Jak se žije v USA?

1. Zdravotnictví: Jak je odlišné zdravotnictví v USA od toho co znám z ČR? Hodně. Zásadní je fakt, že se zde (USA, východní pobřeží) zdravotnické služby provozují čistě tržně, takže tlak na to, být lepší než konkurence (a přilákat a udržet si zákazníka) způsobuje logicky o mnoho lepší uživatělské podmínky pro pacienta. Nemluvím teď o faktické kvalitě úkonů, jako nelékař je nemůžu a ani nechci soudit, ale hovořím čistě jako pacient. Ať du na one-minute kliniku na Broadway (taková menší "pohotovost") nebo do University Medical Care Centra za městem, jedno mají společné: veškerý zdravotnický personál se usmívá, podá vám ruku,  představí se, je schopen a ochoten využívat moderních komunikačních nástrojů, bez problémů najde  VÁM vyhovující termín. Věnuje se vám, řekne vám detailně co vám bude dělat a proč, vysvětlí co máte dělat vy, co můžete od zákroku či léčby očekávat a co ne. Byl sem tu zatím 3x na pohotovosti (2x New York, jednou Hartford) a asi 5x u praktického lékaře či lékaře specialisty. Není to moc, vím, ale i tak je to nesrovnatelné s jakejmakoliv 8 návštěvama lékařů v ČR, kde se často nelze objednat kdy to člověk potřebuje, když už se někomu vnutím, tak je na mě nepříjemný, nebo mi výslovně řekne, že tohle mi vysvětlovat nebude, protože by to pro mě "stejně nebylo k pochopení" atd. Daní za to, jak sou tu všichni super-ochotní, mega přátelští a vše jiskří čistotou a novotou je samozřejmě ta cena. Jedna návštěva one-minute kliniky na Broadway mě stála 250 dolarů jen to fiklo. Jiný zákrok, který by v ČR "samozřejmě" hradila pojišťovna (ale dost možná by byl stejně drahý), tady stojí 2000 dolarů, rozdělené mezi mě a mého zaměstnavatele tak, že já platím 200 a on 1800. To si člověk hodně rychle rád vzpomene na 30kč u doktora co ste měli doma, že?  A musím říct, že orientovat se v tom, co vám který plán kryje a nekryje je dost složité. Se slzou v oku rád vzpomínám na to jak jednoduché to máme doma a přemýšlím: chtěl bych radši ten mizerný přístup a přeplněné čekárny, nebo zdejší složité soutěžní ale hyper-příjemné prostředí, kde kvalitní zdravotní pojištění stojí majlant a/nebo je fakt dobrým benefitem v práci, který nemá každý? Původně tahle sekce měla dát jasně bod ČR, ale ono to zdravotnictví "zdarma" pode mě člověka vede paradoxně k menší osobní odpovědnosti. Kouřím, fetuju, chlastám, žeru, nechodím na preventivky? Noaco, když mi něco bude, von to stát zatáhne. A já sem pro větší vlastní odpovědnost, takže nerad ale: Bod USA. 

co bychom se neusmívali, když nám platíte takovej majlant

2. Školství: o základkách a středních školách se zde vyjadřovat nebudu, tam  vím zatím jen to, že je fakt zásadní kam to dítě dáte. Rozdíly milionkrát větší než mezi Chánovem a Malou Stranou. Ale zaměřím se spíš na vysoké školy: je šílené si uvědomit, jak drahé sou tu vejšky. Takže pokud rodiče dítěti od kolébky nespoří, nebo nejsou šíleně bohatí, "kvalitní" vejšku si tu člověk nemůže dovolit. Ovšem, aby lidi studovat mohli, nabízí se studentům flexibilní půjčky. Nojo ale, tady nemluvíme o školném deset tisíc kaček za semestr (tedy zhruba polovina průměrného platu v Praze za měsíc) ale například 15 tisíc dolarů za semestr, což je v poměru k platům zde nespočetněkrát víc (záleží na tom kde žijete ale řekněme že to může být tak 5-7 měsíců průměrného platu ve vašem městě). Takže není vůbec nevídané, že student s čerstvým bakalářem nebo magistrem vyleze ze školy a na krku má 150 tisíc dolarů dluh. A jeho první plat bude možná jen 2000 dolarů měsíčně. Tak si spočítejte, za jak dlouho to bude schopen vrátit i s úrokama. Sem pro školné na VŠ a to zcela jednoznačně, ale v rozumné míře. Aby člověk co vyleze VŠ neměl větší dluh než řekněmě pět max deset průměrných platů co může očekávat že si vydělá v prvním roce. Aby se dluh dal do pár let v pohodě splatit. Vychovávat národ obřích dlužníků je velké mínus. Bod:ČR 

jak se zadlužit po generace

3. Finančnictví: Peklo. Peklo. Peklo. Finanční negramotnost velké části obyvatel ve spojení s těžkým tlakem celého zdejšího systému na to, abyste se dále zadlužovali, je cesta do záhuby. Pokud si nejste ochotni pořídit kreditku (tedy kartu k cizím penězům, ne k vašemu účtu - což by byla debetka- ale ke zdrojům z banky, která vám je půjčuje a spoléhá na to, že to nestihnete spořádaně vrátit a ona vám bude moci napařit báječné sankce), ste vyvrhelem společnosti. Já kreditku odmítám. Nevidím důvod proč žít z cizích peněz, pokud nepotřebuji.  Ani za slevu to nechci. To, co mě tu zaráží, že cizí peníze používají i dost majetní lidé a to ne na nějaké investice kde by se eště dalo možná pochopit, že jako nechtějí investovat vlastní prachy, ale prostě na běžnou spotřebu! Na otázku proč, říkají že je to jednoduší. Pche, tomu říkám brainwashing v akci, přesvědčit člověka, že když musí za měsíc udělat čtyři administrativní úkony navíc, a hlídat termíny, místo toho aby prostě jen používal vlastní peníze, má jednoduší život! Anebo že dostávají určité výhody (pět dolarů za měsíc třeba) nebo že to dělají proto, aby si vystavěli tzv. dobrý kredit (bonitu). Na což se tu hledí ve velkém. Máš obří dluhy a pravidelně je splácíš? Si chtěný zákazník. Nemáš žádné dluhy (a tedy ani nic nesplácíš)? Zřejmě pracuješ pro Al-Kajdu. Jojo, fakticky mám sankce za to, že nechci žít z cizího ani pár dnů v měsíci. Žít na dluh (hypotéka, tři kreditky, auto na splátky, dluh za školné atd) je zde nejen in ale téměř povinně ordinované. Bod: ČR 

vzdej to a pořid si tu kreditku, debile

4. Pracovní právo: ohromně zajímavá oblast. Skoro tu neexistuje klasický pracovní poměr smluvní, tak jak ho známe my, kdy každý zaměstnanec má ze zákona zajištěnou určitou ochranu. Jako například povinnou minimální výpovědní dobu, konkrétní důvody, ze kterých de propustit, určení minimálního odstupného, minimální dovolené, mateřské a různých náhrad. Nic takového v USA (paušálně) není. Nezakládá se tu (běžně) klasický pracovní poměr, ale pouze tzv. employment at will - tedy jakési zaměstnání dle libosti. Pro obě strany. Vy můžete kdykoliv bez důvodu práci skončit, zaměstnavatel vám může kdykoliv oznámit ať si sbalíte svůj patetický muffin a dete domu. Zajímavé, ne? Garantovaná dovolená 4 týdny? Odstupné? Mateřská x měsíců a rodičovská x let? Ukončení pracovního poměru jen z konkrétního důvodu? Pche! O tom si nechte jen zdát. Tady je vše jinak. Mateřská déle než pár týdnů, odstupné, či výpovědní doba a podobné "socialistické výmysly" se dávají jen jako zvláštní benefit u konkrétních zaměstnaneckých pozic a v případě že zaměstnavatel je hoooodně hodný. Většina lidí má nula výpovědní doby, možnost ukončení práce z fleku bez důvodu a bez odstupného, dovolenou dva týdny ročně pokud sou ve firmě dlouho a společnost je na ně hodná, mateřskou cca měsíc max. A zas o tolik víc fakt nevydělávají, když se to přepočte. Tak, a eště si chcete někdo stěžovat na podmínky pro zhýčkané zaměstnance v ČR? PS. - jo a daně vám tu nedělá zaměstnavatel. To musíte také pěkně sami. Bod z pozice zaměstnance: ČR, ale z pozice zaměstnavatele musí být bod pro USA, takže v této sekci dostane USA i ČR po jednom bodu:1:1 

kladivo na zaměstnance

5. Recyklace: moc na ní nevěřím. Když se to pak stejně musí znovu přehrabovat a kontrolovat a třídit, tak k čemu to je? Tady se na to dbá naprosto pekelně, už mne bytová asociace formálně napomenula, ať začnu dodržovat regulace třídění odpadu (asi na 17 různých kategorií, to by mě fakt klepla pepka). Sem zastánce ochrany životního prostředí, jasně, ale čeho je moc, toho je příliš. Asi to není korektní odpověď ale mě prostě tahle bully-like a velmi análně-recyklační psychóza fakt sere. Bod: ČR. 

patří krabice vod džusu do papíru nebo plastu?

6. Televize, rádio, divadlo a reklama: Jak je možné, že ačkoliv se v USA dívám opakovaně na stejné množství kanálů jako je v klasické nabídce v ČR (tedy nějakých co, pět, až sedm?) je tam vždy na co koukat? Jasně, kabelovka mi jich nabízí asi 340 (nechutné) ale stejně mě zaujmou jen cca 4. Úroveň zdejší domácí televizní produkce je opravdu někde jinde. Milióny let napřed oproti nekvalitě v Česku pěstované ukrajinsko-rumunské smečkou starců, co jim pořád eště asi nedošlo, že se něco musí změnit. Ale dobře, řekněme si že prostě máte menší trh a méně peněz a diváci sou holt "zvyklí" na Dietla a Ordinaci. Mno. Ale i tak, úroveň třeba reklam nebo moderátorů či grafických vstupů je nesrovnatelně lepší. Zajímavé je vidět jak rozvolněnost v regulaci trhu reklamy vede k tomu, že reklamní vstupy sou skutečně co pár minut (vopruz) a sou i konkrétně srovnávací a třeba na duchovní služby, léky a právníky (velmi vtipný vopruz). Ale lépe se na ně kouká. To samé v divadle, na koncertě, nebo u rádia. Řeknu to takhle, eště se mi tu nestalo, že by bylo nutné se za místní kulturní zážitek stydět. Bod: USA. 

showbyznys je náš,dělá dobře mně i tobě

7. Promiskuita: Za promiskuitu je tu považované vše nad 3 partnery za život, se mi tak zdá. Někde bylo, že "oficiálně" je to 9, (z mého pohledu je i to nesmysl), no každopádně rozhodně obecně sou mravy zde méně rozvolněné než jak já je znám z ČR. Rada pro ženy: je nutné si tu hlídát reputaci. Daleko víc než v Evropě. Rada pro muže: člověk si na to musí dávat trochu pozor, protože každá flundra která mu dá v klubu na záchodě si pak myslí, že si jí určitě chcete vzít. Tedy: hlídejte si hlavně kreditku a dopředu ničte veškerá možná očekávání i stopy, pokud si jí vzít nechcete. Už chápu historky zdejších kamarádů o tom jak si po sexu odnášejí použitý kondom nebo holky před sexem natočí jak říkají že do sexu dou dobrovolně. Jo a na milenky na pracovišti, nebo milenky obecně se tu dost nehraje, to není jako doma kde všichni ví, že říďa píchá sekretářku a je to ok (borec, ne?). Tady takové věci znamenají vážný problém a potenciální ohromné škody a žaloby na krku. Takže, za sexuální turistikou sem kucí ne-e. Ocenění dostávají zlaté české rozhoďnožky za milostné troj a čtyřúhelníky propagující se u nás opakovaně od prezidenta/premiéra po pomocného dělníka. Bod: ČR. 

prcání je stejně nuda

8. Alkohol a drogy: Pokud máte alkohol a drogy rádi, je to tu mizerný. Jasně, dá se tu všechno sehnat a v dobré kvalitě, ale jednak podstatně dražší, druhak o dost složitějším způsobem a hlavně, daleko víc tim riskujete. Pokud si teda nevaříte sami doma meth. Nemátel-li své lokální prověřené kontakty, může to být dost nebezpečná štace, nějaké (kvalitní) pořídit. Sazba 25 let za přechovávání nelegálních omamných látek se mi moc nelíbí. A dál - alkohol nemůžete konzumovat na veřejnosti, nemůžete si ho koupit "kdekoliv" a vůbec se s tím dost prudí. Bod: ČR 

kdo si dá se mnou čáru? Značka: seženeš i pro mě?

9. Trestní právo: lahůdkové. například dost kvalitně se zde provádí prokazování. Ale eště něco je tu prima. Tresty se přimárně sčítají. Nikoliv "pohlcují" jako často u nás. Vykradete banku, zastřelíte úřednici, znásilníte sekuriťáka (nebo naopak), a nakonec na přepážku hodíte zfalšovaný šek? Dostanete 280 let. Za každej trestnej čin něco. Jaký to má smysl? Třeba aby vás nemohli "v polovině trestu pustit za dobré chování". Bezva ne? To je preventivní msg! Přeháním, ale osobně se mi velmi líbí zdejší sazby za násilnou trestnou činnost a korupci. Nejsem pro křeslo, ale pro to, aby obecně byly sazby vyšší, než v ČR. A taky se mírně přikláním ke zdejšímu systému porot. Bod: USA. 

já vám dám, pět let za vraždu, pche, bude to 500!

10. Právo na ochranu soukromí: V jistém smyslu nula. Nemůžete žádné očekávat. Jako zaměstnanec, nebo občan. Od Patriot Actu už teda vůbec ne a teď k tomu eště přibyl Cyber-Sharing bill, který zajistí společnostem co vládě dodávají osobní údaje o "podezřelých osobách" menší odpovědnost za vlastní prohřešky. Nechcete aby vám zaměstnavatel legálně mohl kontrolovat nejen pracovní ale i soukromý email? A odposouchávat hovory? A vládní organizace sledovala každý váš pohyb či on-line komunikaci? Nejezděte do USA. Svoboda jen ocut-pocut. Za to by měla bod: ČR. Ale, je tu i druhý aspekt: ste známá osobnost nebo jen chudák, jehož nelichotivou fotku někdo bez souhlasu někde zveřejnil? Vymyslel si o vás někdo pomluvu a rozšířil jí? Zde se dočkáte briskní a efektivní ochrany. Žádné trapné "omluva a/nebo padesát tisíc". Ten kdo pochybil se nedoplatí a vy solidně zbohatnete. A tak to má být. Bod USA. Takže celkově tato sekce: USA: ČR 1:1 

neviděl někdo mého bratra? P.S.: je velký


P.S.: únava mi bráni to po sobě znova číst a opravovat překlepy a chyby, tak víte co? Vyserte si prdel. Jo a je to 5:5.