Epimetheus Nejdetonický - čtvrtek

1. Epimetheus se podíval z okna a pomalu usrkl čaje, co mu už nějakou dobu chladl v malovaném hrnečku, který držel v ruce. Epi ještě chvíli nenávistně koukal ven, a přemýšlel nad tím, jak se pomstí.

2. Po několika minutách slastného plánování zběsilé odplaty Epimetheus od okna poodešel, sedl si k jídelnímu stolu a pečlivě dopil heřmánkový čaj do poslední kapičky. Poté způsobile vymyl a dokonale vysušil hrnek, a uložil ho i s podšálkem na své místo. Ale tak aby ouškem ukazoval směrem k Athénám.

3. Epimetheus sice nesnášel své křestní méno, ale respektoval odkud pochází. Trochu ale stále matce zazlíval, že k ryze slovanskému jménu Nejdetonický vybrala svému druhorozenému řecké jméno po dědečkovi.

4. Kdyby aspoň zvolila jeho bratra. Epimetheus by se totiž daleko raději jmenoval Prometheus, po prastrýci. Nebo kdyby rodina Nejdetonických zůstala bydlet v Řecku. Ale to ne. Otec musel dostat "nabídku která se neodmítá", a v Epiho ani ne pěti letech se celá rodina přestěhovala zpět do Česka. Matku tam záhy svedl spanilý mládenec z Kladrub, takže i když Epimetheus prošel hrozivým rozvodem rodičů, matka se rozhodla zůstat v nové domovině a vysněnému návratu do Řecka odzvonilo.

5. Epi se několikrát s rodiči bavil o tom, že by si změnil křestní jméno. Ale byli nesmírně tvrdohlaví, a matka pokaždé začala usedavě plakat, kdykoliv se o tom jen zmínil. V jedné obzvláště zoufalé chvilce Epi navrhl že by si alespoň jméno počeštil. Ale po chvilkovém hledání na internetu zjistil, že žít jako Nezamysl chce snad ještě o něco méně, než jako Epimetheus.

6. Po odpoledním čaji se Epi vrátil zpět ke studiu. Ten den četl již poněkolikáté sedmnáctou kapitolu učebnice makroekonomie. Paradoxně ho tento předmět na škole bavil nejvíc, ačkoli většina spolužáků ho nesnášela. Ale Epimetheus zase nesnášel většinu spolužáků, takže mu přišlo, že jsou vesmírné síly vyrovnané.

7. Dnes se mu ale kapitola o Lucasově modelu cenové iluze nedařila vstřebávat s takovým potěšením, jako jindy. Důvodem byl ten hrbol. A stostupňový úhel zakřivení. Oboje ho štvalo. Mrzelo. Trápilo. Kazilo erekci. A nedalo mu spát. 

8. Epimetheus položil učebnici a udělal si další hrneček čaje. Tentokrát ovšem do jiné nádoby, neboť dobře věděl, že kdyby použil stejný hrnek dvakrát za den, že by v noci trpěl špatnými sny. Heřmánkový vývar si tak nalil do malého cibuláčku po babičce z otcovy strany. Tu měl rád. Dávala mu před spaním šunkový salám a její dech občas nesmrděl po utopencích. Což byla výhra, v rodině Nejdetonických.

9. Epi byl zpět u okna. Heřmánkový opar zamlžoval sklo. Epimetheus se ten den již podruhé  zasnil. Představoval si, jak rozrazí dveře. Nejpve by ovšem musel dopít čaj, umýt cibuláček, očistit si kartáčkem ruce, vyměnit prádlo, uklidit kuchyň, a omýt okna. Ale hned pak, pak by šel k sousedovu domu, tam by rozrazil dveře a zařval: "ty svině tlustá, ten zlomenej ocas, za ten zaplatíš!"

10. Kočka se mu otřela o nohy. Hrbol byl dnes o něco menší, ale úhel zlomeniny pořád dával na vědomí, že ocas není zcela v pořádku. Epimetheus si nebyl jistý, zda se přes to, že někdo ubížil jeho milované kočičce, dokáže přenést. Rozhodl se, že jakmile příště uvidí někoho ze sousedů, začne jednat. Ale nejprve musí dopít ten čaj, umýt cibuláček, očistit si kartáčkem ruce, vyměnit prádlo, uklidit kuchyň a omýt okna. Hned pak, pak začne jednat.