Adam Sklepica - sobota

1. Adam se tuto sobotu poprvé v životě vzbudil sám velmi brzy. Zrovna svítalo.

2. Těsně po probuzení mu přišlo, že posledních pár dnů byl jen zlý sen. Rychle si sáhnul na záda, a doufal, že tam nenahmatá bující SS promo, ale mýlil se. Bylo tam, dokonce již krásně zapouzdřené v naběhlé a masité jizvě. Adam si povzdychl, natáhl košili, vstal, rozpohyboval špeky a dotáhl svoje mohutné chlupaté tělo do koupelny. Ve vaně stále ležela jeho mrtvá matka.

3. Adama potěšilo, že matka vypadá prakticky stejně jako předchozí den. Konzervující metoda evidentně fungovala. Koupelna sice smrděla jako něco co vyblila sousedovic kočka pokud by předtím obědvala zbytky z Bohnického pavilónu záchytky, ale matka nevypadala, že by se rozkládala. To dodalo Adamovi důvod k úsměvu. A že ho ve svém životě nemíval často.

4. Do výčitkového rituálo bylo daleko, takže Adam si šel nejprve zahrát počítačovou hru. Ale dnes se mu moc nedařilo, bylo těžké se soustředit, v tak důležitý den. Věškerou svou mentální sílu upíral na nadcházející soutěž ve výčitkách, takže do jedné hodiny nedával do hry své maximum.

5. Adam s matkou měli následující pravidla pro své sobotní soutěžní dýchánky: nikdo si nesměl dopředu připravit žádný psaný seznam, šlo o to být co nejvíc spontánní a ovládán momentálními emocemi. Adam si sice dopředu vždycky připravil co nejvíc bodů, ale pak při hře samotné jich polovinu zapomněl. A vždy když matka dodala, jak trápil její vagínu při porodu, tak mu došla řeč. Ovšem teď to bude jiné! Adam se rozhodl hrát obě role, ale zároveň si předsevzal, že bude fér a bude i za matku hrát s tím největším nasazením, kterého je schopen. 

6. Nejprve bylo ale potřeba připravit stůl. Matka vždy uvařila na sporáku konev čaje, a naservírovala k tomu solné bonbóny. Prý aby si Adam uvědomil, že jí často svojí existencí a chováním sypá sůl do pomyslných ran. Adam uvařil čaj, připravil solné hrudky, zakapané palmovým olejem, přesně jak to dělala matka, a šel pro ní do koupelny. 

7. Když jí tahal z vany ven, překvapilo ho, jak těžké bylo její tělo. Spočítal lahve v rohu a zjistil, že do vany nalil přes 18 lahví Jacka Danielse, asi 7 Skyy vodek, a 2 litry terpentýnu. A většina splašky se asi nasákla do matčina úboru z Jednoty. Proč to muselo být z tak savého materiálu? Adamovi se nepovedllo matku pořádně uzvednout, takže po chvilce zápasení se rozhodl jí víceméně jen táhnout za sebou. Nejprve jí chtěl držet za ruce a jít s ní hlavou napřed. Ale to mu hrozně klouzalo, takže jí nakonec vláčel za boty. Z koupelny do kuchyně to byly 3 schody a na každém z nich matčina hlava udělala malé duté "bim". Bim, bim, bim.

8. V kuchyni už se vařil čaj. Adam ho slil, pak ztuhlou a všude kapající matku napasoval do židle, a sedl si naproti ní. Matka vždycky soutěž začínala, Adam si tedy připravil její první větu. Připadalo mu jasné, že mu jako první vyčte ta pondělní játra. Tím začal. Sám pak kontroval, že matka nezaklepala při vstupu do pokoje. Na což matka přidala, že Adamův penis je směšně malý, a že když si ho představí s nějakou ženou, přijde mu, že zahanbuje celou rodinu. Z této výčitky měl Adam obzvláštní radost, protože mu přišlo, že hraje tvrdě stejně jako by hrála sama matka, a nikdo by mu tedy nemohl vyčíst, že není fér. Takto pokračoval ještě po zbytek dne až do noci, byla to totiž obzvláště náročná a dlouhá partie.

9. Když byla skoro půlnoc, a skóre čítalo 178:177, Adam přidal: "neumyla jsi mi anální kružítko, a mne se kvůli tomu zanítila záda!" Na což Adam předpokládal, že by matka kontrovala tím, že jí zmučil vagínu při porodu. Dnes byl ale připraven a hrdinně se dokonce nad matčino ztuhlé tělo vztyčil a zahulákal: "A ty, ty jsi mi nenechala ani dopis na rozloučenou, ty svině!". Adam si představil, že kdyby matka byla naživu, tak by jen zalapala po dechu a už se na nic nezmohla. Ale zase kdyby byla naživu, tak by Adam tohle nemohl říct a tímpádem by pak následujícím "A nechala jsi mě tady samotnýho, ty hydro!" hru nevyhrál. Takže se radši myšlenkama rychle vrátil do přítomnosti.

10. Bylo na čase oslavovat. Kdyby měl Adam tak o 30 kilo méně, tak by si teď zatančil. Takhle se jen o trochu rychleji než normálně dopotácel do kuchyně, kde si chtěl zapálit znova pod konvicí a udělat další várku čaje, aby zapil hrst slaných bonbónů, které v zápalu radosti z výhry před 10 vteřinama omylem spolkl. Adam mechanicky otočil čudlík na troubě a když se skláněl pro zapalovač, všiml si, že má na botě přilepených několik snítek rozmarýnu, které dohromady dávají písmeno A. Přišlo mu to až magicky příhodné. Adam se na vteřinu zasnil, když si představil, že by k výhře dostal ještě nějaký odznak. Třeba ve tvaru písmene A. Ta vteřina stačila na to, aby když pak konečně škrtl nad plynovým hořákem mu plamen olízl nejen ruce ale i rukáv košile, kterou měl na sobě. A která byla nasákla terpentýnovou směsí. Následujících 7 vteřin se vše dělo hrozně rychle. Adam si sice stihl servat z těla košili, a tou se snažil hasit oheň, rychle se šířící po stopě terpentýnu směrem do koupelny, ale uklouzl na kapce palmového oleje, uhodil se do hlavy a omdlel ještě předtím, než měl šanci slyšet výbuch plynového kotle.