27. října 2016

Black Mirror (třetí série, 2016) - 9/10

Život člověka v západní civilizaci se v posledních letech smrskl na jednoduché možnosti - zajistit si stravu, určitý příjem a úroveň pohodlí, podle možností financí a volného času investovat do svých koníčků nebo najít potěšení v práci. Celkový stereotyp konzumního koloběhu nám kazí jen příležitostné pozorování společenských jevů a klesá víra, že snad něco zlepší dalším vědeckým objevem, protože se cokoliv pozitivního neprotlačí do praktické realizace skrz kapitalistický a korporátní systém. Bohužel se nedožijeme spravedlivé a efektivní vládnoucí umělé inteligence. Ale třeba se díky jiným vynálezům dožijeme lepších zítřků a štěstí? Sci-fi antologie Black Mirror si myslí, že spíš ne.
Spousta šťastných lidí

Formát sci-fi seriálu s na sobě nezávislými epizodami, jakási televizní obdoba sci-fi povídek, je na světě populární od 60. let 20. století, první vlaštovkou byl The Twilight Zone v roce (1959-1964, 156 epizod) a následovala antologie The Outer Limits (1963-1964). Ani Češi osvobození od socialistické izolace nezůstali imunní a sledovali pod bičem levného dabingu na TV Nova obnovené Outer Limits pod názvem Krajní meze a později desetiletý fenomén Akta X, který do této kategorie jistě spadá, pokud si odmyslíte mytologické epizody.
Potvrzeno: kultura osmdesátých let léčí
Když si ale chceme takové Krajní meze připomenout, ať už z nostalgie nebo z absťáku po dobré sci-fi, čeká nás studená sprcha v podobě béčkového herectví a nezřídka opravdu naivního sci-fi nápadu, který už věda nebo naše životní zkušenosti vymýtily z kategorie "může se stát". Je to asi podobná deziluze, jako když se chce zapřisáhlý komoušský důchodce podívat zpátky v čase skrze báječný seriál Okres na severu nebo Plechová kavalérie a čeká ho prostoduchá zvratka s nepravděpodobnými postavami a osudy, která komukoliv uvažujícímu logicky spojení s nostalgií přeruší poté, co uslyší za minutu popáté "Čest práci" nebo tykání soudruhů. Staré (čímž myslím i ty z počátku 90. let) sci-fi epizody jsou většinou srandovní, protože už máme mobily, přenosné počítače, zařizujeme si bisexuální swingers párty přes internet a díl strašící historkou o tom, jak si v budoucnosti lidi už jen dopisují přes chat, je pro dnešního člověka sterilním příběhem ze života, kterému vévodí hysterické poselství a nevhodně pesimistická hudba. Vymizely sci-fi povídkové seriály protože lidstvo narozdíl od svých předků přestalo věřit, že věda spasí svět navzdory lidskému faktoru nebo protože je už studna nápadů vyčerpána? Problémů má snad lidstvo stále dost a nemusí to být zrovna nebezpečí mimozemské invaze, která nám zakáže jezdit v autech poháněných naftou pod pohrůžkou obřích laserů.

Britové odpověď na poptávku sci-fi fanoušků nebo společenských skeptiků mají, jmenuje se Black Mirror a před pár dny měla premiéru na Netflixu nadšeně očekávaná třetí série. Stojí za ní autor/spoluautor všech scénářů Charlie Brooker. První série o třech epizodách se vysílala s úspěchem ještě postaru na britských kabelovkách v roce 2011, druhá série o dva roky později už měla svoje fanoušky po celém světě a poté, co ji přidal v USA do své nabídky Netflix, se její popularita slušně rozšířila i na nejdůležitějším trhu z hlediska možnosti pokračování (nesmíme zapomenout ani na speciální vánoční díl White Christmas z prosince 2014). A je to samozřejmě obratný hráč v seriálových vodách Netflix, který zafinancoval natočení dalších dvanácti epizod, z nichž první polovina v rámci třetí série právě po třech letech čekání přichází se štědřejším rozpočtem a jedná se o vyjímečnou událost, kterou už neignoroval ani pomalu ale jistě duševně stárnoucí filmový recenzent František Fuka, důchodcovsky-tvrdošíjně odmítající se smířit s faktem, že v televizi se již několik let se skromnějším rozpočtem tvoří mnohem zajímavější věci než je většina blockbusterů v kinech.
Rychle domů, třetí série Black Mirror je online, vole

Pro diváka neznalého předchozích sedmi epizod bych jen krátce definoval styl: sci-fi povídky zamýšlející se nad změnami ve společnosti nebo v lidských životech technologiemi, které jsou v naší době uvěřitelné a téměř na dosah; prvek temné satiry se nevylučuje. Nová série se stejně, jako předešlé série, zabývá fenoménem sociálních sítí, implantátů, augmentované reality a samozřejmě otázkou, zda je lidstvo s pokročilejší technologií šťastnější vzhledem k tomu, že sám "lidský hardware ani software" se nemění.

Mezi novými epizodami není žádná vysloveně slabá, záleží na oblíbeném téma (moje je S03E06 o hejtu na sociálních sítích, neboť se nelze nepousmát při vzpomínce na diskuze na novinky.cz nebo jiné líhně českých zrůd). Občas se sice stává, že ostřílení fanoušci sci-fi vydedukují, kam epizoda směřuje nebo o co autorům jde, takové už je prokletí klišé Bakalářů. Proto se ani nepouštím do synopsí dílů, abych nenapomáhal. Pokud hledáte program na prodloužený víkend, Black Mirror může být dobrá volba. Legálně na Netflixu, i to je pokrok.

2 komentáře:

  1. VY VOLE! Sci-fi z obrazku "Rychle domů" uz je v ulici V Parku asi 10 let skutecnosti. To vam potvrdi jedna brejlata pokerovana odbarvena a tajne s ni dovadejici plesatej chytrej pitomec s plnou hubou kecu, kteri tam pracovali. Fakt, sklo, xichty jak pri pulrocni zacpe a i ty rosliny na svislych lanech! To vse se tam da nalezt.

    OdpovědětVymazat