45 years - 45 let mimo českou distribuci [8/10 A.S.]

1. Film 45 let není úplně jednoduchý na strávení. Ani na sledování. V podstatě je to banální příběh vykreslující období pěti dnů před oslavou 45 let výročí od svatby dvou hlavních postav, ale něco na něm vzbuzuje v člověku tíseň.

2.  Kate (Charlotte Rampling) a Geoff (Tom Courtenay) spolu v manželství žijí již 45 let. Na nadcházející sobotu plánují party, kde budou všichni jejich přátelé a společně se budou radovat z toho že Kate a Geoff jsou šťastni a spokojeni již téměř půl století.

3.  Ale je to skutečně tak? To se začne řešit s příchodem dopisu, ve kterém se Geoff dozvídá, že bylo ve Švýcarsku nalezeno tělo jeho bývalé přítelkyně, která tam zahynula před asi 50 lety.

4. Snímek natočil Andrew Haigh, (kterému se povedl předtím zejména film Weekend) a hlavní protagonisté (Rampling a Courtenay) už spolu zde vystupují podruhé, po neméně zdařilém filmu Night Train to Lisbon. A je nutno říct, že spolu na plátně působí velmi sžitě.

5. Scénář si Haigh adaptoval sám podle povídky In Another Country,* kterou napsal David Constantine.  Ta povídka je dobrá, vo tom žádná, ale nejzajímavšejší je samozřejmě ten původní příběh, na jehož základě vznikla.

6. V tom původním příběhu šlo totiž o to, že do průrvy v ledovci spadl mladý muž, jenž předtím ještě doma splodil syna. A tělo toho otce zůstalo v ledu perfektně uchováno po dobu 70 let. Až ho ledovec o těch 7 dekád později vyvrhl, a jeho syn ho následně měl identifikovat.  Pohled na otce kterému při smrti před sedmdesáti lety nebylo ještě ani 30 let, syn, kterému nyní je kolem osmdesáti, nerozdejchal. A z pocitu, že věci jsou jaksi opačně, proti přirozenému koloběhu života, se starý pán tak trochu zbláznil.

Bacha Bejte, v týhle vageeně bude Fakt Zima!

7. No není to úžasný příběh? Je. A bylo potřeba ho měnit na romantické drama mezi manžely, kde hlavní roli místo zmatení přírodním koloběhem hraje žárlivost a dotazy "co by kdyby", které si klade celou dobu hlavní hrdinka, bojující s pocitem, že byla pouze jakási náhražka, a těch 45 let bylo jen jeden velký klam? Nebylo. Podle mě ne.

8. Co mi na filmu vadilo? Z mého pohledu se ta žena chovala značně hystericky, (ačkoliv na Oskara za to nominovaná Rampling jí hraje minimalisticky a za celý film ani jednou nezvýší hlas či neudělá žádné emočně více rozjitřené gesto). No tak přede mnou můj manžel miloval ještě jinou. No a co, sakryš. No tak ta jiná tragicky zahynula a manžel tak nikdy nemohl zjistit, že by se jí také udělaly vrásky a také by mu možná zevšedněla. Ale těch 45 let ve alespoň zdánlivě spokojeném svazku strávil se mnou a né s ní. Tak proč to teď všechno zahazovat? Tak se na to dívám já. Ale možná sem necita. Každopádně to bylo to jediné, co mi na filmu vadilo, že režisér nedal hlavní ženské postavě trochu víc hmatatelný důvod tak vyvádět. 

doufám že nemá eště nějaké kostlivce v ledovci...

9. Co se mi na filmu líbilo? Herecké výkony. Výrazová střídmost se kterou Rampling přenáší na plátno celou škálu emocí aniž by téměř hla brvou. Všednost těch běžných dnů. Kamera. Hezky hrající pes. Krásné prostředí anglického venkova. Dobrá hudba. A všudy přítomný pocit toho, že mezi manželi je někde nějaký problém, ale nelze ho moc dobře pojmenovat ani uchopit. Jde z toho na člověka beznaděj, protože režisér nám nedopřeje, aby se manželé skutečně pohádali a rozohnili a vyříkali si to a divák měl aspoň chvilkový pocit nějaké katarze nebo eskalace emocí. Kdepak. Budeme všichni potichu, pomalu, plíživě, rezervovaně a tajnůstkářsky trpět s nimi.

cos to říkal? Ty jich máš takovejch fakt víc? 

10. Pro koho ten film je? Pro ty, kteří se chtějí ženit nebo vdávat. Pro ty, kteří mají rádi pomalé komorní filmy kde se nic moc neděje. Pro ty, kteří mají rádi autenticky britský přízvuk, humor, drama a venkov. Pro ty, kteří si sami občas kladou nějaké to "coby, kdyby". A pro ty, kteří se pak po několik nocí chtějí převalovat v posteli a říkat si: "ježiš to byla ale hysterka" na střídačku s tím "co bych na jejím/jeho místě dělal já"?. Závěrem: pokud vám váš soulmate spadne do ledovce a ten  ho za 50 let  vyvrhne, doufejte že tou dobou budeteuž slastně mít Alsheimera a nebude se vás to tak vlastně týkat. Páč pokud jo, tak vás nic dobrého zjevně nečeká.

* neplést s In Another Country od Ernesta Hemingwaye.