20. dubna 2016

Demolition - od Dallas Buyer's Club k ruinám [5.8 A.S.]

1. Demolition je hezky natočený a velmi působivě zahraný snímek. Bohužel s tak špatně poslepovaným scénářem plným vzájemně neslučitelných prvků (a tím nemyslím komedii a drama), že ve výsledku je hrozně těžké filmu za A) věřit, a za B) nezazlívat, že v něm člověk vidí odlesky jiných, (lepších) filmů, jen chabě napojené na nějaký demoliční vehikl, který je sám o sobě neunese. Plus k hlavnímu hrdinovi nejde cítit ani sympatie ani obdiv ani posvátnou bázeň, nebo něco jiného, co by člověka zajímalo natolik, aby myšlenkama nezabíhal ke kariéře Jaka Gyllenhaala a nepřemýšlel o tom, kdy se kolouškovi zase poštěstí bejt v něčem fakt dobrým. Tedy v něčem jiném, než ve filmu o tom jak narcistickej agresivní zbohatlík, co mu nečekaně umře žena, řeší náhlou změnu své životní situace.

2. Film natočil Jean-Marc Vallee, Kanaďan co předtím natočil třeba oskarové Dallas Buyer's Club, nebo Wild. Scénář napsal prakticky debutant Bryan Sipe a možná v tom je ten problém. Sice to má hezký dialogy, řekněme, ale ta ústřední myšlenka a jak se film vůbec dostane k tomu, že se střetnou jeho hlavní protagonisté (Davis a Karen) je tak stupidní a těžko uvěřitelné a teatrální, že to vlastně dopředu celý zabije. Posuďte sami.

3. Mladý investiční bankéř Davis (Jake) utrpí během prvních pěti minut filmu (odhaleno i v traileru) ztrátu manželky. V nemocnici si na uklidnění chce koupit bonbóny M&Ms, ale mašina mu je nevydá. Davis se naštve a rozhodne se firmě co automaty na dobrůtky vyrábí poslat stížnost. Doteraz v pořádku.  Při psaní stížnosti se Davis ovšem rozhodne do dopisu popsat celý svůj život, včetně rozklíčovávání intimních pocitů ohledně manželky a manželství. 

4. Proč? Protože nám tím chce scénárista a režisér asi ukázat jaký je Davis psychopat, nebo v jakém rozkladu je jeho duše po smrti manželky? Ale ono ne. Ono to bylo čistě proto, aby se vytvořila záminka, proč se mají dvě hlavní postavy setkat a bylo to jako něčím originální. Davis totiž není takový psychopat ani v takovém rozkladu, je akorát sebestředný a možná na nějaké úrovni otřesený, ale není dostatečně zajímavý, na to, aby věrohodně podal svojí motivaci, proč ten dopis psal způsobem, kterým ho psal. Působí to akorát děsně křečovitě.

takhle nějak se tváří i divák, když zjistí co Davis do toho dopisu píše

5. I pokud se přenesete přes to, jak uměle vztah mezi Davisem a reprezentantkou firmy na snackomaty Karen (Naomi Watts) začne, nejste ovšem z nejhoršího venku. Ještě budete muset překousnout fakt, že Davis vystupuje jako jakási soft-core verze Patricka Batemana, ačkoliv ve filmu nedojde na žádné vraždění, což je nakonec dost frustrující. Nebo vás ještě může při sledování napadnout srovnání s podstatně méně inteligentním Sheldonem CooperemSpockem, nebo s Tylerem Durdenem, a v nejlepším případě i s Edwardem Scissorhands. Ale opět je to jen jakýsi míjivý záblesk režijního a scénáristického "wannabe", které filmu spíš ubližuje, protože Davis nemá na ani jednu z těhle ikonických postav. Nepůsobí ani na chvíli jako reálná osoba, ale spíš jako druhořadý mix jiných filmových bytostí. Což je problém.

místo fight clubu zakládám demolition club ale jinak sem originální

6. Davis se na své pouti příběhem dostává do různých podivných situacích, ve kterých má možnost chovat se více či méně jako šílenec (nebo spíš teda jen jako děsnej narcis), zdatně mu k tomu sekunduje Chris Cooper, v roli otce zemřelé Davisovy manželky, Judah Lewis, kterému připadla role syna Karen a který je jednoznačně největlejší bod celého filmu, a Naomi Watts, se kterou se Jake postupně sbližuje. Ale divákovi se nepřiblíží ani jeden z tohoto podivného páru.

bude dneska večer sex?

7. Co je k neuvěření je, že ten scénář byl v roce 2007 na Blacklistu - tzn. nejzajímavější zatím nevyprodukované scénáře, a režisér se (neklikat do shlédnutí filmu) chlubí tím, že při jeho prvním přečtení dokonce brečel. Přitom to celý působí jako lepší povídka z cyklu Bakalářů. Ale aspoň se v ní vyskytuje primový žlutý buldozer, střílení do lidí, rozmlácení televize a pár jiných věcí. Dále dvě až tři dost vtipné scény a moc pěkná reklama na svatby. 

v dobrém i ve zlém, než rozdělí nás buldozer.

8. Co mi na filmu vadilo? Pocit, že to pořád jen něco nebo někoho kopíruje. Arogance hlavní postavy, bez zábavného prvku, skrze který by se divák mohl k Davisovi aspoň nějak přiblížit. Spoiler: to, že přes fakt dobrou chemii a neustálé příležitosti a narážky si to ve filmu nikdo s nikým nerozdá. Přitom tam by se ten prvek té demolice mohl skutečně kvalitně využít!  Příliš hrubé vysvětlování metafor. To, kolik dějových sub-témat se film snažil do jednoho příběhu nacpat. Emoční oploštělost. Duševní vyprahlost. Narušené sociální vazby. Vyrovnávání se se ztrátou partnera a se smutkem. Závislost na drogách. Rozcházení. Vykoupení. Sexuální identifikace. Terapie. Zmlsanost. Morální lekci na několik témat, z nichž jedno je: bohatství nevede ke štěstí. Prej. Mno. 

Jake a režisér filmu hrajou po projekci kritikům hru: dělám že tu nejsem

9. Co se mi na filmu líbilo? Hraní dětské postavy. Střih. Prvky komedie. V podstatě kterékoliv momenty kdy se film nebere vážně a hraje si na humor si hraje docela úspěšně. Ať už je to penis v puse nebo výsledky lékařské prohlídky, nebo procházky do lesa, je to vtipné, a sou to scény, které by mi nevadilo vidět znova. Ale absolvovat kvůli tomu celý ten film se mi zase teda nechce. 

natáčet tuhle scénu muselo bejt nesmírně zábavný. závidím.

10. Pro koho film je? Prakticky pro kohokoliv, kdo chce zabít dvě hodiny něčím, co ho vyloženě nenasere, ale co není nijak převratné. Pro ty, kdo mají rádi pohled na psí oči Jake Gyllenhaala (využité zde na max). Pro ty co mají doma teenagery. Pro ty, co mají doma partnera/partnerku u nichž mají pocit, že se jim možná odcizují. A konečně pro ty, co se rádi podívají na jízdu žlutým buldozerem skrz americké předměstí.


PS: ve filmu nejsou žádné full frontály ani ženské kozy, zato velmi mnoho záběrů na to jak se Jake Sprchuje. Viz ta výtka na převysvětlované metafory. Ale aspoň z toho káplo tak 5 minut čistýho času záběrů na Jakovo vymakané nahé torzo.

PPS: Nejlepší na filmu sou asi ty sluchátka co Davis nosí - aby unikl kontaktu se svým okolím, duh.

PPPS: Děkuji Kverulantovi za vysvětlení rozdílu mezi bagrem a buldozerem. Je vidět, že se v té problematice vyzná.


3 komentáře:

  1. Pamatuju si, jak jsem v peti letech okrikl jiny petilety dite: "To neni bagr, to je drapak!"

    OdpovědětVymazat
  2. NulaBagrů, nula ucty. Beztak se to nekdejsi ubohe dite dnes nekde otravuje nad grantama v cyklotibetske klinicke neziskovce, misto aby se stalo nadejnym a dobre placenym drapakistou v obchodu uhlim a koxem pri nadrazi ve Vranem n./Vlt.

    OdpovědětVymazat