Recenze: Blade Runner 2049 - lidštější než lidské? Těžko. [7.6/10 A.S.]

1. Hodnotit film Blade Runner 2049 je pro mne velmi těžké. Hlavně proto, že původní film (prakticky ve všech jeho verzích, včetně té kino verze s voice-overem) patří mezi těch pár filmů, které mne nejen bavily od začátku do konce a emočně mě oslovily, ale které mi i daly spoustu podnětů k dalšímu přemýšlení, vyhledávání podobných děl a nakonec i k vlastní tvorbě a zkoumání konceptu, který Ridley Scott ve svém filmu na motivy povídky Philipa K. Dicka předestřel v původním filmu/ech. Nejraději mám asi jako skoro každý sci-fi fanda Blade Runner ve verzi Final Cut.

2. Od jeho pokračování bych tedy logicky chtěla kvalitativně podobný zážitek. Ačkoliv mi dopředu mělo být jasné, že to nebude možné, tak fantastické ohlasy ze zahraničí mne naplnily tou trochu naděje na to, že opět v kině uvidím něco opravdu originálního a dechberoucího.

3. Protože to pro mne původní Blade Runner byl. Originální dechberoucí filmové dílo, které nejen svým příběhem, ale i hudbou a vizuálním zpracováním přinášelo něco, co mi připadalo (a stále připadá) neomšelé. Bohužel v Blade Runner 2049 se tento pocit nedostavil. Nyní, druhý den od zhlédnutí, přemýšlím, které scény si nejvíc vybavuji, a to sice scénu s koníkem, kterou ale považuju za trochu kýčovitou, a pak asi závěrečnou akci, ale to čistě kvůli té (velmi hezké) akci. Nic duchovně obohacujícího na mne z toho filmu bohužel nedýchlo.

4. Příběh o tom, jak lovec replikantů, Blade Runner zvaný K (Ryan Gosling), přijde v roce 2049 na tajemství z roku 2019, které má na jeho život významný dopad, nebyl špatný. Ale nebyl ničím uchvacující, nad rámec toho, že nadšený fanoušek jedničky čekal na reference, camea, podobné hudební motivy (škoda že hudbu nedělal Jóhannsson), na rozvinuté linky, které původní film naznačil, a radoval se tak asi nejvíc z každého záběru, který mu toto nějak splnil.

how about a dance? with the devil? In the pale moonlight?

5. Ale třeba to, co dokázala v několika záběrech možná i beze slov vykomunikovat v jedničce Sean Young, coby replikanta Rachael, zde z mého pohledu nedokázal nikdo. Ty emoce. A atmosféra? Film jí bezpochyby má. A krásně vypadá. Ale svůj vizuál nepřesahuje. Ta tolik jinde zmiňovaná kvazi-sexuální scéna se mi zdála jako jen malinko přepracovanějsí etuda na to samé téma z filmu Her. Sry. To oslavované "tajemství" a twist v něm spočívající mi zase připadaly jako ze scén vystřižených z filmu Children of Men, ostatně jako celá hlavní zápletka BR 2049.

neplést s Ghostbusters 2017

6. To, co ale film povznáší tak relativně vysoko nad průměr, je právě jeho vizuální stránka. Snímek skvěle vypadá, jeho vnitřní svět je propracovaný a zajímavý, byť nenabídne nic tak fascinujícího či pestrého jako původní BR. Bohužel. Napadá mne, že tedy nejlépe bude fungovat BR 2049 pro někoho, kdo nikdy neviděl původní film, ale četl Dickovu povídku.  Bude se tedy v ději orientovat, ale nebude zklamán třeba z toho, že jednotlivé postavy působí (ať lidi, tak replikanti) jako oploštělé různé verze toho samého robota. A ani mezi replikanty, ani mezi lidmi není nikdo tak vizuálně či osobnostně zajímavý, jako byl třeba J.F. Sebastian (a jeho svět) nebo replikantka Pris. Tady je prostě chladná krása, dokonalost nebo přinejlepším uniformita, která, byť se jí dodá občasná slza kanoucí z oka, nedokáže odhalit a vykomunikovat žádný hlubší pocit, který by přenesla na diváka.

jediný "frontál" je vidět v této scéně. a zrovna je umělý. škoda.

7. Harrison Ford řekl, že při čtení tohoto scénáře (výtvor kolektivu autorů včetně Hamptona Fanchera, z původního BR) ho ihned napadlo, že nic lepšího dlouho nečetl. Mno. Harrison Ford a marketing distribučního studia BR 2049 u mne mají navíc vroubek za to, jak úmyslně mylně je film propagován jako snímek, ve kterém Gosling a Ford (kteří právě jako samostatná dvojice poskytli zatím nejvíc interview na promo šňůře) působí coby filmoví parťáci, nebo alespoň postavy, které se ve filmu budou vyskytovat podobně dlouhou dobu. Chyba lávky aneb nasrat, milý diváku. Ford se ve filmu poprvé objeví po 100 minutách z těch 160! A s Goslingem jsou spolu v ne více než 4 scénách a v celém filmu, myslím, bude Fordův Deckard pod 15 minut screen time, z toho tak 5 minut je pod vodou (takže na něj stejně není vidět) a zbytek času sice významně hledí, podobně jako v původním filmu, ale na rozdíl od originálu se tady kolem něho nedějí tak převratné věci. Film: 7, zejména za ten vizuál. Žánr: 8, za tu ohromnou snahu a hlavně za respekt z originálu, který je od talentovaného režiséra Villeneuve skutečně vidět. Koukatelnost: 8, bylo to vizuálně velmi výživné a pro mne coby fanouška původního filmu zajímavé, ale rozhodně tam byly momenty, které mi připadaly zbytečně poplatné divákovi (např. několikero zmrtvýchvstání Goslinga při závěrečné akční scéně) nebo dlouhé a nic neříkající (procházení Deckartovým bydlištěm, které na rozdíl od sídla Tyrell Corp a J.F. Sebastiana nevypadalo vůbec zajímavě). Škoda jich.

přidejte mi aspoň eště jednu scénu!

8. Co se mi na filmu nelíbilo? Nenacházím v něm obsahově žádnou výraznou originalitu. A vizuál je sice moc pěkný, ale opět, není to něco, co by na mě působilo nevídaně. Nemůžu se ubránit pocitu, že původní BR nabízel vizuálně rozmanitější a zajímavější (byť trikově bezpochyby daleko hůř provedenou, o tom žádná) budoucnost. Paradoxně rok 2049 tady namísto zajímavé daleké budoucnosti vypadá tu a tam trochu jako rok 2017 v nočním Detroitu a někde zas jako téměř současný Hongkong. Nic z filmu se mě emočně nijak výrazněji nedotklo. Ani odhalené twisty, ani něčí smrt, nic. Proč? Plus vysvětlení některých situací (např. proč žije "nakažená vědkyně" od osmi v totální izolaci ve světě, ve kterém jsou běžně dostupné life-like hologramy) mi připadala vyloženě nedotažená. Také se mi nelíbila jistá potenciální nekonzistence mezi filmem BR 48: Nowhere to run, ve kterém nám Luke Scott ukázal nové replikanty jako totálně poslušné, a BR 49, ve kterém se skoro každý replikant choval podle úplně jiných pravidel a měl různou míru poslušnosti. Tu a tam mě zarazila úroveň dialogů, která byla konkrétně v jedné scéně snad jako z Hunger Games (plamenně řečnící jednooká vůdkyně revoluce). Pár věcí mi ve scénáři nedávalo smysl (jak se jednoočka s blonďatou prostitutkou dostaly ke Goslingovi, když Ford skončil u Angel? Proč bylo najednou potřeba zabít Deckarta, když rebely celá léta neohrozil a zjevně by radši chcípl na samotě u Detroitu, než aby něco takového udělal? Navíc on sám zjevně nevěděl, kde je to dítě a spol. Jo a proč je v budoucnosti tolik azbuky? Mám se začít bát?). Jo a Jared Leto, jak ho mám ráda, mne tu také zklamal. Snaha udělat z jeho Niandera Wallace děsivější osobu pomocí odstranění panenek skutečně nefungovala. Člověk u toho musel myslet na to, o kolik lépe v tomhle smyslu fungovalo třeba odstranění nosu Voldemortovi. Jo, sorry, vnesla jsem do Blade Runnera prvek z Harryho Pottera, je to tak. Leto se do role slepého tvůrce replikantů prý natolik vžil, že si nechal po dobu natáčení nasazené čočky, které mu údajně zcela zatemňovaly zrak, takže ho museli lidi po lokaci vodit a on se tak "lépe dostával do postavy". Otázkou, proč ve světě, kde zrovna tenhle člověk vlastní manufakturu na replikanty, kteří jsou k nerozeznání od lidí a jimž se téměř samy hojí rány, si sám neumí zařídit nový zrak, asi není záhodno se zabývat.

He who must not be named…

9. Co se mi na filmu líbilo? Pokud nepočítám atmosféru nastavenou pěkně už od Black Outu od Shinichirô Watanabeho, tak to byla hlavne kamera od 13krát na Oscara nominovaného Rogera Deakinse (např. Sicario). Triky. Hudba v těch pár tónech, kdy si půjčovala Vangelise. Ford pod vodou. Gosling nad vodou. Hraní. Vedlejší, ale dobrá a na kvalitu BR1 odkazující role, které se chopil pirát z Cpt Phillipse. A  z herců pak jako vždycky a všude skvělá Robin Wright. Ta dokáže z jakékoliv své role vykřesat maximum a snad u ní jediné mnou cloumalo něco jako emoční odezva, byť trochu opožděně. Možná celý ten film byl test a výsledkem je, že replikant jsem já? 

only one can be the Queen, biatch!

10. Pro koho film je? Soudě podle toho, že můj doprovod v kině, který neznal originál, byl z filmu "trochu zmatený", odhaduji, že to asi není snímek primárně pro ty, kteří neznají obsah prvního filmu či povídky. Rozhodně to ale je film pro všechny fanoušky prvního Blade Runnera, čistě třebas proto, že je zajímavé se do toho světa znovu podívat a na pár okamžiků se potěšit s několika známými atributy, tóny či tvářemi. Film je také pro fanoušky Ryana Goslinga, přeci jen je to pěknej kluk a na plátně je 160 minut, takže to se jeho fanklub rozhodně potetelí. Při dnešních cenách lístků do kina to vychází zhruba korunu na minutu Ryana na plátně, a to se mi zdá, že se vyplatí. Určitě se u něj bude bavit každý milovník sci-fi. A sci-fi je to opravdu dobré. Citlivé a zajímavé. Ale film je také pro ty, kteří si chtějí zafilozofovat na téma "co to znamená být člověk" a "jestli je humanita opravdu něco, za co je hodno bojovat" a "kde je hranice zotročování" a "co je to vlastně ta duše". I když těm bych ráda řekla: tohle všechno už jste mohli prodebatovat u prvního filmu.

už ti tak do zpěvu není, co, Laláku…

PS. Teď mi došlo, že tu sexy scénu udělali dřív (a lépe) nejen v Her, ale i duo Swayze/Goldberg ve filmu Duch. Sry all.


PS2: více emocí ve mne Gosling vzbudil v tomto klipu z SNL.