Recenze: John Wick 2 - vizuálně lepší Hardcore Henry [8.3/10 A.S.]

1. V roce 2014 mne v kině postihl nečekaně skvělý zážitek. John Wick. Po skončení filmu jsme s doprovodem byli tak nadšení, že jsme po krátké zastávce v místní prodejně THC produktů (byli jsme v kině v Seattlu) a debatě o tom, jestli bychom po filmu měli jít vyloupit banku nebo něco podobného, šli na promítání rovnou znova.  A bylo to stejně skvělé jako poprvé. A to nejen díky redistribuci THC-naplněných gumových medvídků z ruky do pusy.

2. Od té doby mi John Wick zůstal v hlavě jako skutečně unikátní filmový počin, kde režisér Chad Stahelski, bývalý kaskadér, který s Keanu Reevesem spolupracoval již při natáčení Matrixu, ukázal, jak krásně se dá natočit akce. Která je vidět, která nespoléhá na detaily, překotný střih nebo efekt roztřesenosti z handheld kamery. Choreografie už v původním Johnu Wickovi byla (spolu s výpravou a soundtrackem) to, co ho výrazně odlišovalo od jiných akčních filmů. A v novém díle se právě choreografie akce posunula kvalitativně ještě výš.

3. Druhý díl, který šel do kin před pár dny zastihne Johna v jeho domě, jak se chce nadále věnovat svému zaslouženému odpočinku poté, co zlikvidoval ty, co mu v prvním díle zabili štěňátko a ukradli auto. John zahrabe a zabetonuje svojí výbavičku (kterou v prvním díle tak efektně vymlátil z podlahy), přehraje si staré video manželky, zamáčkne slzu, pohladí svého nového fešáckého pejska a jde spát. Ovšem odpočinek mu není přán! Dorazí bývalý kolega z podsvětí, italský modýlek jménem Santino D'Antonio (skutečný Ital Riccardo Scamarcio) s jakýmsi "markerem" a žádá Johna o službičku, na kterou má podle pravidel toho jejich zabijáckého světa právo, protože kdysi sám Johnovi posloužil. Johnovi se do službičky nechce, tak ho Ital musí nejdřív trochu namotivovat (Vyhodí mu barák do povětří. Pes přežije.). To zafunguje a rozjíždí se nová zabijácká jízda tentokrát nejen po USA, ale i Itálii. A při té Wick zručně povraždí všechny, kdo mu přijdou do cesty a nehodí se mu tam.

John Wick Collection Winter 2017.  Cars on fire not included.

4. V prvním díle John Wick zabil něco kolem osmdesáti lidí. Režisér s producentem si řekli, že v druhém díle to samozřejmě musí překonat. A konečné číslo natočených poprav, které vykoná John Wick, je 143. Ve filmu jich nakonec díky vystřižení některých scén uvidíte o něco méně, ale pořád hodně přes stovku. Nutno říct, že si tvůrci dali opět záležet na tom, aby ukázali, kolika všemi způsoby umí John někoho zprovodit ze světa. Nebudu vám je spoilovat, jen řeknu, že potkat Johna Wicka ve škole v jeho bad day by chtěl asi málokdo z nás a že brnění, které má Wick v tomto díle na sobě, by se jeho protivníkům hodilo mít i v rozkroku. 

ten hajzl mi nechce pučit svůj kapesník!

před 20 lety sem si u tebe něco nechal, staříku.

5. Keanu Reeves i tentokrát prošel několikaměsíčním speciálním výcvikem, aby se na roli dostatečně připravil. Už při prvním Wickovi bylo zjevné, že umí solidně judo, jiu-jitsu a krav maga, teď po tréninku s US Army Special Forces přidal ještě nové způsoby taktické střelby i boje z blízka. Také ve filmu sám řídí auta během těch honiček. Dle prohlášení Reevese i režiséra je Keanu v cca 95 % všech akčních scén a provádí je sám, pouze zbytkově ho zastupuje stuntman ve scénách, ve kterých Wicka přejede nebo do něj nabourá auto. To dá rozum. Zvláště pak když takových scén je tam hned několik.

slibovali automat. kde je sakra ta jednička?

6. Díky tomu, jak je JW2 natočen, vidíme, že to, co režisér říká, je pravda. Většina akce je natočena pouze na jednu či dvě kamery, nejde tedy o žádné zběsilé prostřihy mezi mnohočetnými úhly. Naopak, kamera se většinou dívá na akci z čela a opakovaně ukazuje sekvenci "detail --> polocelek --> celek", kdy na celku po odstoupení zůstane delší dobu, a diváci tak mají možnost sledovat celou akci nerušeně bez prostřihů. A vidí ze setu dostatek na to, aby se celou dobu orientovali v tom, kdo koho právě vraždí a jak. Při dotazech na to, jak dosáhli tak fantasticky vypadajících bojových scén, Stahelski uvedl, že stejně jako profesionální tanečníci, kteří jdou vystupovat na divadle a znají celou složitou choreografii nazpaměť a prostě neudělají při představení chybu, tak i jeho herci a kaskadéři byli na každou scénu připraveni natolik dobře, že se skutečně mohlo točit na celek bez střihu a chyb, které bylo pak nutné přetočit či přestříhat, bylo minimum. Reeves k tomu skromně uvádí, že většinu chyb dělal on. Faktem zůstává, že scény působí opravdu jako již někde jinde zmíněný "bojový balet" a je to vizuální pastva pro každého, kdo má rád třeba filmy s Bruce Leem (jehož Enter the Dragon dělá JW2 hommage ve své zrcadlové scéně, která je jedním z vrcholů filmu**) nebo obecně starší hongkongské snímky s kung-fu. Stahelski nám tady předvádí gun-fu a car-fu opravdu na vrcholné úrovni.

enter the  mute unisex bodyguard

7. JW2 má jediné dva nedostatky. Jedním je trochu jiná motivace Johna, která již není tak srozumitelná jako "My name is John Wick, you killed my puppy, prepare to die" z jedničky, a druhým to, že má poněkud horší soundtrack. Ten soundtrack je pořád velmi dobrý, ale chybí tam orgasmické momenty, jako byla v jedničce třeba fantastická vyvražďovačka klubu do skladby Think nebo In My Mind, ačkoliv tam zazní krásný remix Vivaldiho 4 ročních období (skladby léto a zima) nebo zajímavý Battle Royale by Apashe. Je možné, že mi ten soundtrack ještě dozní v hlavě, a na druhé zhlédnutí, na které se do kina určitě chystám, mi přinese nějaké nové výšky. Uvidíme. Rozhodně si napodruhé víc užiju detaily z toho skvěle vykresleného a náramně absurdního světa, kterých se nám Stahelski se scénáristou Derekem Kolstadem a producentem Davidem Leitchem rozhodli odhalit zas o trochu víc. Film: 7 - nejvýš ho vynáší výprava a kamera, naopak scénáři tentokrát maličko chybí. Žánr: 10 - tak trochu redefinuje žánr tím, jak kvalitní vizuál a akci poskytne, prostě super béčko s áčkovým vizuálem a zpracováním. Koukatelnost: 8 - má to dvě hodiny a bylo tam pár minut, kdy mi mysl zabloudila jinam. Což se mi u jedničky nestalo.

Pajdo poď, jdem, ti New Yorčani jsou nějací zlí

8. Co se mi na filmu nelíbilo? Je toho velmi málo. Byly tam dvě scény, kdy se mi poprvé u Wicka zdálo, že mu někdo do rány sám nabíhá, nebo mu dává prostor, aby zaútočil. Promptní a vtipné prostřelení kolen v jedné z těch scén to trochu napravilo. Oslavovaná scéna, kdy se Reeves a Common mlátí v Římě na schodech, ze kterých opakovaně padají, mi přišla malinko dlouhá, stejně jako mírně zoofilně působící proslov Bowery Kinga (Laurence Fishburn), kde se sice zjevně házely reference na Matrix ("you have a choice"), ale místy mě to nudilo. Scéna v metru mi připadala jediná divně sestříhaná - nebylo jasné, jak se Wick a Cassian oba dostali do stejného vagónu každý z jiné strany.

tenhle holub je můj!

9. Co se mi na filmu líbilo? Mimo té akce samotné mne uchvátila ještě kamera a výprava. Nechápu, proč všechny akční (a vlastně nejen ty) filmy nemůžou vypadat takhle? Budget JW2 nebyl zřejmě nijak ohromující (asi víc než 20 mega, co padlo na jedničku, ale ne víc než 100), přesto všechny scény vypadají naprosto neskutečně vyšperkovaně. Kdo byl v New Yorku, užije si jeho vizuální nádheru v těch nejlepších scénách (např. kdy Keanu s pejskem běhá po Brooklynským mostu, s Commonem se honí v instalaci Oculus - kde se poprvé natáčelo - nebo jde na sraz nájemných vrahů do Central parku), kdo má zálibu v sexy pánské módě (vystajlované do detailů podobně jako v Kingsmenech), užije si každou minutu filmu a zvláště pak scény z italských i amerických poboček hotelů, ve kterých se nájemní vrazi můžou sejít, aniž by riskovali, že je tam někdo odpráskne. Protože to by bylo proti pravidlům. Velmi se mi líbily střípky z toho, jak funguje administrativa a řízení celého toho kolosu (scény z Accounts Payable oddělení byly vyloženě zábavné), i fakt, že většina nájemných vrahů měla v ruce něco, co vypadalo jako rozkládací Blackberry! Yay! Obecně si JW2 udržel i humor a vtipnou nadsázku jako v jedničce. Nádherná byla scéna ve vaně (velmi originální) i v zrcadlovém sále. Pěkné byly vtípky mezi Wickem a jeho ženskou nemesis, kterou hrála Ruby Rose. Slušná byla Wickova ruština, jeho "u tebja maja mašina" bylo vtipné i hrozivé zároveň (je to pre-credits scene, která slušně nastaví atmosféru filmu) a pravděpodobně i těch dalších cca 5 jazyků, kterými Wick během filmu komunikoval, a to včetně znakové řeči. Moc se mi líbilo "pacing" u závěrečné scény z hotelu (spoiler: skvěle načasovaná vražda Itala).

tak Pajdo, a mažem domu, consummatum est.

10. Pro koho film je? Na mém promítání byli v kině převážně muži kolem třicítky, nicméně za sebe říkám, že mně osobně připadá tenhle film ideální jako odpočinkový a životní energii obnovující zážitek pro každého, kdo se nebojí pohledu na krev. A nejvíc pro lidi, kterým se líbil Hardcore Henry. John Wick 2 je také pro všechny, kteří JW1 považovali za skvělou předehru a nyní chtějí tu kvalitní soulož s již prověřenou milenkou. Samozřejmě je pro všechny, co fandí tomu, aby muži častěji nosili kvalitní obleky a černé roláky. Ale hlavně je pro milovníky akčních filmů, nadšené hráče stříleček a obecně pro lidi, co se stále ještě nechají dobrým filmem unést tak, že nevnímají, co se děje okolo. John Wick 2 vás totiž skutečně na ty dvě hodiny přenese do jiného světa. A damn, je ten svět kua přitažlivý.

see you on the other side

** o které se polemizuje, jestli to má být reference na Bruce nebo na film Orsona Wellse - jeho Lady from Shanghai - osobně se přikláním k tomu Enter The Dragon.