Recenze: Špunti na vodě - další kino tragédie [2/10 A.S.]

1. Jako člověk, kterého baví filmy Adama Sandlera (ano, píšu to s vědomím, že si říkám o další příval hejtu a námitku, že člověk, co se baví u Sandlera, nemá nárok o něčem říkat, že je to hloupé) snesu v komedii leccos. Nevadí mi fekální humor, nevadí mi jednoduché zápletky, nevadí mi prvoplánová groteska. Tedy když to něco kompenzuje. Špunti na vodě bohužel nemají nic, čím by vyrovnali fakt, že jde o film, který působí jako: i) by byl bez scénáře (opsání základního schématu od S tebou mě baví svět nepočítám za scénáristiku), ii) vznikal totálně bez peněz (tak pouťově inscenační a hlavně do komedie nevhodnou hudbu a špatnou kameru, které se nedaří ukrýt nedostatek fondů, člověk jen tak nevidí), a iii) ač v ní hrají jindy třeba dobří herci (Langmajer, Liška, Polívková), tak bohužel i oni zde působí herecky místy ochotnicky, protože všechny role jsou přehrávané a karikaturní.

2. "Příběh" je o 3 ženách, které se celý film jeví jako totální semetriky, hysterky a obecně prostě ženy, se kterými musí být skutečně peklo pobý.  Chtějí potrestat své 3 muže za to, že jsou ulhaní, nezodpovědní a neposlouchající kreténci. A ti mají být potrestaní tak, že jim ženušky hodí na krk děti a odjedou na dovolenou. A má nastat zábava z toho, jak si tatínci neví rady se svými ratolestmi. Což je v dnešní době tak opelichaný koncept a nechutný stereotyp, že už to mě vlastně popudilo.

3. Zdráhám se tenhle nepovedený snímek srovnávat s filmem "S tebou mě baví svět". Společný mají totiž jen jediný prvek: "občas bezradní tatínkové na dovolené s dětmi bez maminek". Ale tím paralela končí. V "S tebou mě baví! svět byli jak muži, tak ženy převážně sympatické (a skvěle zahrané bez přehrávacího pathosu) postavy. Ti lidé tam nebyli dokonalí, samozřejmě, ale působili jako realné osoby, nikoliv jako karikatury.

neposlouchá mě, ale ten debil je můj

4. No a tady je ten problém. Film totiž zejména na začátku opravdu ten Kameňák připomíná. Tím, jak epizodně skládá jednotlivé (rádoby) humorné etudy za sebou často naprosto bez pointy (například pokousání komáry) a když už je nějaká "pointa", tak je absurdní a neuvěřitelná (například "vtip" s "zahýbáme doleva".). Při bližším ohledání titulků člověk zjistí, že je to asi tím, že scénář psal Marek Bystroň, který skutečně napsal i pár Kameňáků (a taky Post Coitum a Po hlavě do prdele). Sice narozdíl od Kameňáku Špunti mají nějaký děj překračující tu úvodní epizodnost, ale úroveň humoru v něm zas o tolik jiná není. Bohužel.

cože, Sandlerovo Just Go With It má prý lépe hrající děti?

5. Režii měl na starosti Jiří Chlumský, ostřílený režisér televizních seriálů. Seriálů jako je Ordinace v růžové zahradě nebo Gympl s.r.o.  A i když natočil i filmy a jedním z nich je třeba lepší Martin a Venuše, celkové televizní vyznění Špuntů už to nezachrání. Ale i to by se dalo odpustit, kdyby byl lepší scénář a herecké výkony, ale ony nejsou.

my dva v tom prakticky nehrajeme, to máme ale štěstí

6. Hodně mě zajímalo, jak v tom filmu budou hrát malé děti, kterých je tam asi 7. Zvláštní je, že ti, co umí hrát lépe (kluci), dostali o mnoho méně dialogu, většinu hereckého prostoru okupují téměř neherecky působící slečny. Z nichž jedna, které je 18 let a kterou maskéři ještě na úvodní scény namalovali jak třicítku, bůhví proč ve filmu hraje "čtrnáctiletou". Tenhle příšerný casting mohl být méně strašný, kdyby se režisér rozhodl obětovat jednu větu jednoho vtipu, kvůli které bylo asi "důležité", že dívce je 14. Přitom se dal za stejným účelem využít jiný paragraf a jiný vtip, například podávání alkoholu nezletilým a ejhle dívence mohlo být uvěřitelnějších 17. Ke cti dětem musím říct, že scénář jim toho prostě moc dobrého ke hraní nedával a režisér nedokázal zkrotit jejich zřejmě přirozenou touhu přehrávat. Není to tedy jejich chyba. Bratři Viktor a Filip Antoniovi hráli v pohodě, ale ve filmu měli opravdu minimální prostor. Bohužel.

že já sem si taky nezlomil ruku, nemusel sem tu bejt

7. Film má pouhých 83 minut, přesto se vleče odnikud nikam. Nesmírně trapně působí všechny snahy o navození dramatického momentu pomocí několikerého přejíždění jezu či peřejí. Ale ještě absurdněji působí situace, ve které se Langmajerův právník spoiler: který nemá řidičák ani řidičské zkušenosti rozhodne, že poveze své dvě malé dcery, které prožívají alergickou reakci, do nemocnice sám a ještě navíc půjčeným autem, které nezná. Ačkoliv se mu nabízí brácha, který řidičák má, že je tam doveze. Neumí si představit otce, který by cestou do nemocnice se svými trpícími dětmi riskoval, že je všechny zabije nebo když je zastaví policajt, že z toho bude mít průser. Jako právník by měl vědět, že na krajní nouzi by to neuhrál právě proto, že mu bratr, tedy důvěryhodná osoba, nabízel, že ho tam odveze. Plus ještě víc uměle ve filmu působí snaha o naroubování nějakého mezigeneračního konfliktu v podobě dvou adolescentně se chovajících vodáků, kteří nemají na práci nic jiného, než člověku, o kterém vědí, že je právník, přiznaně kazit dovolenou. Křečovité a trapné, zlatí Rafťáci. Film: 3. Melo to začátek, prostředek a konec a byla tam jedna originální myšlenka a pár jinde dobrých herců. Bravo. Žánr: 1 (nebyla to komedie, nedalo se tomu smát). Koukatelnost: 2 - utrpení a trapnost.

když ono se to potápí, stejně jako tenhle snímek...

8. Co se mi na filmu nelíbilo? Hudba, režie, herecké výkony, absence scénáře, nevypointované vtipy, nemožný střih, levný dojem - (například při záběrech, kdy někdo jede na koni, zřejmě nebylo na kaskadéra, tak se kamera uchýlila k tomu, že zabírala koně jen po kohoutek, aby nebylo vůbec vidět, kdo na nich sedí). Ale nejhorší bylo, jak nesympatické byly všechny postavy. Lišky umolousaný emigrant s poruchou emoční reaktivity, Čermákův polo-idiot, tři nesnesitelné semetriky, co se vyžívají v tom, že své muže před dětmi různě ponižují, a banda nehrajících dětiček. Langmajerův právník celkem ušel, ale jeho právničina tam působila napasovaně a párkrát citovala zákony způsobem, který odhaloval, že si někdo jen vygooglil znění paragrafu, ale vlastně nechápe, co ten paragraf znamená. Viz špatně použitý vtip s §201 TZ. Jo a strašně trapný závěr, ježišmarja, to byl děs. Jakési poučení pro pár postav, které bůhvíproč "prohlédly", ale nic si z toho nevzaly. Viz třeba postava Polívkové a její rezignace na závěr. A tohle fakt není spoiler, ale ukázka dramaturgické debility: filmem se prolíná celou dobu to, jak ji štve, že ji manžel neposlouchá (a on ji skutečně aktivně neposlouchá), ale na závěr na to její postava rezignuje a vlastně tenhle příšerný projev nedostatku respektu vůči své osobě přijme s láskou. Proč? Vždyť se to tam vůbec nehodí, léta jí to štvalo a té postavě to skutečně vadilo a nic se v tom nezměnilo. Proč tedy? Ale to je přeci u takového filmu jedno.

sbohem kvalitní filmy, uděláme jim pápá

9. Co se mi na filmu líbilo? Jeden jediný moment, a to sice když scénárista ukáže záblesk jakési originality, z právníka udělá osobu až přehnaně lpící na pravdě. Bohužel je to rys nevyužitý, takže skoro k ničemu, a zabitý tím, jak nezodpovědně se ta postava chová v jiných scénách.

podívej, já vím, že ten film je špatný,
ale ber to tak, že třeba pak dostaneš další role.
 a snad ti i věkově bližší.

10. Pro koho film je? Pro fanoušky Ordinace v růžové zahradě. Pro fanoušky přehrávání a nesympatických karikatur. Pro chudinky muže, kteří doma mají semetriky, co po nich chtějí věci, jako například aby opravili komín, drželi slovo nebo nelhali. Pro chudinky ženy, které doma mají muže, co jim nechtějí opravit komín, lžou nebo nedrží slovo, a určitě nic z toho nebude souviset s tím, že se ty ženy ke svým protějškům chovají bez respektu a pomlouvají je před svými dětmi a chovají se k nim spíš jako otrokářky. Prostě film je pro ukňourané jájisty se špatným vkusem. Anebo malé děti. Těm to přeju a ty to možná bude bavit. Ale také jim přeju, aby je příště vzali rodiče na něco kvalitnějšího.

moje kariéra už je tak rozjetá, že nemůže zabloudit ani nabořit, muhehe!

PS: z této recenze to může vypadat, že nefandím českému filmu. Naopak. Fandím. Velmi. A tímto chci znovu poděkovat za méně či více kvalitní ale rozhodně lepší zážitky ze žánru komedie, které český film předvedl v posledních pár letech a které působí vedle té špuntí břečky jako skutečně geniální díla. Děkuji tedy Kotkovi za báječnou Padesátku, Zelenkovi za skvělé Ztraceni v Mnichově, Strachovi za Anděla Páně 2, Havlíkovi za Pohádky pro Emmu, Bajgarovi za Teorii Tygra, Kleinovi za poslední Básníky, ale třeba i takový Andílek na nervy, ač taky s televizním nádechem, je rozhodně lepší zážitek než příšernost od scénáristy Kameňáku.

ryze kameňácká zábava pro celou rodinu. po lobotomii.