Recenze: The Girl On The Train - slaboduché melodramatické quazi-porno pro slaboduché melodramatické quazi-ženy [4,3/10 A.S.]

1. Předem hlásím, že neznám knihu The Girl On The Train od Pauly Hawkins. Nevylučuji, že může být lepší než The Girl On The Train - slabý film. Nebo dokonce dobrá. Ale film na jejím základě vznikl bohužel špatný a to přes velmi zajímavé obsazení, solidní kameru a poutavou hudbu.

2. Příběh, tak jak ho chápu já je: slaboduchá Rachel (Emily Blunt) se slaboduše není schopna ani po dvou letech od rozvodu emočně odpoutat od svého exmanžela, ani od láhve vodky. Při svých slaboduchých cestách vlakem na Manhattan se jí z jakéhosi záhadného důvodu daří pravidelně nakukovat do oken těch samých baráků. Okolo kterých jezdí vlak tak šikovně, že Rachel vnimá detaily obličejů, pohyby jednotlivých lidí, co mají na sobě atd. S vlaky co jezdí na Grand Central mám bohaté zkušenosti, stalkerství moc nepodporují, ať už to je rychlostí kterou porjíždí kolem těch budov, nebo vzdáleností od nich. Věřím, že v okolí Londýna, kde se příběh odehrával původně, to mohlo být jinak, ale v kontextu New Yorku to vypadá absurdně. No never mind. Rachel si do obyvatel těch baráků projektuje různé pocity a z toho se nakonec odvíjí i hlavní zápletka. Jedna ze žen, které Rachel pravidelně z vlaku pozoruje, totiž náhle zmizí. Nastává pátrání a příběh má asi být jakože thriller.

3. Zajímavé je, že ačkoliv knihu a scénář filmu (Erin Cressida Wilson - co adaptovala například skvělou Secretary) napsaly ženy,  film představuje ženy jako nesamostatné, nemyslící, slaboduché a poškozené osoby. Jejichž osudy a osobnosti formují pouze muži a děti. Chraň Bůh, aby tam byla nějaká žena, která se dokáže cítit dobře i bez muže, nebo dítěte, a nepotřebovala by to řešit lahvema vodky či sebedestruktivní promiskuitou. Film vlastně ženám dává jednoznačně tento vzkaz: bez mužů vaše životy nemají žádný smysl, vaše mysl bude zatemněná, játra rozežraná cirhózou, a považujte za úspěch, pokud vůbec nějak přežijete.

musím koukat rychle, mám na to asi čtvrt vteřiny

4. František Fuka ve své recenzi napsal že příbeh je "docela zajímavé nahlédnutí do toho, jak uvažují dnešní ženy, jaké jsou jejich životní cíle a čeho se nejvíc bojí." Žen znám možná méně než František a ženskologii také nepěstuji, ale dovolím si říct že ten výrok je kravina. Pokud by skutečně dnešní ženy uvažovaly tak destruktivně, jak nám film ukazuje, a jejich cíle navíc byly skutečně jen to "och, ať mne miluje" a obavy "ouvej, proč mne už nemiluje?", tak by se určitě víc mužů uchylovalo k životu v sexuální askezi nebo homosexuálním svazku, než aby riskovali vztah s těma sebsestřednejma záškodnicema.

zrcado, zrcadlo, řekni mi kdo je na světě nejopilejší?

5. Ve filmu se mimo Rachel objevuje ještě Megan (Halley Bennett, znáte z HardCore Henryho), obzvláště plochá studie nějaké femme-fatal, jejíž účinky na muže sou tak směšně intenzivní, že dělají z mužů pouhé loutky. Které v situaci kdy jim žena olízne prst nebo nastaví prdelku omdlívají chtíčem a zahazují své osudy. Netvrdím že někteří muži takoví nejsou, ale stejně jako ne všechny ženy sou slaboduché a duševně pochroumané, tak ne všichni muži mají totální absenci vůle. A trojici doplňuje Anna (sexy Švédka Rebecca Ferguson, z MI:5), vypočítavá, slaboduchá a zlenivělá karikatura ženy, jejíž největší starost je "jak udělat pyré z biořepy". Z čehož se hroutí. Prostě když jedna z nich zmizí, nebo má nějaký problém napadne vás že "bylo na čase aby jí někdo vodkrágloval/nafackoval".

penisy připravit, tři, dva, jedna...

6. Emily Blunt se se svojí rolí rezignované alkoholičky vyrovnává důstojně. Nicméně protože jí scénář nedal víc jak 3 minuty (z těch 110) kdy je na plátně jakoby střízlivá, stane se její herectví otravně monotónní. A to že je nalitá přestane poutat pozornost. Ke konci filmu vám přijde prostě pouze jen jako tupá a zpomalená ženská.  

pokud vám připadám zpomalená, chybe není na vašem přijímači

7. Největším problémem filmu ovšem je, že je z víc jak poloviny (!!!!) vyprávěný pomocí voice-overů. A aby toho nebylo málo, jde o voice-overy různě se střídajících postav (Rachel, Megan, Anna). A aby toho nebylo ještě pořád málo, příběh není vyprávěn chronologicky, a pro diváka je místy nemožné poznat realitu od flashbacku, noční můry, fantazie či lži. (!!!!!) A k tomu eště sou si dve ze tří hlavních hrdinek velmi podobné. Což je sice zmíněno v příběhu, takže to tak asi "má bejt" ale když si představíte že nevíte kdo je kdo, čí hlas zrovna vypráví a kterou časovou linku, a do toho si dosadíte že ty dvě blondýny vypadají velmi podobně, je jasné, že z toho je místy bordel. Je totální fail filmu, když režisér nepřijde na jiný způsob vyprávění, než přepsání vnitřního monologu osob z knihy. Vlastně Girl On The Train by se neměl prodávat jako film, ale jako audiokniha s pohyblivými obrázky.  Film: 3 - a to zachraňuje jen ta pěkná kamera (pozor, byla za ní žena, dánka Charlotte Bruus Christensen), hraní a hudba. Žánr: odmítám to dát do žánru "mystery thriller", o což se snaží lstivý marketing, zejména přirovnáváním filmu ke skvělé Gone Girl (tak se píšou chytré a zajímavé ženské postavy, kua!). Je to normální sebelítostivé melodrama. A jako takové to možná má 6. Koukatelnost: 4. Sice to udrží pozornost, ale zábavné to rozhodně moc není. 

hlavně aby si nás někdo nesplet s tou druhou blondýnou

viděla ste tuhle zcela unikátní blondýnu?

8. Co se mi na filmu nelíbilo? Scénář. Některé dialogy sou tak trapné a zjednodušené, že to budilo smích tam kde určitě být neměl. Režie. Hrůzné rozhodnutí vyprávět film převážně voice-overy, a zaplést do toho flashbacky, fantazie, noční můry, takže divák vůbec nemá šanci (a po chvíli ani zájem) rozlišovat co z toho je realita a co ne, v kombinaci s nesympatickýma jedincema, ten film pohřbí. Plus ta scénáristická nedotaženost: ve filmu je potenciálně zajímavá role policistky (Allison Jenney). Která může významně posunout děj, vnést do příběhu jasno, ale ona nic z toho neudělá, naopak se chová nelogicky, místy agresivně, ale přitom má, možná, být potenciálně "dobrá/kvalitní" postava? Za největší průser ovšem považuji (MAJOR spoiler): fakt, že vrahem je Tom. Tedy exmanžel Rachel. Je mi šumák, že příběh měl twist. Měl jich mnoho. Ale tenhle díky tomu způsobu vyprávění nedával vůbec žádný smysl. A ne protože Tom by na to neměl povahu nebo motiv, to měl, Ale protože vypraveč nám celou dobu nepopisuje realitu a film nedá divákovi šanci to vědět. Proč se divák, který se hodinu a půl koukal na film o A, má smířit s tím, že film byl vlastně o B? A že to nebylo protože divák je trotl, který si něčeho nevšiml, a nebyl to režijní um podávat příběhy se záhadou tak, aby nešla dopředu odhadnout (typu Sixth Sense) ale normální podvod na diváka. Btw: to co sme vám doteď říkali o této postavě, na to zapomeňte, to totiž vůbec nebyla pravda. Cha chá! Peklo. Pokud si člověk vzpomene právě na Gone Girl, vybaví se mu jak příjemné bylo určitou část filmu pochybovat o tom, kdo je hodný a kdo zlý a snažit se to nějak rozklíčovat. Režisér David Fincher k tomu totiž postupně (a velmi kvalitně) dával indície. Zatímco zde se Tate Taylor (Help) rozhodl vás z ničehonic análně znásilnit, zatímco celou dobu tvrdil, že půjde o tu předem domluvenou a odsouhlasenou vaginální soulož. 

budeme  mít dneska večer sex?

9. Co se mi na filmu líbilo? Herecké výkony všech byly dobré, Emily Blunt a Justin Theroux v roli jejího ex vyčnívají. Kamera a výprava. Posledních 15 minut. Které ale žánrově neseděly s ničím předtím, a zároveň všechny zůčastněné postavy posunuly eště hloubějí do rokle nesympatičnosti. Uf.

to dítě má záchvat padoucnice, nevadí to někomu?

10. Pro koho film je? Pro obzvláště houževnaté fanoušky Emily Blunt (varování - ve filmu je celou dobu umolousaná, poblitá, rozcuchaná nebo aspoň zabalená do podivnách hadrů). Pro ty, kterým se líbila knížka, orientují se v tom příběhu a chtějí si tam jen dosadit jak kdo vypadá. Film se údajně knihy dost věrně drží. Pro ty, co mají doma nějakou ženu, která je tak trochu štve, a teď jim dojde že sou zatraceně šťastný, protože to aspoň není emo-blbka jako z tohodle filmu. Pro ty, co mají doma ženu, která jim přijde docela ok, ale ukazuje některé varovné signály v podobě chování postavy z tohoto filmu a je třeba dojít poznání, že je nutné se jí co nejrychleji zbavit, než vám zničí život. Pro ty, co chtějí vidět pár nahých prdelí a jeden vyretušovaný full frontal, a sex, na kterém není nic zajímavého, pokud člověk není stará panna nebo znuděná panička z předměstí. Která hledá způsob jak sobě/svému okolí zničit život. A konečně pro ženy, které se chtějí zasmát nad těma karikaturama co nám scénář predstavuje a pak si jít dál spokojeně žít svůj lepší život. 

ne, já fakt nevím proč se Angelina rozešla s Bradem