Toni Erdmann (2016) - 7/10

Pod pojmem německý film se nám vybaví zejména zdařilé nelítostné účtování našich západních sousedů se svou temnou minulostí, ať jsou to poslední dny Hitlerovy party v bunkru v Pádu třetí říše, depresivní život pod dohledem Stasi v NDR v Životy těch druhých, nabušený thriller Baader-Meinhof Komplex nebo omračující drama o návratu přeživší Židovky z koncentráku Fénix, všechno filmy za plné hodnocení. Co ale třeba taková německá komedie, potažmo ze současnosti a bez nácků? Mají vůbec Němci smysl pro humor, když nezařazují do filmů mapující éru Třetí říše nebo komunismus v NDR zlidšťující úsměvný humor ala Hřebejk? ;) Je Toni Erdmann komedie?

Jsem váš kouč

Postarší obézní učitel Winfried žije se svým slepým psem a jeho rutinu narušují jen návštěvy jeho matky v domově seniorů, případně starosti o workoholickou dceru Ines, manažerku v korporátu, momentálně se zabývající outsourcingem v Rumunsku. Winfried má dementní pubertální humor - rád předstírá jiné lidi s idiotským makeupem, parukami a umělými zuby, aby zlepšil humorem lidem život, zatímco oběti trapně a soucitně mlčí, a přejí si být co nejrychleji velmi daleko. Když propásne příležitost dát své neustále telefonující dceři dárek k narozeninám, rozhodne se zajet za ní do Bukurešti a zlepšit jí život, možná jí trochu poučit o tom, že život má stát za to, což se vyvine pro všechny účastníky pochopitelně zcela jiným směrem...

V Toni Erdmannovi najdete několik vtipů v dialozích, ale obyčejný český člověk rozčilující se nad černochem v letáku z Lidlu ho za komedii asi považovat nebude. Humor je v tom, že postavy jsou neustále uváděny do nepříjemně trapných okamžiků, které se rozvinou do ještě trapnější situace, vše v poklidném civilním tempu, kdy je filmu úplně fuk, že trvá okolo 160 minut, protože režisérka považuje všechny ty scény s dějem bez dialogu za nezbytné. Pomalejší tempo vám v začátcích může našeptávat, že tohle přece nemůže někam eskalovat a film přesto beze změny tempa do ujetého finále dospěje.

Zase sis koupila novej iPhone?

Doporučuji moc nepátrat po ději dopředu, aby byl váš šok větší. Děj je velmi nepředvídatelný a kromě tématu strašně trapného starého fotra mučícího svou dceru nabízí také tichý komentář k životu lidí pracujících v korporátech a bezradnosti starších generací, tápajících v moderním světě plném mladých lidí, zaprodávajících svůj život nekonečné, často nemorální práci.

Režisérka Maren Ade si celou dobu pečlivě hlídá styl a náladu filmu a vzhledem k úchylnosti produktu hodlám ze zvědavosti shlédnout i její předchozí projekty. (Zatím) nominace na Oscara a hromada cen mě vůbec nepřekvapuje, přestože o německé kinematografie roku 2016 vím asi tolik jako o počtu továren Apple v Číně.

Případné otázky na full frontal jsou v tomhle směru na místě, protože se jedná o německý film, zároveň to ale pro znalce našich sousedů znamená i otázku, zda chcete vidět svlečené německé občany. Takže, dočkáte se neskrývané naturalistické ženské i mužské kompletní nahoty a možná i úvahy, zda se dá jednohubka sníst s čerstvým ejakulátem.

Začíná sex po německu, utíkejte

Abychom si odpověděli na úvodní otázku, Toni Erdmann komedie je, pokud vám jako výsledek nevadí nevěřící smích, který se z vás vydere na povrch až po nějaké chvilce, kdy zděšeně sledujete trapnou situaci postav na obrazovce nebo plátně; stejně jako je to téměř psychologický horor o dnešní době. Příznivci originálních filmových zážitků jsou vítáni.