12. června 2016

Spacefest (iii) - Sobfest, aneb: idiot inspirován inspirovat!

1. Klást si otázky jako "proč mě fyzika na základce nebavila" a "čí kreténskej nápad bylo jít na práva, když věda je daleko zajímavější?!" nemá v mém pokročilém věku už cenu a já to vím. Ale po dnešku je to zas o trochu těžší. Koukat se směrem dopředu a místo planého nářku na to, co člověk už všechno prosral se pokusit o ten "maximum effort" aspoň od teď dál.

2. Spacefest ještě není u konce, ale už teď mám stohy poznámek k mému scénáři, a daleko přesnější představu o tom, co se musí v prvním aktu všechno stát a říct, aby to dávalo co největší možný smysl. Když sme se o tom dnes bavili se Sethem Shostakem, po jeho výborné přednášce na téma "non-living aliens", řekl mi něco trochu jiného, než včera Apollo astronauti. Shostak má rád jednoduché, ale inovativní filmy, jako třeba E.T., ne "překombinované nesmysly jako Interstellar" ale i tomu dává palec nahoru za to, že vypráví příběh z prostředí, které je nám neznámé a tím inovuje žánr a inspiruje ostatní. Což Seth považuje za hlavní přínos. Trochu naopak zase shodil včera vychvalovaného Verna, s tím, že je to od astronautů "confirmation bias" a že už Verne ignoroval v té době známá fakta, a v mnohém se mýlil, nebo to dokonce úmyslně používal špatně. Ale jeho přínos byl v inovaci a inspiraci lidí v tom aby byli ochotni vnímat věci novým způsobem.

je libo model lunární rovers faktickým prachem z Měsíce?


3. Seth mi také řekl, ať se netrápím přesným  vymýšlením toho, jak bude ta "moje" budoucnost vypadat v roce 2030-2050, a vymyslím si vyloženě co chci. Jediné s čím ať počítám je, že tou dobou už bude velmi pravděpodobně známý právě ten "non-living alien". Kterého si buď vytvoříme sami, ve formě super-smart A.I. (ke které se budeme modlit, nebo aspoň trvale pracovat na tom, aby na nás byla hodná) nebo obdobně chytrý ale stále anorganický "tvor", kterého ale vytvořil někdo jiný než lidi. A který s náma bude v kontaktu a situace bude obdobná. 

we come in peace. hand over your dildos.
4. K debatě o filmu  pak Seth dodal že prakticky kdykoliv si ho někdo pozve jako konzultanta filmu ve kterém mají být nějací ufouni, tak dostane 3 otázky: A) "co tu chtějí?" Na což že se mu těžko odpovídá, protože nedokáže přijít na důvod, proč by tu zcela jistě vyvinutější životní forma byla, a co by si od nás chtěla vzít, aby jí to stálo za tu námahu se sem dopravit a tu hodnotu odpravit zpátky odkud pocházejí. Zmínil při tom Avatar a zasmál se a řekl, že v momentě kdy vyšlo najevo, že vlastně jde o to získat Unobtainium z Pandory a k tomu dal Cameron nějaké cifry, tak Seth vynaložil tu námahu a spočítal náklad vs. výnos a vyšlo mu nějaké zcela absurdní číslo. Přirovnal to k tomu, jako kdyby si někdo chtěl koupit na Amazonu knížku v hodnotě 30 dolarů, ale na poštovném byl ochotný zaplatit dolarů 60 tisíc. Podle Shostaka na zemi nemáme nic, co by někdo vyvinutější, schopný se sem dostat, aby to nějak těžil, odvezl a zpracoval, nebyl schopen pořídit jinak či jinde. Druhou otázku co dostává je: B) "jaké mají zbraně" a třetí C) "a jak asi vypadají". Na to říká "vymyslete si naprosto co chcete, já ani nikdo jiný vám nedáme žádnou relevantní odpověď". Ale z nějakého důvodu se filmoví mimozemšťani skoro vždy vyznačují tím že nemají: vlasy, oblečení, a smysl pro humor. Shostak se prý těší na to, až někdo zinovuje film v tomto směru.

domácí pěstírna sen každého dealera!
5. Před Shostakem bylo ještě pár jiných přednášek, které mě oslovily. Hned ráno to byl Dr. Pat Ford a povídání o "unmanned missions to Mars". Tahle přednáška by určitě nadchla všechny fandy do dronů a robotů obecně. Mimo části, kde vychvaloval Boston Dynamcis a jejich pejsky nám Ford pustil tuhle ted talk o dronech. K ilustraci robotických přístrojů které nevyužívají GPS a mohly by fungovat na Marsu jako přípravná a pomocná síla pro lidi. Protože před případným zkoumáním Marsu lidma, bude nutné aby tam bylo dost vybavení a hlavně aby se to vybavení a čas tam strávený uměl co nejlépe využít.  Roboti o kterých mluvil Dr Ford by vás taky v době kdy spíte dovezli z místa kde ste usnuli, na místo, kde chcete po probuzení být a pracovat. Tzn ani minuta na zmar!  Taky měl další výhradu k Marťanovi: to jak tam Damon pěstoval tu zeleninu, že "takové plejtvání kyslíkem" si neměl dovolit. Na Marsu prý zásadně jen "precision agriculture" - kde je kyslík jen na místě určeném pro to, aby tam něco rostlo, v uzavíratelném malém prostoru, do kterého se pro ten salát k večeři natáhne robot, který vám ho pak přiveze do obytného prostoru, aniž by se zbůhdarma plýtval kyslík. Jo a fekálie je důvod skladovat ne na kompost, ale kvůli vodíku v nich obsažených aby se daly využit jako alternativní palivo. Mno. 

6. Pak bylo promítání filmu Mission Control od Davida Fairheada, jehož to bude vlastně režijní debut, předtím totiž převážně stříhal. Tenhle dokumentární snímek byl dokončen teprve před týdnem. Je od stejného producenta jako The Last Man On The Moon, a na rozdíl od něj se nezaměřuje na astronauty ale na inženýry a další personál v Mission Control centru (řídící středisko). Konkrétně pak na to, jak se dělala některá kritická technická rozhodnutí (zejména po Apolu 1, 10 a 13). Tenhle dokument mne z nějakého důvodu oslovil ještě víc, než TLMOTM. A zvláštěpak heslo, které flight director Gene Kranz členům svého týmu dal po tragédii Apola 1: "tough and competent". V kontextu jeho proslovu ta slova znamenají "odvážný a neustále se učící". Kranz chtěl, aby to byl způsob jakým každý v týmu musí sám fungovat, aby fungoval tým jako celek produkující kvalitu. Dohromady s tím ohromným nadšením, které lidi pro svojí práci (aspoň podle toho dokumentu) měli, a s tím opět velmi přesvědčivě podaným pozitivním myšlením, které se primárně soustředí na "working the problem", nikoliv na "vizualizaci průseru", mě hrozně inspiroval. NASA se dlouhodobě profiluje jako transparentní organizace, a tím, jak jednotně znějí výroky o tom, že tam skutečně pracují prakticky jen lidé, co jsou tou prací naprosto posedlí a zároveň mají schopnost držet si to pozitivní soustředení se mi neustále potvrzuje že to asi nebude jen póza. A pokud je to brainwashing nebo póza, tak je sakra promakaná. Nikdo nepopírá, že v NASE docházelo ke konfliktům, střetům, vypjatým situacím atd, ale opakovaně se potvrzuje že: A) nadšení a B) pozitivita (vlastně jen jiné slovo pro sebevědomí) je asi fakt ten klíčový prvek pro úspěch, možná i klíčovější než vzdělání nebo zkušenosti. A tohle všechno ve snímku MIssion Control je. Měl by být v kinech asi za rok, když to půjde dobře, a vřele doporučuju. Za mě 9/10 A.S. a ten jeden bod strhávám jen protože mi tam chyběl můj oblíbenec Jack Lousma, což byl nejen pilot Skylabu 2, velitel STS-3  (tzn. jeden z jen 6 lidí na světě co letěli jak raketou tak shuttlem) ale i cap-com u Apolla 13. Full disclosure: třetinu filmu mi tekly slzy. Těžko říct proč, nebylo to rozhodně žalem ze ztrát životů, ale prostě je to dost působivej film. Samozřejmě ten dojem zveličoval eště fakt, že kolem mě seděli lidi, kteří tu historii sami tvořili, ať už to byl Chuck Deiterich, Gene Cernan, Jim Lovell, nebo Glynn Lunney a Gerry Griffin. Jo a už vím kdo je ten další člověk na fotce s Dee O'Hara a Kennedym. Je to Christopher Kraftfirst flight director.

Kraft v akci byl děsně sexy...
7. Chuck Deiterich pak měl separé přednášku o tom jak vlastně retro-controloři vymýšleli postup při záchraně Apolla 13. Myslím že v té chvíli v přednášekové místnosti byl jediný člověk co nebyl eletrikář nebo astrofyzik: Yours trully, Idiot. Chuck ukazoval pomůcky, které měli k dispozici, a čas, který byl na to, vymyslet pro Lovella, až se příště přihlásí s dotazem "Huston, do you have instructions for us?", nějakou solidní odpověď. Na dotaz z publika, jestli měli záložní plán pro případ, že ten co vymysleli by nefungoval opět přišla odpověď "ne, nekladli jsme si dotaz co budeme dělat pokud to nebude fungovat, soustředili jsme se na to poskytnout řešení, které fungovat bude.".

Chuck vysvětluje přihlížejícím inženýrům retro-trajektorii Apolla 13
8. Pak přišla na řadu další přednášející žena. Astrofyzička Amber Straughn, která působí  v NASA v roli "deputy project sicentist for James Webb Space Telescope Science Communications" což chápu něco jako druhý hlavní vědecký komunikátor o James Webb teleskopu. Kam se hrabou Executivně Synergičtí Manažeři, na takový titul. Amber podala, jak jinak, plně nadšený výkon, který by na dráhu astrofyzika přesvědčil snad i toho nejzarytějšího účetního. Jestli takhle nějak umí rekruitovat třeba i ISIS, tak Alláh s náma. 

na tomhle se trénovalo složení Hubble teleskopu
9. Zajímavosti o WEBB teleskopu: narozdíl od Hubblu bude WEBB vidět infrared. Pak eště bude umístěn dál a je sám mnohonásobně větší. Jednou z věcí na které se Amber těší je, že s ním budou vidět skrz prach, který dosud neumožňoval pohled na to, jak se rodí hvězdy ale právě díky umístění WEBBU a tomu infrared vidění se prach prohlédne. Ale zase narozdíl od Hubblu bude Webb neopravitelný/ neservisovatelný, a předpokládá se že jeho živostnot bude asi "jen" 10 let. Hubble to táhne 26 a eště dalších 5 prej snad má před sebou. Obří hexagonová zrcadla na WEBBU sou z berilia, kvůli jeho pevnosti (vzpomene si někdo na povedenej scfi-fi film, kde hraje důležitou roli berillium sphere? Hm? Ukažte se v komentářích, ale bez guglovaní) a pokryté zlatem, pro jeho reflexní schopnosti. Launch by měl proběhnout na konci roku 2018 z Jižní Ameriky. Kam se ten obr dopraví po lodi, páč jinak to prý nejde. Izolační část webbu bude schopna odfiltrovat až 600 stupňů teploty a celý teleskop v příštích týdnech bude podstupovat kryo, seismo a akustické testy, které můžete sledovat on-line zde. Na závěr Amber dodala, že jí osobně nejvíc zajímají fůze a akvizice. To mě zaujalo, a když dodala že jde o vzájemné fůze a akvizie galaxiíí a černých děr, přišlo mi, že konečně tahle nudná zkratka (M&A) může mít i nějaký lepší význam, než jaký já znám z práce.

webb - není to zrovna jednohubka

10. Celkový dojem z dneška: A) proč sem doprdele právník, B) jak se dostanu ke spoluprácí s NASA a spol? C) ha! tím že napíšu inspirující, inovativní a úžasné sci-fi!  Jednoduché, ne? Mám nadšení, mám odhodlání, sem rozený altruista, mám teď i nějaké kontakty a nabídky odborných revizí. Už stačí jen bejt: odvážný, neustále se učící a nepochybující. A úspěch je jistě zaručen. Hurá!

tímhle se tu díváme na Arizonské nebe 
PS: Jo a prej "now is the time to really get int 3d printing" - pro aviatiku obecně, ale konkrétně pro space program. Se hledají inovátoři se zkušeností s 3d tiskem. Just sayin.

6 komentářů:

  1. Nadhera, opet dekuji. Na Mission Control se nezrizene tesim. Rekl bych, ze nejlepsi alieny umel Lem, treba v Solaris je dobra ukazka tvora-netvora (delat si ale obrazek podle kteryhokoli z filmu neni ten pravej pocit). Verne s elektrostatickejma nabojema ve vzduchovce, provozovanejma v slane vode, byl takovou dobovou Gravitaci, v detstvi mi to desne vadilo, ale to predevsim proto, ze autor byl autorita a premejslel jsem, co z eltechniky mi unika.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. premysleni nad tim co mi unika je prevazujici aktivita meho mozku v poslednich 3 dnech :-)

      Vymazat
    2. Sokrates jakoz i kterejkoli prirodovedec se tim zabejva mnohem dyl, nez 3 dny.

      Vymazat
  2. Libovka. Jinak JWEBB nebude vubec vizualni obor umet, je udelanej ciste na infra. Popularnich fotek uz nadelal Hubble dost aby se s tim dala verejnost udrzet v uzasu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ja bych nebyl tak prisnej, kolem 600nm vetsina z nas vidi docela dobre a nekteri dokonce i lip, nez v kteremkoli jinem pasmu.

      Vymazat
  3. Mimochodem teda ten stredovej zastin dalekohledu prisroubovanou zrcadlovkou je dobrej vtip, nechtel bych videt, jakej dela ten prapodivnej tvar fotaku difrakcni obrazec. Samozrejme ze me mluvi zavist cloveka, kterej korektor (pravdepodobne) FaStar/HyperStar v f/2 ohnisku jeste nezkousel.

    OdpovědětVymazat