řekli (včetně reference od General Counsel z poslední práce a posledního pronajímatele), by neměl mít problém dostat tu nájemní smlouvu. Ale měl.

here. take it. its rotten.

6. V posledním kole totiž došlo na tzv "credit check". To je proces, při kterém se zjišťuje něco jako vaše "bonita" neboli platební důvěryhodnost, a to se zjišťuje na tom, jestli pravidelně splácíte své dluhy.  Přišlo mi, že fakt že nemám žádné dluhy, mi bude přičten k dobru. Chyba lávky. Teď teprve začaly vážné problémy a atmosféra "výslechů" pořádně zhoustla. A to přitom měli všechny ty předchozí dokumenty!

Černý Korzár se ale jen tak nedá!

7. Pokud zde člověk nemá dluhy, půjčky, leasing, hypotéku, a kreditní kartu (pomocí které si půjčuje peníze), tak zde nemůže vytvořit žádný "credit score". Prostě neexistuje jiný způsob. A nulový nebo neexistující credit score znamená "nedůvěryhodná osoba". Začala se ve mě vařit krev a celý ten systém mi přišel značně nesmyslný a hodný toho, aby se mu vyhlásila válka. Ale na druhou stranu jsem ten byt fakt chtěla, takže bylo nutné zbraně odložit na později a poslušně spolupracovat. 

8. Realitka i budoucí bytná mě začali zpovídat proč nemám žádnou půjčku a jak chci dokázat že umím platit své závazky. Navrhla jsem že jim nakopíruju splácení svých běžných výdajů, kde jsou opakující se plnění jako platby za telefon, elektřinu a na tom že bude vidět že to je vše placené vždy včas. To jim nestačilo. Chtěli vidět vyloženě že umím splácet cizí peníze. Po půlhodině značně frustrující konverzace na toto téma mi přišlo, že jestli ten byt chci, tak budu muset sehnat 12 měsíčků nebo zlatou rybku, co mi ten credit score na počkání nějak zařídí.

A vrátíš mi to, když ti půjčím ta tři přání?

9. Protože ani diplomy z vejšek, kariéra u nadnárodní korporace, výpisy z účtu a plusová daňová přiznání z několika kontinentů je nepřesvědčila. Tedy ne ihned. O pět bolestných dnů později tu smlouvu mám. Ale chtělo to realitku a bytnou úpěnlivě prosit aby mi dali šanci, navrhnout že zaplatím dopředu klidně půlrok nájmu, odvyprávět několik dojemných historek o své morálce, etice, společenském postavení, všeobecné důvěryhodnosti, charitě, které se účastním, zmínit že jsem nekuřák, nefeťák, abstinent, vegetarián, znova zdůraznit že v minulosti jsem učila děti a pracovala pro policii a nakonec poslat fotky kde: se mazlím s kočičkou, hladím pejska, mám na kolenou pětileté dítě a mávám přitom do objektivu s přátelským úsměvem. A že to trvalo, najít vhodné fotky s úsměvem. Třeba tahle tam nepatřila. 

ruská šlapka. Ale hodná. 

10.  Zítra tedy budu poprvé spát v novém bytě. V Brooklynu. Kam se stěhuji mezi tranzistoráky, hip-hop, trávu, a street art. A budu se modlit, aby to všechno stálo za to. Žít na dluh nadále odmítám. Uvidíme, jestli mne nakonec USA zlomí, nebo ne. Držte mi palce. 

důvěřuj ale prověřuj
zvlášť ty co si nepůjčujou