Recenze: Ouija - Origins of Evil - příjemné překvapení [8.3/10 A.S.]

1.  Ouija - Origins of Evil je horor, který se odehrává několik desetiletí před dějem filmu Ouija z roku 2014, a nevysvětluje sice přímo původ "zla" samotného ale vysvětluje historii Doris Zander a hrací tabulky, pomocí které se dá komunikovat se zemřelými. 

2. Nový film o téhle hře je podstatně (ale fakt o hodně) lepší. Dokonce se dá říct, že je to fakt dobrej film. Není to až tak skvělej horor, protože není moc děsivej, ale rozhodně to je dobře vyprávěnej a natočenej příběh, kde se postavy chovají celkem pochopitelně, mají nějaké vlastní více-rozměrné osobnosti, motivace a cíle. Navíc je to podané dobově, ve stylu šedesátých let a to taky snímku přispěje.

3. Ouija: Origins of Evil režíroval Mike Flannagan, který předtím vyrobil podobně povedený horor Oculus a i tam spolupracoval s velmi nadanou mladou (zrzavou a sexy) herečkou Annalisou Basso. (Captain Fantastic) a v OOE pak nově  s Lulu Wilson, která je jak zrozená k děsivým hororovým holčičkám. A k tomu fakt dobře hraje.

4. Děj je asi následující: vdova (Elisabeth Reaser, a pokud vám je ten obličej povědomý, tak to bude tím že ste viděli Twilight a teď to vyšlo najevo. Ha!) živící se vykládáním budoucnosti a komunikováním se zemřelými jednoho dne zjistí že její mladší dcera možná s mrtvými (na rozdíl od ní) opravdu komunikovat umí, a rozhodne se toho využít jednak ke komunikaci s mrtvým manželem, druhak ke komerční expanzi svého skomírajícího domácího podníkání. Enter evil spirits, kterým se asi nezdá, že by takového obchodu měli být součástí.

doufám že si máma nevšimne ze už nejsem panna

5. Film obsahuje všechno co tyhle horory mají mít. Děsivou malou holčičku, katolického faráře v roli chápavého vyučujícího ve škole, kam děsivá malá holčička chodí, automatické psaní nějakým cizím exotickým strašidelným jazykem (polština), pokus o exorcismus, a lekačky i tísnivou atmosféru z toho pocházející. Všechno se to odehrává v Los Angeles v roce 1965, a příběh doplňuje sympaticky rozjásaná dobová hudba.

chce si někdo zahrát báječnou novou hru?

6. Scénář si napsal sám Flannagan, spolu s Jefferm Howardem, se kterým psali právě už Oculus. Osobně se velmi těším na jejich nový počin kterým je reboot I Know What You Did Last Summer.

tak ty bys volil Trumpa, jo?

7. Film: 7 - není ničím unikátní ale nadprůměrně dobře funguje jako celek. Žánr: 8 - a ty dva body ubírám jen proto že film začne být děsivý až po hodně dlouhé době a i pak je převážně tísnivá než děsivá. Koukatelnost: 10. Super. Bavilo a děsilo tak akorát.

opakujte po mě: tuhle hru nebudu hrát

8. Co se mi na filmu nelíbilo? Nic moc mě nenapadá. Tomuhle filmu se nedá vyčítat schématická či formulaická stavba, protože ač to co tam je, není unikátní, tak je to zasazené do žánrově velmi funkčního a smysluplného celku.  Možná na někoho bude málo děsivý, budiž, přiznávám že mě větší problémy se spaním postihly po Lights Out, ale to spíš tím, že u Ouiji cítím, že pokud nebudu hrát tu hru, sem v cajku.

sakra, už jí zase hraju a teď eště navíc s knězem...

9. Co se mi na filmu líbilo? Všechno, ale zejména scéna známá z traileru, kdy malá Doris líčí jak člověk prožívá uškrcení. To je opravdu skvěle napsané a zahrané, nechápu jak to dali dohromady bez informací z onoho světa, ale přesně takhle si představuju že se člověk co umřel na uškrcení/udušení musí cítit.

mamí, vona hrála tu hru! hrála jí!

10. Pro koho film je? Pro milovníky hororu. Pro milovníky malých holčiček. Pro ty, co strávili den googlením chemické kastrace. Pro ty co mají rádi šedesátá léta a dobové filmy. Pro ty, co mají doma hru podobnou Ouije, a přemýšlejí, zda si jí mají nebo nemají zahrát.

a teď si jí zahrajeme spolu. muhehe.