Mothers Day: svátek matek - kupa zvratek [2.2/10 A.S.]

 1. A máme tu další hrůzu z rukou Garryho Marshalla. Po Valentines Day a New Years Eve přišel Mothers Day. Bojím se co bude příště, jelikož jeho filmy mají výrazně sestupnou tendenci a to už ten VD byl pěkná VD. Ale aspoň dost utržil, což u svátku matek asi nehrozí, soudě podle chabého prvního víkendu.

2.  A to v něm byli: Julia Roberts, Jennifer Aniston,  dcera Goldie Hawn Kate Hudson, Jason Sudeikis a režisérův oblíbenec Hector Elizondo (již po 18té ve filmu Garryho Marshala).  Ale buď ženy po čtyřicítce už netáhnou (že by??), nebo byl ten film sračka, nebo obojí, protože nevydělal ani 10 mega a přitom měl jako jediného vážného soupeře film Keanu. Ne jako chudáci co maj první víkend teď, spolu s Kapitánem Emerikou.  Nebo že by to bylo tím že se tam Shay Mitchel nesvlékla?

3. O čem film je? O tom jaké sou ženy matky, asi. Nebo o tom, jaké mají (ale pouze ženy) matky. Případně eště o tom, jaké mají ženy s matkama problémy. Tedy film ryze ženský, o ženách, a pro ženy.

4. Problém je, že všechny ženy v něm vystupující sou buď: hloupé, povrchní, hysterické, úzkostné, slabé, nebo různé kombinace výše zmíněného, případně vše najednou. Posuďte sami: jedna postava se trápí nejvíc tím, že snědla předchozí den dortík, místo toho aby řešila reálný a její rodinu ovlivňující problém, že má matku rasistku, která jí svým chováním významně nabourává život. Další (a to je asi ta nejsympatičtější) postava chytá hysterák kdykoliv se jí něco nepovede, a zazlívá svému ex že si našel mladší (a výrazně pozitivnější a víc v pohodě) ženu. Pak je tam jedna dospělá žena, co před rodiči skrývá svojí sexualitu a raději žije ve lži, a mladá žena co kvůli traumatu z dětství trestá svoje okolí ještě v dospělosti, a jedna starší žena, co nám tvrdí že si jednou v životě musela vybrat jestli láska nebo kariéra, protože evidentně ve 21- století v USA se stále ještě musí dělat tato Soffina volba a nejde mít obojí? Zřejmě to se nám film snaží říct.

taky se ti z toho scénáře chce blejt? jojo, taky.

5. Prostě všechny to sou píčy, krávy, pipky, pro které se jde jen těžko nejen nadchnout ale i se jima aspoň zabavit. Herečky se sice snaží a je nutno říct že Jennifer Aniston je kvalitní hysterka a Julia Robert dobrá kariéristka, ale když on ten scénář je tak šablonovitý a hloupý a ty postavy zase takové jednoduché karikatury, že to dohromady je celé na píču, hovno, houby.

moment, takže když já sem za krávu, ty si za krávu, a ona je...

6. Kdo psal scénář vám nemá cenu říkat, protože to byla: skupina lidí (problém číslo 1) a navíc eště debutantů (potencionální problém číslo dvě) bez talentu (jistojistý problém číslo 3). Přijde mi, že psaní scénáře probíhalo asi tak, že každý si představil tu nejmíň sympatickou matku co zná (pravděpodobně tu svojí), z té udělal násobkem všech vlastností totální karikatůru, a pak o ní napsal mini příběh. Kam musel nacpat klasickou trojaktovou kompozici, ve které bylo: matka má problém, sledujeme jak matka s problémem zápasí a prohrává, matka nakonec problém překoná a prohlédne. Jak mě by se líbilo jednou vidět film, kde nutně nemusí všechny postavy spirituálně vyrůst před našima očima. Anebo, co kdyby byl film, kde nejsou všechny postavy napůl dementní? Hm? HM? Hm??!!

víc svlíknout sme jí chtěli, ale nemohli, kvůli PG ratingu

7. Od začátku víte, jak film dopadne, kdo s kým skončí, jak se co rozuzlí, a jelikož postavy nejsou nijak zvláště zajímavý, je to dost otravné sledovat. Tzn posledních 7 minut už na mě bylo moc, a bylo nutné opustit sál. Jestli se tam odehraje něco zázračného, co by filmu přidalo body, tak dejte vědět. Banalitu, jednoduchost, nezábavnost a upachtěnost filmu paradoxně vytrhnou dvě scény z prostředí comedy clubu (respektive soutěže pro stand-up komiky), kde má jedna postava relativně vtipnej výstup. A mihne se tam skvělej Jon Lovitz, kterého máte milovat už od Happiness. Takže to můžete brát tak, že těch 90 minut nudy bylo jako omáčka pro 2 minuty co dostal headliner.

protestuju proti tomu abych jako ind zase hrál doktora!

8. Co je na filmu špatného? No, kde začít. Ano, scénář. Od dob Pulp Fiction myslím nikdo nenatočil film, kde by dělení na nějaké kapitoly či sub-ploty mělo nějaký valný přínos, a bylo by super, kdyby se s tím už skončilo. Ale to byl nejmenší problém scénáře, ten způsob vyprávění. Nejhorší byly asi charaktery a chování postav. Otravné. A nereálně působící. Stepford hadr.  Pak až na dva momenty (Ind x lekce lhaní a Ind v županu) je film dost nevtipný, což je u komedie docela problém. 

my už to máme najetý, co, kotě?

9. Co je na filmu dobrého? Jason Sudeikes a Jennifer Aniston mají "chemii". Jo, i když říkají ty příšerně trapné dialogy co jim scénář předepisuje, tak jim to dohromady ladí. Koneckonců už si spolu hrajou na chemii po čtvrté, a je zjevné, že k tomu producenti mají důvod.  Film je "hezky" natočen. On Marshall není žádný začátečník žeano, takže to aspoň pěkně, byť naprosto nekreativně, vypadá a řemeslně tomu asi nebude co vytknout. Co ještě.... marně přemýšlím. Ne, nad ten druhý bod už se fakt nedostanu, leda tu část bodu za 2 dobré vtipy z toho stand-upu. Ale na film, který se prezentuje jako komedie sou dohromady 4 vtipy fakt málo.

3 m za 4  natáčecí dny. A kolik vyděláš ty, hošánku?

10. Pro koho film je? Pro všechny ženy co nesnáší své matky. Pro ženy, co jim je nad 50 a žijou v nějaké bohatší nebo aspoň středně bohaté vrstvě v USA. Pro muže, co se chtějí trýznit nebo si rádi nechají šlapat na penis, aspoň obrazně. Pro muže, kteří chtějí do kina vyvést svojí matku a po kině jí říct: mami, ja mám takové štěstí, že nejsi taková megera jako nějaká z těch co byly ve filmu. A pro ty, co jim od Pretty Woman chyběly společné scény dua Elizondo-Roberts a chtěli vidět Julii Robert znova v té prima paruce co měla už v Notting Hillu.