Recenze: The Shack - cesta za Bohem a zase zpátky [3,6/10 A.S.]

1. Jelikož jsem aktivní ateista (ve slabých chvílích agnostik, a v zákopech či turbulencí se otřásajícím letadle tradiční oportunistický ubožák žadonící o spásu), mohlo by se zdát, že k filmům s religiózní tématikou budu mít odpor, nebo se jim budu vyhýbat. Nikolvěk. Možná i naopak! Filmy o Ježísovi a spol. mě vždycky dost bavily. Ať už šlo o Jesus Christ Superstar, Life of Brian, The Last Temptation of Christ nebo příjemné potěšení z minulého roku Last Days In The Desert (Mýval doporučuje, a možná někdy i napíše recenzi), ty příběhy mne velmi zajímaly a celá ta "mytologie" kolem Boha (nebo bohů) je mi sympatická, i když osobně se s žádnou z nich neztotožňuji.

2. Vadí mi pouze pokud filmy příliš víru tlačí,  prezentují ji zcela slepě a uchylují se k stupiditě a špatnému řemeslu (např Miracles from Heaven), nebo když přes velmi zajímavý námět nedotáhnou historické souvislosti tak, aby dávaly smysl (talking to you, Risen!).

3. K otevřené křesťanské propagandě tedy přistupuji opatrně, a většinou mě spíš těší, když film nějakou tradiční církev nakrkne (jako třeba Kazantakis nebo Monthy Pythoni), než potěší. Film The Shack byl ovšem natočen podle bestselleru od Williama P. Younga. A v jedněch kostelech ho pastoři a kněží dávali za příklad a svým ovečkám radili ho číst, a v druhém ho zakazovali, nebo dokonce označovali za nebezpečný. To mě nakonec vlastně docela navnadilo, a před vstupem do kina naplnilo očekáváním, přesto, že kritici film zatím dost drtěj. Na Rotten Tomatoes mezi top critic má snímek momentálně 0, což také o něčem vypovídá, ale poté co ta samá skupina lidí dala té hrůzné slátanině Before I fall 83%, už nevěřím ničemu.

cože, už mám zase zkoušet předstírat americký přízvuk?
Dyk víte že mi to nende!

4. The Shack je o tom, jak otec tří dětí Mack (podivný castingový los padl na Sama Worthingtona), zažívá duchovní krizi poté, co je jeden z jeho harantů brutálně zavražděn během rodinného výletu k jezeru. Mack má ale s vraždami sám osobní zkušenost. Neboť když mu bylo něco málo přes deset, zavraždil vlastního otce. Strychninem. Koho by zajímalo, jak složité či jednoduché je sehnat v USA strychnin, může se podívat třeba na ubožáky, kteří ho shánějí zde, za "top dollar". Anywho. Mack zavraždí tátu, protože ten chlastá a mlátí mámu i jeho. Pak se film odmlčí a přeskočí o zhruba (nikdo se neobtěžuje divákovi sdělit o kolik přesně a kam) 30 let dopředu, kde už má Mack sám 3 děti a manželku (naprosto nevyužítá Radha Mitchell) a chystají se na výlet k jezeru. U jezera Mack na PŘESNĚ jednu minutu opusti svojí cca sedmiletou dcerku, a vzdálí se od ní na cca 20 metrů, aby zachránil před smrtí své jiné dítě, které je natolik debilní, že se zrovna v tom jezeře topí. Když se Mack po té minutě vrátí, zjistí že mezitím měl někdo šanci uprostřed těch Oregonských lesů, před zraky zhruba padesátky lidí, kteří tam zrovna taky kempují, Mackovi někam odtáhnout jeho malou dcerku. A světe div se, i když na scénu jsou okamžitě zavolaní policajti s psíkama, tak ani ti ji nenajdou. Resp. najdou o několik kilometrů dál chatrč, kde je kus oděvu holčičky a krev. Pak z nějakého záhadného důvodu asi všichni přestanou hledat, a psi už se nevěnují tomu, aby našli tělo nebo co z něj zbylo. To Macka pochopitelně naštve, ale asi má rád policajty a zvířátka, neboť se rozhodně tenhle fail zazlívat…. Bohu.

musí na mě ta ženská furt sahat?

5. Režisér si v té chvíli usmyslí, že se zase poskočí o "nějakou blíže nespecifikovanou dobu někam". Tentokrát opět asi dopředu. Do situace, kdy Mack odmetá sníh z cesty před svým domem a ve schránce najde dopis od Boha, který ho zve na tu chatku, kde byl Mack naposled, když tam koukal na krvavé šaty své zmizelé dcerky. Mack ví, že dopis je od Boha, neboť je to podepsané slovem "Papa", což je terminus technikus, který pro Boha používají Mackovy hluboce věřící, a tímpádem i děsně nudně působící, manželka s dcerkou. Mack existenci dopisu před manželkou z nějakého záhadného důvodu zatají, a asi z toho samého nečitelného důvodu jde vyčinit sousedovi. Tomu pak ukradne auto (jen jeden z mnoha wtf momentů v tomhle filmu) a tím se vydá doprostřed zasněžených Oregonských lesů, hledat a zavraždit toho, kdo ho do chatky pozval.

svatá trojice a jeden Australan vyhlížejí lepší zítřky kinematografie

6. Ukáže se, že to byl skutečně Bůh. Který na sebe vzal podobu tlusté usměvavé černošky (Octavia Spencer) v zástěře, se zálibou v pečení koláčů a poslouchání Neila Younga (no kidding). Ano, teď si asi říkáte, že to mohla být vypečená komedie, ale ono to bylo všechno děsně vážné a rádoby hluboce duchovně laděné. Aby to nebylo dost divné, tak do chatky přijde ještě Ježíš (ve velmi hipísáckém provedení), a následně také Duch Svatý, kterým je Japonská modelka Sumire Matsubara. Tyto tři se pak snaží Mackovi vysvětlit, že by bylo dobré přestat se trápit a Bohu zazlívat co se stalo, a také nechat toho nenávidění vraha dcerky. 

taková normální křesťanská rodinka. vrah a oběť included

7. Filmy nabádající k duchovnímu prožitku, odpuštění nebo nějakému hlubšímu poznání mi fakt nevadí. Tady byl ten problém v tom, že většina teologie byla vypuštěna oknem, a Bůh s Mackem jednal jako s blbečkem, zcela nevzdělaným v oblasti víry, a s divákem podobně, a bylo to iritující. Přijde mi jako obří problém, když se seriózně tvářící křesťanský film neumí vypořádat s otázkou "proč Bůh nechal někoho umřít". Na to se dá odpovědět jednou jedinou větou. Katechismus 101 people! Nicméně The Shack kolem slov "svobodná vůle, bitchez" krouží asi 40 minut, aniž by se k té svobodné vůli prakticky dostal. Mack během toho zažije prima dobrodružství s Ježíšem (ano, chození po vodě included), spirituální souznění s modelkou (no, no kozy or frontal included), a lekci pečení koláčů s Bohem (no comment). Pak na sebe Bůh ještě na chvíli vezme podobu eskymáka (neptejte se mě proč), a pak se Mack probudí v nemocnici (kde je BÚHAREŽISÉRVÍPROČ u něj první jeho soused a né manželka a děti, které v té budově také jsou, ale ne u Macka). Film: 2 - plytké, kýčovité, vizuálně nezajímavé, mimo krásné přírody Oregonu, scénáristicky a režijně nedotažené a zmatené. Žánr: ubrečená křesťanská propaganda - tady dám 6, protože film mě na několika místech docela dojal a byly tam dvě křesťanské myšlenky, které mi stojí za další zamyšlení a veřím tomu, že pro věřící (ale teologicky nevzdělané) ten film mohl mít svou hodnotu. Koukatelnost: 3. První půlka skoro k nepřežití nudná a patetická, druhá ucházející a místy přijemně dojemná.

tenhle koláč bude určitě boží

8. Co se mi na filmu nelíbilo? Byl příšerně dlouhej, prvoplánovej, dialogy dělaly z poloviny postav (včetně Boha) mentálně postižené, a přitom se v ději divák mohl jednoduše ztrácet, nebo objevovat nesmysly. Zahrané mi to přišlo taky chabě, otázka je, jestli chudák Sam a Octavia mohli s tak blbě napsanou agitkou a slabě režírovanym materiálem vůbec něco jiného dělat. Za nudnou kamerou stál Declan Quinn a právě ta vizuální stránka snímku pro mne taky byla velká část problému. A všechno utrpení pak završila hudba srovnatelná s úrovní hudby v pořadu AZ kvíz nebo Kalendarium. Ale snad nejhorší bylo oslovování boha slovem "Papa". Taťka. Taťulda. Děda. Fotřík. Bůh. Ble.

bůh v zádech, kudlu si vyndám sám, děkuji

9. Co se mi na filmu líbilo? Metafora s loďkou, rada Ježíše jak se vypořádat se situací, kdy vám do děravé lodi teče z jezera ropa a pod lodí plavou vaše mrtvé děti, natahující na vás ruce.  Interakce Eskymáka s Mackam, jakkoliv byla podivná, tak ten moment mě dojal, ale je dost možné, že to bylo díky tomu, že mi to atmosférou připomnělo podobný moment z mého reálného života. No a musím kladně ohodnotit i to, že film obsahoval takové množství wtf momentů, že mě udržel v sále. Něco jako Louis Drax akorát v horším kabátě.

ta ropa ti k něčemu bude kámo, věr mi, sem z blízkýho východu

10. Pro koho film je? To je ta nejtěžší otázka. Věřící budou asi uraženi tou polopatičností a podivným zobrazením svaté trojice. Nevěřící to asi Bohu nepřiblíží. Film nijak nepobaví, ani nevzdělá. Ale je možné (a jako taková byla ta kniha doporučována v některých kostelech), že pomůže někomu truchlícímu. Tedy asi je pro ty, kteří ztratili osobu blízkou, a chtějí se zamyslet nad různými způsoby, jak se s tím lze či nelze vyrovnat. Včetně zvážení sebevraždy, vraždy někoho strychninem, či zavržení celé víry, na konto toho, že to jsou jen nesmyslné pohádky pro ty, které je zoufale potřebují. Ale soudě podle toho, že kniha byla bestseller, je jich zjevně pořád hodně. A právě pro ně to asi režisér Stuart Hazeldine natočil. Budiž mu za to země filmových recenzí lehká.

typickej bůh, v nejhorším se k vám obrátí zády

PS: Těsně předtím než Mackovi někdo zavraždil dcerku, vyprávěl jí Mack pohádku  na dobrou noc. Legandu, která zahrnovala sebevraždu indiánské dcerky u vodopádu Multnomah. Co dodat. Těch wtf momentů tam bylo skutečně hodně. 

u toho vodopádu sme minulej rok byli, viz můj obrázek z té doby v deníku.
 Nula sebevražd. Akorát děsná štreka nahoru.

PPS: Autor knihy je synem misionářů a své dětsví strávil v Nové Guniei v kmeni Dani. To ho asi částečně omlouvá.