Recenze: Annihilation - Garlandův sci-fi sen o jedné sci-fi knize aneb ženské putování za duhou [6.7/10 A.S.]

1. Alex Garland patří mezi mé oblíbené autory a režiséry. Na jeho nejnovější film Annihilation o skupině vědců (eh, tedy vědkyň) pátrající po způsobu, jak zastavit rozpínání nějaké zřejmě mimozemské duhové hmoty, která se objevila v USA a začala pohlcovat všechno kolem jednoho majáku, jsem se tedy velmi těšila. Proto se mi jen těžko píše, že se tak úplně nepovedl. A to hned z mnoha důvodů.

2. Dopředu je dobré říct, že se Garland významně odchýlil od knižní předlohy od Jeffa VanderMeera. Garland úmyslně tu knihu nečetl před psaním scénáře znovu a ví, že tam má mnoho věcí jinak, a proto považuje svůj scénář za něco jako "sen o námětu té knihy". Mně bohužel většina těch jeho změn připadá k horšímu. Až na tu hypnózu, co byla v knize, to je dějová berlička, kterou nemám příliš v oblibě. 

3. Ale i film sám se podobou, ve které jde teď v USA v kinech (a v ČR na Netflixu), odchýlil v několika zásadních bodech od Garlandova vlastního původního scénáře. Těžko říct, zda důvodem pro ty konkrétní změny (opět k horšímu) byl nějaký tlak ze strany studia, nebo to bylo Garlandovo vlastní rozhodnutí. Kolem filmu obecně panovaly neshody, producenti Rudin a Ellison se tak dlouho různě dohadovali, jaké změny udělat/neudělat, až se kvůli jejich rozdílným představám film ocitl na Netflixu místo v klasické kino distribuci přes Paramount.

4. Hlavní postavou Annihilation je bioložka a ex-vojanda Lena (Natalie Portman), jejíž manžel Kane se ztratil před rokem na nějaké tajné misi a ona by se nyní ráda dozvěděla, čeho se ta mise týkala a co se mu tam vlastně stalo. Pátrání ji zavede na (jak jinak) přísně střeženou tajnou vládní lokaci, kde se přidruží ke čtveřici žen, které se chystají jít k majáku po stopách právě té mise, které se účastnil i Lenin manžel Kane (Oscar Isaac). Skupinu tvoří: bioložka, psycholožka, astrofyzička, geomorfoložka a medička. Na rozdíl od knihy, kde je to bioložka, psycholožka, antropoložka a průzkumnice se zcela zásadní rolí. Ale v obou verzích příběhu jsou v té skupině pouze ženy. A to protože následují předchozích několik průzkumných skupin, které byly složeny ze samých mužů a neuspěly.

vypadáme drsně, ale nezapomínejte:
pořád jsme křehké ženy a brzy se složíme

5. A v tom mě film trochu nepotěšil. Skupina složená ze samých žen dává divákům dobrou příležitost shazovat vše, co se těm postavám nepovede, právě na to, že to jsou ženy. A scénář tomu bohužel dost nahrává. Docela brzy se začnou hašteřit, do toho se různě vzájemně svěřují/nesvěřují se svými smutnými životy (což je další brutální změna oproti knize), intrikaří a dost brzy se začnou bát a názorově štěpit. Člověk si nemůže u toho neříct to sexistické "mno, kdyby tam měly aspoň jednoho chlapa, možná by to vypadalo jinak".

ne, toto není záběr z Ghostbusters 4

6. Ale snímek je pořád scifi (což je fajn), pořád ho natočil a napsal velmi chytrý a talentovaný člověk a hrají v něm dobří herci a herečky, takže je tam i spousta toho dobrého. Do jisté doby se na to kouká velmi snadno (cca do poloviny) a na závěr, kdy to spadne do nějakého pokusu o hlubinnou psychologii, si člověk aspoň užije přehršel barev a vizuálních efektů. Které na velkém plátně v kině vypadají opravdu výborně a už z tohoto důvodu je velká škoda, že snímek nejde do kino distribuce i ve zbytku světa.

ty dotace do zemědělství se nám nějak vymkly

7. Jenže. Jenže. Je tam několik opravdu problematických momentů, které celkový dojem z jinak zajímavého příběhu podstatně sráží. Přitom se většina z nich dala vyřešit jednou-dvěma vysvětlujícími větami a ty díry v podstatě věci by se zacelily. Možná tam měla psycholožka (Jennifer Jason Leigh) tu hypnózu opravdu předvést, na to by se pak dalo leccos shodit. Místo používání složitých vysvětlujících pasáží o lámání světla způsobujícím mutace DNA všeho okolo. Film: 6. Žánr: pokud za samostatný žánr považujeme femi-scifi, tak 7. Koukatelnost: docela dobrá, místy cringe, ale napravil to dějově zajímavý začátek, akční prostředek a alespoň vizuálně zajímavý konec. 7.

ještě tři filmy a můžu do důchodu

8. Co se mi na filmu nelíbilo. Změny oproti knize, změny oproti původní verzi scénáře. Následuje celý odstavec spoilerů: A) původní konec měl být skutečný nákrok k nějaké opravdové anihilaci tím, že na Zemi začne nalétávat spousta meteoritů potenciálně s dalšími duhovými parazity. A navíc bylo méně zjevné, která Lena se vrátila zpátky, B) smrt astrofyzičky! V původní verzi scénáře ji zastřelila Lena jako mercy kill poté, co ji na její žádost nadopovala morfinem po útoku zmutovaného medvěda. Což mi přijde daleko lepší než hipísácké ezo sebeobětování se kytičkám na louce, C) Kane byl ve scénáři původně daleko víc a je škoda, že jeho scény byly minimalizovány, D) Lena se jen tak nesmířila se zajetím v té vládní budově. Nejprve se vzbouřila a aktivně zkusila utéct. Její místy až letargická poddajnost ve filmu mě značně nebavila, E) a tohle považuju za největší provar a nejhorší změnu - přidat vyprávění Leny na začátek filmu, takže divák hned ví, kdo misi přežije a kdo ne. Proč? Proč? Většina napětí je tak automaticky v tahu. Mimo změn se mi nelíbily ještě ty nesmysly, jako že tam nebylo ukázáno nebo aspoň řečeno, jestli tam zkoušeli posílat těžkou techniku, co se stalo, když na to hodili nějakou bombu, nebo jestli tam poslali lidi k něčemu přivázaný a jen opatrně pomalu postupující dovnitř a sbírající vzorky a informace na okraji, jako to chytře dělali ve Stranger Things třeba. Armáda a vláda, která postupuje takhle debilně, si nezaslouží, aby nějaký Shimmer překonala. Nelíbilo se mi, že přidali každé té postavě nějaké trauma z minulosti, ani to, jak ty ženy pak začaly velmi brzy hysterčit. To se nemohl Garland u aspoň jedné postavy vydat spíš po koleji Ridleyho Scotta a Ripleyové a Vasquezové, které se také bály, ale chovaly se trochu důstojněji? Plus, proč bylo potřeba dodávat tam uměle působící podzápletku s tím, že Lena ostatním tajila, kdo je její manžel? Co to mělo za smysl? Jo a na konci, když Lena odjistí granát, ji z nějakého důvodu ta příšerka přesně v té chvíli přestává zrcadlit. Proč? Do té doby ji byla příšerka schopna a ochotna přesně napodobovat, ale v momentě, kdy se ji Lena chystá zabít, se mimozemšťan rozhodne, že dost bylo nápodoby? Vůbec mi nedávalo smysl to, jak se Lena chovala ke svému milenci v kontextu jejích ostatních osobnostních rysů. Navíc, přehršel různých metafor a paralel mne nakonec začal otravovat místo toho, aby mne intelektuálně stimuloval, jak to asi režisér zamýšlel.

někomu tady ale děsně smrdí z huby

9. Co se mi na filmu líbilo? Docela se mi líbila úplně poslední scéna filmu nabízející otázku, zda je Lena opravdu Lena, nebo není, byť verze s tím, že se zpět vrátil klon moc neodpovídá tomu, jak se chovala ta verze Leny při tom házení granátem, ale aspoň by víc seděla původnímu Garlandově scénáři a faktu, že se kolem ní mění ta voda ve sklenici. Vizuální efekty v poslední třetině filmu se mi také na pohled líbily, ačkoliv působily v jinak temném snímku tak nějak nepatřičně. Hudba se mi líbila. Způsob smrti jedné z postav se mi líbila. Sežrání netvorem, který řve jako člen mé výpravy, když umíral, to bylo dobře creepy. Oscar Issac dobře hrál. Natalie Portman asi taky, nevím, u ní se mi to poslední dobou špatně určuje, připadá mi, že má pořád ten samý výraz. Je tam pár zajímavých myšlenek o symbióze, adaptaci, mimikrách a motivaci různých organismů přežít, nebo se naopak samozničit. Plus pár hravých detailů jako například zrcadlení domů nebo pojmenování zmutovaného medvěda "Homertown" (po hnusné zastávce metra v Londýně a coby opozici k přeslazenému Paddingtonovi, který je také pojmenovaný po stanici metra, ale hezké) či předestření analogie mezi rozpínavou mimozemskou duhou a rakovinou nebo lidskou neutuchající a skoro všudypřítomnou schopnost sebedestrukce.

miláčku, mám takový nápad. PS: nebude se ti líbit. 

10. Pro koho film je? Pro fanoušky scifi. Pořád je tam víc dobrého než špatného. Pro fanoušky Stalkera od Tarkovskyho, i když ti budou muset tentokrát skousnout trochu podřadnější verzi mysteriózního putování. Pro velké fanoušky Alexe Garlanda, ti mu ty nedostatky rádi odpustí a zároveň je určitě bude snímek zajímat. Pro fanoušky Natalie Portman, je na plátně prakticky neustále. Párkrát i v nedbalkách. Pro fanoušky filmů o ženách a možná i pro ženy. Pro lidi, kteří neviděli Stranger Things, kde byl vstup do oblasti ovládané nebezpečným, cizím organismem zvládnut daleko lépe. Pro přemýšlivé diváky ochotné skousnout příliš mnoho podnětů na jeden film. Pro ty z vás, co mají přístup na Netflix, 2 hodiny času a náladu na meditativní scifi, které je tak trochu ezo. A dohromady všichni budeme doufat, že Garland ještě někdy dostane nějaké větší peníze na to, aby mohl natočit další scifi, ve kterém se snad navrátí ke kvalitě ze svého režijního debutu, Ex Machina.

kaz sedmnáctka vlevo v druhé řadě zubů dole, sestři

PS: pokud vás při sledování filmu napadne, že Garland asi znal nějakého Radka, tak ne, jména hlavních postav jsou doslovně převzatá z knihy vydané roku 1966: The Crystal World od britského autora J.G. Ballarda.